Vtělení Velké matky

Bříza je podle učení Keltů i Slovanů vtělením Velké matky, bohyně plodnosti a života. Z březového dřeva se dělaly kolébky, protože dřevo tohoto stromu má v sobě sílu ochrany a kolébka se pak stává mateřskou náručí. Pokud si žena přeje otěhotnět, má si natrhat březové větvičky a nechat ve váze vypučet nové lístky. Však také slovo bříza nebo březen pocházejí ze slova „březí“, což znamená těhotná, v očekávání potomka. Keltští mládenci pokládali březové větvičky pod práh své vyvolené, aby jim lásku opětovala. Také jarní májka, jejíž tradice je dodnes živá, sestává z kmene smrku a korunky břízy ozdobené pentlemi, je to mocné a životodárné spojení mužského a ženského principu. Věnec z břízy se také nosil během očistných tanců na Beltain, svátek lásky a plození. Devět měsíců po tomto svátku se rodilo nejvíce dětí. Magie nebo láska? A není to vlastně totéž?


Ochrana před zlem

Na jaře máme vymést všechny kouty svého domova březovým koštětem. Ne kvůli smetí, ale kvůli zlým silám, jež se mohly do domácnosti vnést během hádek, konfliktů, nemocí, smutkem, návštěvou zlých osob a mnoha dalšími způsoby. V březových proutcích zůstává nádherná světelná energie, která vymete všechno zlé. Březový věnec se má věšet nad dveře, aby nás chránil po celý rok. Dokonce i pro rozloučení s mrtvými se mají dělat březové lodičky a s modlitbou je pustit po vodě. Kůra z břízy má pomoci přejít duši zesnulého do světla.

Znovuzrození

Odkud se vzal zvyk mrskat své tělo v sauně březovými proutky? Používali ho nejen staří Řekové a Římané v lázni, ale už mnoho dávných kultur před nimi. Symbolické švihání proutku má vnést březovou sílu a zdraví do našeho těla a mysli. Na našem území se dlouho držel zvyk pohánět kravky, ovce a kozy na první pastvu právě březovou metličkou, aby dobytek nepodléhal nemocím a dobře prospíval. Bříza je takzvaný „pionýrský strom“. V dnešní době ji opět doceňují lesníci a ekologové. Je prvním stromem, který roste na haldách v mrtvé krajině, která zůstala po dolech. První, která se vysemení a vyroste v lesích zdevastovaných kůrovcem a suchem. Její životnost je proti jiným stromům malá, 80 let, ale po skončení svého žití padne a její dřevo změklé jako perník se stává živnou půdou pro další stromy. Ze svého těla vytvoří nový život, z mrtvé krajiny udělá opět živou přírodu. Za břízu mluví činy, jde o strom znovuzrození. V každé bříze můžete objevit tuto posilující energii.


Rozhovor s břízou

Ano, můžete s ní mluvit a spojit svou vlastní energii s její. Bříza vás očistí od tíhy starostí. Umí dávat naději a světlo do lidské mysli a srdce. Zkuste to. Najděte břízu, k níž se cítíte přitahováni. Nemusíte ji objímat, je to klišé. Jakmile totiž vkročíte do aury břízy, nacházíte se v její náruči. Může vám pomoci vyčistit mysl a city, zbavit trýznivé vzpomínky jejich tíhy, abyste mohli vykročit dál. Neudělá to za vás, vy sami musíte vědět, od čeho se potřebujete očistit a osvobodit. Ale dá vím sílu, abyste to mohli udělat. Vitalita břízy je obrovská. Když pocítíte její jas, pozdravte ji a požádejte o pomoc. Meditujte pod ní, nebo dovolte sami sobě zasnít se a představit si, jak byste se chtěli ve svém životě cítit. Klidní, milovaní, zdraví a ocenění. Bříza dá sílu této vaší představě, aby se mohla realizovat.

Je to strom lásky a světla, nového začátku. Každou živou duši ve své blízkosti cítí. Pokud se nachází poblíž vašeho domova, už vás zná a má k vám vztah. Možná vám řekne své jméno. Objeví se ve vaší mysli jako pojem. Budete však hned vědět, co znamená. Jiným způsobem navázání kontaktu je silný pocit přijetí. Oddejte se její přítomnosti a na nic nemyslete. Z kaple pod břízou většina z nás odchází s jakýmsi hřejivým zážitkem, který se v horizontu hodin změní v konkrétní myšlenky. Prozrazovat více by znamenalo ovlivnit tuto situaci předem. Navažte s břízou své vlastní přátelství.

První, úvodní článek - Rozhovory ze stromy - najdete ZDE: ROZHOVORY ZE STROMY: OTEVŘETE SE!