Home - Články - Tajemná řeč lidských gest

Tajemná řeč lidských gest

vloženo 9. 1. 2018
čas čtení: 6 minut

Tajemná řeč lidských gest

Jsou situace, kdy člověku slova nestačí a utíká se ke starobylým gestům. V největší úzkosti se pokřižuje a my dobře chápeme, oč tu běží. Ne všechny gesta však mají jasný původ. Podívejme se, jak vznikla a co opravdu znamenají.

Přípitek „na život“

Dnes připíjíme na zdraví, byly však doby, v raném středověku i dříve, kdy šlo o mnohem víc než společenské gesto. Připíjelo se přímo na život a jeho zachování. Nikdo se s nikým nemazal a ve společnosti, která nosila chatrnou nálepku „kulturní“, se političtí protivníci, sokové v lásce, nepohodlní manželé a podobně likvidovali velmi často jedem. Proto bylo nutné na znamení důvěry ciknout o sebe poháry s vínem tolik, až hladina přešplíchla z jedoho do druhého a naopak. Případný jed by tedy museli požít oba, což vylučovalo intriky. Kdo si s druhým „neťukl“, s tím nebylo radno si připíjet. Dnes si přiťukáváme pořád, ale méně, a sotva si uvědomujeme, jak se toto gesto zrodilo. Tak na zdraví!

Zaťukám to na dřevo

Když máte úspěch, když dosáhnete svého cíle, když se narodí zdravé dítě, když se blízký člověk dostane z těžké nemoci... To vše zaťukáme na dřevo. Proč to ale děláme? Tento zvyk se praktikoval ve starém Řecku, ale také u Keltů a Slovanů. Volali tím totiž na pomoc stromové duchy. Jak možná víte, pod starými duby se sloužilo mnoho lidových slavností zasvěcených bohům. Podle starých národů totiž tito bohové sídlili právě ve stromech. A ne že by to byli obzvláštní dobráci! Pravda, někdy vyslyšlei lidské přání a prosby, zvláště, pokud jste větve stromu ozdobili stužkami, do kořenů nalili víno a zaryli med. Přesto však například do větví stromu keltského boha Esuse se občas musela pověsit i nějaká ta ldiská oběť. Ťukání na dřevo budí bohy stromů ze spánku a nabádá je, aby věnovali pozornost prosbě smrtelníka. Proto si dejte potopr, oč prosíte, a už vůbec upusťte od nesymslného ťukání na zuby nebo na železo.



Podání ruky


Když se setkáváme s někým neznámým, když se zdravíme, když někomu gratulujeme nebo děkujeme, patří k tomu stisk ruky. Odkud je tento zvyk? V dobách starších, než kam sahají učebnice dějepisu, probéhala setkání neznámých lidí takto: Když se navzájem spatřili, odhodili zbraň, ať už se jednalo kamennou sekyrku, mlat nebo meč. Dali ruce od těla, aby bylo jasné, že ani zpoza opasku či z kapsy netasí nůž a pomalými krůčky se navzájem přibližovali. Důležitou roli hrála mimika. Také úsměv měl neznámého přesvědčit, že naše úmysly jsou mírumilovné. Tento rituál trval dlouho, často se lidé navzájem obcházeli v kruzích, než došlo k fyzickému kontaktu. Finální stisk jedné nebo obou rukou znamenal: „Jsem přítel a neohrozím tě.“ Dnes nám to připadá přehnané, ale šlo opravdu o život jedince, rodiny i kmene. Z celého obřadu dnes zbylo jen podání ruky.

