Letní čas začíná vždy v poslední víkend, jehož oba dny patří do března (stejně je tomu s posunem na středoevropský čas, kdy oba dny musí náležet do října). Letní čas tedy trvá 7 měsíců, z čehož vyplývá, že má převahu nad pásmovým časem.

Němečtí průkopníci

Poprvé k posunu na letní čas došlo během 1. světové války v roce 1916. Stalo se tak v Německu, také kde jinde. Téměř okamžitě se k této změně času přidali další země, mezi nimiž nechybělo ani Rakousko-Uhersko, jehož součástí byla současná Česká republika.

Na konci 1. světové války se však přišli s další revoluční změnou Američané, kteří 19. března 1918 zavedli časová pásma. Ty se okamžitě začaly využívat pro účely železnice. Letní čas si v USA také ponechali, ale pouze do roku 1919, kdy byl opět zrušen. Důvod byl prostý – lidé si na něj prostě nezvykli. Jejich reakce tak navazovala na vůbec první zmínku o změně času, kterou v roce 1784 pronesl Benjamin Franklin. Franklin však změnu myslel ironicky.


Zdraví vs. úspory

V průběhu 20. století převládal názor, že změna na letní čas je správná volba. Hlavním argumentem pro byly energické úspory. Toto tvrzení však s postupem času začalo být vyvraceno. Ačkoliv spoustu odborníků stojí za tím, že změna na letní čas téměř žádné energické úspory nepřináší, posun o hodinu vpřed (a v říjnu o hodinu zpět) stále zůstává napsán červeným písmem v kalendářích.

Naopak se čím dál více objevují teorie, že změna času má na lidi negativní dopad. Především na lidský organismus, který si musí zvykat na změnu a mnoha lidem tak přináší zdravotní komplikace. Kromě toho několik průzkumů ukázalo, že po změně času dochází častěji k dopravním nehodám.

Nemění všichni

Změna na letní čas probíhá v mnoha státech. V České republice se pravidelně na letní čas přechází od roku 1979 (od roku 1996 se letní čas prodloužil o měsíc – končí v říjnu, místo v září). Existuje však v Evropě i několik zemí, kde letní čas neuznávají. Jde o Island, Rusko, Bělorusko a několik menších ostrůvků. Letní čas není využíván ani v zemích, které leží v tropickém pásmu, kde by tato změna neměla téměř žádný smysl.