Hmota je samé překvapení!

Ve hmotě totiž není nic hmotného! Ve škole nás učili, že slovo atom znamená nedělitelný, ale už tehdy se vědělo, že atomy mají obal z elektronů a jádro z protonů a neutronů. Elementárních částic však už věda objevila přes padesát druhů a odvozených částic jsou násobky. Každá z částic má jádro, ale když se do něj podíváme, najdeme jen kmitající energii – vlny. To, že naše ruka neprojde stolem a sedací část těla židlí, je dáno prostě tím, že částice našeho těla a ostatních materiálů kmitají každá v jiné vlnové délce. Jde o hodně živý sen. Vše se tu zdá být, ale vše se skládá z nehmotných částic!

Myšlenka se šíří jako kruhy na vodě

Náš mozek a celé tělo vyzařuje energii, která ovlivňuje okolní vlnění a kmitání částic. Co dělají naše vibrace s okolím, se dá přirovnat ke kruhům na vodě. Hodíte kámen a hladina se rozčeří, kruhy se šíří dál a dál. Hodíte dva kameny a kruhy se prolnou. Náš duch (nikoliv jen mozek) vysílá své vibrace do okolí a čeří okolní hladinu energií. Reaguje s energií ostatních. Když jsme veselí a šťastní, ovlivňuje okolí směrem k vyšším vibracím. Když jsme smutní a zoufalí, snižují se i vibrace okolí. Velcí duchovní mistři kmitají tak harmonicky, že si částice počínají jako andělské sbory – otvírají všem lidem kolem cestu k nejvyšším vibracím – duchovnímu osvícení. Z tohoto zjednodušeného schématu už můžeme tušit, že většinový pocit, nálady či názory jsou „nakažlivé“. Proto je tak moc důležité vnést do skepse naději, do smutku radost, přinést vyšší vibraci do nízké a vstřelit tak silnou energetickou střelu, aby ovlivnila okolí směrem ke klidu a štěstí.


Není to jen teorie

Je to každodenní praxe. Dá se vyzkoušet na drobnostech. Nezáleží na samotné myšlence, ale na síle dobré víry, že jsme na cestě k ní. Když si žena přeje červenou sukni, najde ji třeba i v obchodě s instalatérským nářadím, ať je to sebevíc absurdní. Máme-li vysněnou destinaci, pošlou nás tam na služební cestu. Pokud se strhne liják, najdeme deštník v tramvaji. Ale pozor! Když si žena vysní milence, který má vypadat jako Vojta Dyk, zaručeně ho potká. Ne každý hezoun je však i charakter, a často následuje po takových vizualizacích pořádná citová krize. Lepší je si představovat muže nekonkrétního vzhledu, ale laskavé povahy. Úplně nejlepší je představit si, jak nám s ním bude. Ten pocit, tu náladu, jistotu a klid. S takovým nacítěním do ideálního stavu vesmír nezmatete a ví, co vám má stvořit.

Klíčem je nacítění

Říkávalo se tomu vizualizace. Ta funguje krásně, prostě vesmíru vymalujete, po čem toužíte, a on už to někde v blízké dimenzi tvoří. Šije podle našeho střihu. Pokud však zůstaneme jen u vizuální představivosti, jsme pořád jen na půl cesty k cíli. Můžeme v duchu vidět dům snů s krásnou zahradou či představu vysněné dovolené, ale může to dopadnout jako s tím výše zmíněným hezounem. Je potřeba vcítit se na chvíli do toho, jak nám s tím člověkem bude, jak nám v tom domě bude, jak se budeme cítit na té vytoužené dovolené. Pak je obraz pro naše tvoření úplný. Vciťte se do něho ve chvílích relaxace, před spaním a po probuzení. Vracejte se ke své krásné představě během dne a mazlete se s ní. Nevymýšlejte, jak toho dosáhnout. Nechte to na vesmíru. Jen šiřte své kruhy na vodě.


Děláme to nevědomě? Dělejme to vědomě!

Život každého z nás v současné chvíli je výsledkem našeho myšlení a cítění, víry či beznaděje, které jsme vytvořili v minulosti. Možná máme krásný sen o tom, jak chceme žít. Pokud však věříme, že si svůj ideál nezasloužíme, a ještě jsme se málo snažili, vesmír nám splní tuto pochybnost a nechá nás snažit (a smažit) dál. Proto je lepší tvořit svou realitu vědomím, nikoliv mindrákem. Naučené vzorce jsou silné, ale krůček po krůčku se můžeme měnit směrem k naději a s tím se bude měnit i naše realita. Dobré je uvědomit si, že nejsme na světě jen pro plnění vlastních vizí. Jedna energie ovlivňuje druhou, člověk člověka. I my sami podléháme vibracím druhých. Je krásné nacítit si i představu přátelství a empatie mezi lidmi – ať už v rodině, v práci či v širším okolí. Tak se dá šířit láska a tvořit krásnější svět, než jak ho známe. Je skvělé, že to není jen fráze.