Vítání plného Slunce

Keltská bohyně Danu je právě tou matkou, o které píšeme v úvodu. Její jméno se vyskytovalo u všech keltských kmenů po celé Evropě, a to v mnoha mutacích: Don, Dona, Dana, Danu. Podle ní se jmenují slavné veletoky Don i Dunaj, a od sebe odlehlé oblasti Donětsk nebo Doncaster. Tam všude zanechala svou stopu. Slunovrat, který letos nastává 21.6.2021 v 5:37, je svátkem plného Slunce. V tento čas je nejdelší den.

Na měření tohoto významného času jsou sestaveny slavné stonehenge, megalitické stavby z doby až 2 300 let před naším letopočtem. Matka, která naplňuje svět životem, je symbolem Slunce, které nám všem dává život. V den Slunovratu, který Keltové nazývali Litha, byl nejslavnostnějším momentem východ Slunce. V tu dobu už stály celé kmeny na kopcích, druidové vykonávaly obřady ve slavnostních bílých řízách a lidé zpívali a tančili. Protože všichni lidé ve všech kulturách byli v tento den slavnostně naladění a očekávali od života jen to nejlepší, musela i jejich společná energie vytvářet radostné echo v realitě. Tak se svátek násobil a potvrzoval. Proti tomu, jak tento den prožívali předkové, jsme zoufale vypnutí a nevšímaví. Nemáme očekávání a žádnou energii do světa nepřidáváme. Možná je na čase to změnit.


Síla vody

Domovy se v ten den kropily pramenitou nebo později svěcenou vodou. Církev se snažila tento pohanský svátek potlačit, a tak určila na ten den oslavy narození svatého Jana. Lidé si však ponechali všechny staré zvyky, jen jim říkali jinak. Voda vám může ukázat na hladině budoucnost, když jí dáte dar v podobě květiny a obejdete ji třikrát po směru hodinových ručiček. Keltové házeli do vody také sošky, náramky a prsteny, mince či stříbrné knoflíky. Vyválet se v ranní rose, za východu slunce byl lék na všechny neduhy. Milování v ranní rose posvětilo lásku a zajistilo budoucnost a plodnost vztahu. Voda má o slunovratu ještě jinou než léčivou moc. Pokud přejdete nějaký vodní tok nebo přeplavete jezero, můžete se vynořit v jiném čase. V tyto dny totiž nastávají trhliny v realitě a umožňují průchod bytostem z jiných světů k nám a naopak nám zase do jiných časů a realit. Člověk je vždy veden srdcem, a tak se vynoří tam, kam jeho srdce nejvíc touží.


Magie Slunovratu

Keltové slavili již v předvečer svátku a oslavy trvaly tři až sedm dní. Největší magickou sílu má samozřejmě večer, noc a ráno slunovratu. Všechny zemské prvky, země, oheň, voda a vzduch, vysílají toho dne svůj náboj, který může pomoci i nám přeprogramovat se na vyšší level. Stačí lehnout si v klidu na zem, vykoupat se ve vodě či ranní rose, posedět u ohně. Bylo dobrým zvykem ozdobit stuhami a květinami posvátný dub a tančit pod ním. Ten den vycházel podle legend do světa „malý lid“ – skřítkové, víly a elfové. I v Čechách se tradovalo, že člověka mohou utančit rusalky. Víly či skřítkové mohli vzít dítě z kolébky a podstrčit do ní své. Dívky sbíraly za slunovratu svatojánské kvítí – muselo to být devět druhů květin, které se krajově lišily. Vonička či věneček z nich uvitý pod polštářem přinesl věštecké sny a ukázal tvář osudem souzeného muže. Nejčastěji užívané „devatero kvítí“ jsou: chrpa, kopretina, smolnička, planá růže, rozchodníček, mateřídouška, violka (maceška), zvonek a čekanka. Byliny nasbírané o slunovratu – svatojánské byliny – dodaly v jídle člověku sílu a zdraví. Patřil mezi ně nejposvátnější sporýš (verbena), bazalka proti zlým duchům, levandule, šalvěj a heřmánek. Pokud si upletete věneček z pelyňku černobýlu a zadíváte se skrz něj do ohně, ochrání vás před nemocemi očí a bolestí hlavy. Přespíte-li pod bezem, můžete se setkat s králem skřítků. Pro ten případ je dobré mít u sebe med nebo koláče, je totiž na sladké. Za to však bude navždy vaším přítelem a přinese vám štěstí. Krásný slunovrat!