Brány hřbitovů zvou ke vzpomínce právě 2. listopadu. Kdy se sejdeme s plnou vážností a bolestí v srdci u hrobů naši blízkých a ozdobíme je umělými či živými květinami, pomodlíme se a zapálíme svíčky, které nám mají chránit před zlými duchy.

Tak slavíme Dušičky u nás v Česku, ale podívejme se třeba do Mexika. Tam slaví tento svátek úplně jinak, vesele a s rachotem. Je to pro Mexičany jeden z nejoblíbenějších svátků, který připomíná spíše masopust. Samozřejmě i lidé v Mexiku se smrti trochu bojí, ale mají k ní celkem pozitivní vztah. Je to pro ně součást života, a proto stejně jako život oslavují i smrt. Když nastane svátek, sjedou se příbuzní i z dalekých končin, aby byli pohromadě se svými rodinami a vzpomínali na mrtvé předky.



Día de los Muertos, Den mrtvých, se v Mexiku slaví 1. a 2. listopadu. Chtějí si také připomenout mrtvé blízké, ale úplně jinak, než je zvykem u nás. Je to svátek plný veselí, barev a ruchu a propracovaných masek. Rozhodně nečekejte pláč. Ze všech stran se ozývá radostný smích a veselí. Živí vodí své mrtvé po světe plné květin a lístků afrikánu, které, stejně jako u nás, připomínají, že po smrti přichází další život. Stejně jako u nás, i v Mexiku vše začíná úklidem a výzdobou hrobů, jen s tím rozdílem, že oni přinesou nebožtíkům jejich oblíbená jídla a nápoje, pozvou hudebníky a slaví se po celou dlouhou noc. S trochou nadsázky by se dalo říci, že své mrtvé pozvou na slavnostní večeři.

Tak nezapomeňme a 2. listopadu zavzpomínejme na své blízké, co již nejsou mezi námi, s úsměvem a veselými historkami.