Již naši dávní předkové si všimli, že kolem poloviny května do našich zeměpisných šířek přicházejí chladné dny, které bývají nezřídka provázeny ranními mrazíky. Tyto dny dostaly jméno po třech svatých, kteří mají právě svátek. Pranostika říká: "Pankrác, Servác, Bonifác, ledoví bratři, přinesou chladna jak se patří."

Svatý Pankrác slaví 12. května – byl to mladý kluk, který žil v antickém Římě a zemřel mučedníckou smrtí kvůli své křesťanské víře.
Svatý Servác (13. květen) byl biskupem v německých zemích.
A poslední ledový muž, svatý Bonifác (14. květen) patří podobně jako Pankrác mezi křesťanské mučedníky z doby pronásledování křesťanů v Římské říši.

Všichni tři žili ve čtvrtém století, takže byli současníky a čistě teoreticky se mohli možná i potkat, přestože bratry, jak se praví v pranostice, ve skutečnosti nebyli.


 I Žofie v květnu řádí...

Po těchto třech mužích najdeme 15. května v kalendáři ženské jméno, a to svatou Žofii, která byla shodou okolností taktéž římskou křesťankou. Pranostiky říkají: "Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži, Žofie je jejich kuchařka.", "Žofie vína upije." nebo "Svatá Žofie políčka často zalije." Po chladných dnech v polovině května totiž často přichází vlna dešťů.

Ledoví muži patří mezi nejznámější lidové pranostiky v celém roce a jejich význam uznávají dokonce i moderní meteorologové. Pro naše předky to byli obávané dny, protože mohli nepříznivým počasím zničit velkou část úrody ovoce a vína. V současnosti nás čím dál tím více ovlivňuje oteplující se klima a ranní mrazíky končí již obvykle v dubnu, ale 3 ledoví muži se mnohdy nezapřou.

A co nám tyto dny mohou říct o nadcházejícím létě? Zkuste sami uhodnout z pranostik! "Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.", "Na mokrý květen přichází suchý červen." nebo "Déšť, jejž Pankrác, Servác kuje, rád se v létě opakuje."