Přísaha

Dva prsty pravé ruky zvednuté k obloze (Bohu) a levá ruka položená na srdci (na znamení upřímnosti). Od dob, kdy lidé sestavili větu, existuje závazná přísaha. Na vlastní život, na své děti, na nebe a zemi, nejčastěji však k Bohu nebo k bohům. Odpradávna bylo její porušení velkým rizikem, člověk mohl očekávat boží trest v podobě nějaké rány osudu. Pro Židy byla a je přísaha tak svatá a závazná, že je nutné ji dodržet, i kdyby na splnění slibu měl člověk sám doplatit. Však i české slovo přísaha vzniklo z toho, že si voláme Boha na pomoc, původně totiž celé znění bylo „při sám Bůh“, tedy při samotném Bohu slibuji. Židé měli ve starém zákoně ještě jiný způsob přísahy, a to byl slib konkrétnímu člověku bez volání Boha za svědka. Zde řekl například starozákonní Abraham jinému muži: „Dej ruku pod mé stehno.“ A tak s tímto velmi osobním dotykem byla přísaha provedena. Skautská obdoba přísahy jsou zvednuté tři prsty k nebi na znamení tří základních skautských slibů, plnit povinnost k Bohu, sobě a druhým. Křivopřísežnictví bylo podle starých kodexů trestáno utětím ruky. Duchové křivopřísežníků prý nedojdou po smrti klidu a musejí se snažit splnit svůj slib. Proto si dejte pozor, co slibujete, natož nač přísaháte.

Křížení prstů za zády

Toto gesto velice souvisí s předchozím gestem přísahy, protože se ji snaží slabošským způsobem zrušit. Právě proto má být během přísahy levá ruky na srdci, aby nemohla být zkřížená za zády. Lidé si namlouvají, že to, co bylo řečeno s křížkem za zády, neplatí. Ale protože je přísaha činěna při Bohu, je platná. Křížek za zády je pouhý alibismus a umožňuje různým silám, aby nás trestaly již na tomto světě a za našeho života. I v Novém Zákoně se praví: „Tvoje řeč budiž ano, ano – ne, ne.“ Prostě říkej vše narovinu.



Palec nahoru, palec dolů


Palec nahoru bývá v dnešní době často používaným gestem. Vytasíme ho vždy, když se nám něco líbí, jsme spokojeni, oceňujeme někoho druhého nebo něco krásného. Kdysi, v antickém Římě, však toto gesto znamenalo „Zabij!“ Používal ho císař při gladiátorských soubojích, a to v situacích, kdy vítězný bojovník stál s mečem na hrdle poraženého. Palec nahoru znamenal „meč z pochvy“, tedy zabij. Palec dolů značil: „Schovej meč do pochvy, poražený dostává milost.“

Gesto požehnání

Toto je velmi mocné a velmi významné gesto. Nemůže ho dělat každý, jen ten, kdo je povolán Bohem, že může žehnat ostatním, to znamená, že sám je požehnán. I malému Ježíškovi požehnal nejprve stařec Simeon, když ho Marie s Josefem donesli do chrámu. Gesto žehnajících středověkých postav není dosud prozkoumané a vyložené, zůstává záhadou. Můžeme vidět různé světce se dvěma prsty zdviženými jako v přísaze, zatímco palec a prsteník tvoří kroužek, podobně jako to dělají jogíni při meditaci. Můžeme si jen neuměle odvodit, že k nebi vztyčené dva prsty jsou jakýmsi přijmačem svaté síly shora a zároveň vysilačem této požehnané síly na osoby, kterým je žehnáno. Zároveň dva prsty na téže ruce do kroužku mohou tvořit podobně jako u meditujících budhistů okruh, který pomáhá energii vracet se do těla, kde se proměňuje podle působení světce.

Maminky však žehnají dětem podle staré tradice třeba i před spaním, a to jen položením ruky na čelo. Jistě nic nepokazíte, když to budete s láskou dělat také.

Autor článku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 > >>|

NAŠI VĚŠTCI - Vyberte si svého věštce a zavolejte mu na tel.: 906 701 701!

STAŇTE SE ČLENEM ASTROKLUBU!


Základní navigace

Přejít na obsah (přeskočit nahoru)

© 2009 - 2018. E.M.A. Europe s.r.o. Všeobecné obchodní podmínky Zpracování osobních údajů Zpracovani cookies, tech. zaj. Materna, 1 min/70 Kč vč. DPH, 1sms/max. 44 Kč, Max. délka hovoru je 17 minut, Volejte (49 Kč/min) a pište (30 Kč/SMS) bez omezení! Klub Astrohled, PO Box 14, 110 05 Praha 05, www.ema.bz

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.