Nebe na Zemi

Mlha, ač působí jako tajemná clona zamlžující zrak, není nic jiného než oblak, který však v tomto případě není na nebesích, ale leží bezprostředně nad zemí a dotýká se na rozdíl od mraků zemského povrchu. Právě díky své poloze pak omezuje okolní viditelnost.

Původcem mlhy v příbězích často bývá nějaká mytická bytost nebo alespoň hrdina se schopnostmi rozestřít po okolí či kolem sebe mlžný opar. Ve své podstatě se však mlha skládá z malých vodních kapiček nebo drobných ledových krystalků rozptýlených ve vzduchu.

Ztracená Popelka

V lidovém vyprávění je mlha efektním nástrojem cestování. Kdo by neznal tradiční vyprávění o Popelce a legendární větu – Mlha přede mnou, mlha za mnou, která doprovázela Popelčino zmizení. Původ je v tomto případě v působení mlhy a optickém klamu, kdy mívá člověk za mlhy pocit, že ten koho sleduje, v mlze doslova zmizí, a fantazie se potom postará o zbytek.


Pokud se již mlha nevyskytuje v příbězích jako nástroj sám, svou úlohu má také pro svou tajemnost, kdy často umocňuje atmosféru situace, vzpomeňme například na tajemný Kafkův Zámek, zahalený v mlze, nebo třeba pověstného Artuše.

Radiační nebo advekční

Zatímco déšť podle intenzity dělíme do několika kategorií, stejně jako vítr, o mlze se obecně vyjadřujeme jen v tom smyslu, že je hustá, neprostupná nebo mírná, ale ještě častější je naše prosté konstatování, že – je mlha.

Dělení mlhy ale existuje a klíčem k určení typu mlhy může být i denní doba, ve které se vyskytne. Za okny můžeme najít radiační mlhu, advekční mlhu nebo několik typů mlhy frontální.

Radiační mlha vzniká následkem nočního ochlazování vzduchu a nejvíce se s ní potýkáme ráno v podzimních a zimních měsících. V zimě se pak někdy rozpadá až kolem poledne či vůbec. Advekční mlha vzniká díky teplému vzduchu, který se přemisťuje nad studené zemské podloží, je spojená s mrholením a objevuje se nezávisle na denní době.


Nachlazení se bát nemusíme

Také vám doma opakovali, že procházet se venku za mlhy je nezdravé, protože se nejvíce šíří bacily a hned chytíte chřipku? Je sice pravda, že se ve vlhku, s nímž je mlha spojená, obecně chřipce daří nejlépe, ale to, že není v mlze radno vycházet má spíše souvislost s tzv. městskou mlhou. Městská mlha zní poměrně poeticky, ale neskrývá se za ní nic jiného, než nechvalně známý smog.

Smog je směs vodního aerosolu, prachu, kouře a exhalací z dopravy. Právě tyto ingredience smogu propůjčují jeho specifický namodralý až našedlý nádech. Nejpříznivější podmínky pro tvorbu této mlhy jsou po ránu, protože sílí dopravní špička. A jenom tak pro zajímavost – existuje smog Londýnského typu (zde vstupuje do hry proudění vlhkého vzduchu od moře) a Los Angelského typu (hlavní součástí jsou výpary z dopravy).