Záhada první

Sir Walter Ralaigh se v roce 1580 zavázal britské královně Alžbětě I., že vytvoří na východním pobřeží amerického kontinentu osadu, která bude chráněna před španělským vlivem (Británie byla právě ve válce se Španělskem o moc a území v Novém světě) a z níž polovina zisků poplyne do pokladnice britské koruny. Sir Walter byl královně oddán a myslel to vážně, proto vyslal roku 1584 expedici s posláním najít nejlepší místo, kde by bylo dost úrodné půdy, dřeva na stavění, zvěře a která by se dala před Španěly hájit. Touto „kolébkou“ Britů se stal ostrov v pásu příbřežních dun zvaný Roanoke, což je v jazyce místních indiánů „mušle“. Není to poetické jméno, je velice zemité, protože mušlemi se tehdy mezi indiány platilo. Zrovna tak by se tedy ostrov mohl jmenovat třeba „Vindra“. A taky přišel osadníkům draho. S tou zvěří to nebylo nijak slavné, všude kolem byly bažiny, v nichž se bílí nevyznali, ale indiáni je znali jako svoje boty. Když se asi rok po vylodění zastavil na Roanoke slavný mořeplavec a královnin oblíbenec sir Francis Drake, nenašel vesnici prosperujících Angličanů, ale prázdnou osadu, v níž se potulovali tři vyhladovělí a pološílení muži, kteří neuměli vysvětlit, co se vlastně stalo. Drake vzal tyto chudáky s sebou do Anglie. Vzápětí spřiplula do Roanoke loď se sirem ralaighem, který se sem vydal potvrdit své územní nároky a omrknout slavnou osadu. Domy zde stály opuštěné a nepřivítal ho vůbec nikdo.

Záhada druhá

Sir Walter zde tedy vysadil aspoň patnáct mužů, kteří měli územní nárok pohlídat a nepustit sem Španěly. Nikdy se nikdo nedozví, co se s těmito patnácti bojovníky stalo. Už je nikdo nikdy nespatřil a nenechali po sobě ani žádnou zprávu.


PROŽÍVÁTE TĚŽKOU ŽIVOTNÍ SITUACI? Nevíte, jak dál? Společně najdeme řešení, mé karty nám napoví! Zavolejte na 906 701 701! Vaše Klára


Záhada třetí

Sir Walter se rozhodl neponechat už nic náhodě a přivezl s sebou roku 1587 do Roanoke velkou skupinu mužů, žen a dětí, která se měla ihned ujmout hospodaření nad ostrovem a z jeho břehů kolonizovat i pevninu. Tolik investic už přece bylo obětováno a zisk stále žádný! Skupině velel kartograf a malíř John White. Krátce po vylodění zjistil, že čelí útokům indiánů, kteří přicházeli jako by neznámo odkud. Tedy ještě nevěděl, že ostrovy jsou spojeny písečnými dunami, které se sice pod vlivem oceánu mění, přesto přes ně jde více méně stále přejít. Početná vesnice se ocitala ve stále větší nouzi, neměla už skoro co jíst, vzdálit se někam na lov bylo riskantní a neměla ani dost bojeschopných mužů a zbraní. Osadníci pověřili Johna Whita, aby se vrátil s další lodí do Anglie a dovezl muže, zbraně a zásoby. V tu dobu zde White zanechal manželku, dceru s vnučkou a zetě. Malá holčička Wirginia Dare byla prvním bílým dítětem, které se zde narodilo. White tu zanechal rodinu s těžkým srcem, protože věděl, co jim hrozí. Pro případ nouze, kdyby osadníci museli prchat nebo se stěhovat, si domluvili znamení. Na kůlu uprostřed osady v případě nebezpečí vyrýt maltézský kříž a napsat jméno místa, kde je má White hledat. Jeho chmurné myšlenky se potvrdily. Odjezd z Anglie se neuvěřitelně zdržel, protože i zde probíhala válka se Španěly a nebyly lodě, námořnici, muži ani zbraně, které by někdo mohl postrádat.

Vrátil se až za tři roky, v roce 1590. Osada čekala tichá, netknutá, pustá. Maltézský kříž nikde vyrytý nebyl, jen na kůlu stálo jedno slovo: CROATOAN. Na jednom blízkém ostrově se pohyboval kmen Croatoanských indiánů. White se vydal s lodí na jejich domovský ostrov ve snaze najít rodinu. Avšak přišla bouře, utrhla se kotva a loď nemohla přistát. Při další hledání jakoby zmizel i sám ostrov! Další výpravy ho už nenašly.

Tajemné slovo

Husí kůži nahánějící slovo CROATOAN jako by znali i jiní lidé v jiných dobách. Nikdo nezná jeho původní význam. Je napsáno v deníku ztracené letkyně Amelie Erhartové. Na smrtelné posteli ho vyslovil spisovatel Edgar Allan Poe. Zůstalo vyryto v čele postele, na níž spal autor hororů Ambrose Bierce, než zmizel v Mexiku. Bylo taky poslední zápisem v lodním deníku škuneru Carrol Deering, který byl objeven roku 1921 unášený proudem bez posádky, jako loď duchů. Je to snad slovo, které je předzvěstí zmizení všech živých bytostí?

TAROT DOVOLENÉ. Zvláště v době dovolených, při pobytu na neznámých místech může hrozit střet nepříjemných momentů. A právě karty tarotu vám předpovědÍ, jak si počínat, aby k takovým událostem nedošlo. Nahlédněte spolu s námi do vaší jiskřivé budoucnosti a vykročte jí směle vstříc! Vytáhněte si svých 5 karet hned teď!

Bílá šamanka

Proč zmizeli všichni osadníci z Roanoke i z Croatoanu? Teorií je mnoho, ale žádná není prověřená. Podle jedné z nich byla manželka Johna Whita čarodějnicí, která se rozhodla bojovat proti indiánům jejich vlastní magií. Experimentovala s šamanismem tak dlouho, až jí temné síly přetáhly na svou stranu. Odvedla osadníky včetně své dcery a vnučky do bažin nebo přímo do náruče indiánů. Další teorií je rozdvojení výpravy. Část měla pátrat po obživě na pobřeží, kde je vyhladily nepřátelské kmeny, druhá část měla jít po ostrovech na sever, objevit písečné můstky a asimilovat se s indiány kmene Croatoan. Existuje několik dobových zápisů o tom, že tento kmen stavěl velké domy podobné britským, že chodil několik generací oblékaný „po evropsku“, jeho indiáni četli knihy a mnoho z nich mělo světlou pleť a šedé oči. Je ovšem dost dobře možné, že muže, kteří jsou pokládání za bojovníky, indiáni pobili a snědli, aby získali sílu bílých mužů. Ženami se ale neplýtvalo, ty přece mohly rodit. Od nich mohou pocházet míšenci evropského vzhledu.

Kam se poděla Whitova žena, dcera i vnučka Virginia a všichni osadníci, to se nikdy nikdo nedozvěděl a nedozví. Po bojích my musela být všude rozeseta těla, domy by musely být shořelé a rozbité, ale nic takového se nikdy nestalo. A co znamená to podivné slovo CROATOAN? Proč je použili i jiné lidé těsně před svým zmizením? Bude bezpečnější doma rozvíjet teorie o těchto ostrovech, ale raději je nenavštěvujte.