Nepohodlný kazatel

Tím, co římskokatolický kněz Jan Hus kázal, už nějakou dobu šlapal na kuří oka vysokých hodnostářů své církve v čele se samotným papežem. Otevřeně kritizoval hamižnost kněží a biskupů, bezohledné zneužívání důvěry prostých lidí, hlásal, že lidé jsou si před Bohem rovni bez ohledu na původ a společenské postavení…

Mezi lidmi byl stále populárnější, svými převratnými názory si na druhé straně vysloužil řadu sporů s církevními představiteli. Věřil, že na církevním koncilu v Kostnici bude mít příležitost diskutovat o pravdě a obhájit před nimi své učení, které upřímně ctí Písmo svaté. Sám císař Zikmund (později přezdívaný Liška ryšavá) jej vybavil dekretem, který mu měl zaručit bezpečí na cestě do Kostnice.


Podraz ve velkém stylu

Jenže když Mistr Jan dorazil na místo, všechno bylo jinak! V Kostnici už ho předcházela pověst „zatvrzelého kacíře“. Jako by tam zapomněli, co je korektní zacházení a Husa navzdory ochrannému glejtu a veškerým slibům uvrhli do žaláře.

Čekal na slyšení v odporné vlhké kobce a za velice tvrdých podmínek strádal tak, až z toho vážně onemocněl. Celý proces se nečekaně protahoval a koncilní sněm trval na jediném: Přiznej, že jsi kázal bludné učení a odvolej ho!


Mistr Jan byl hluboce přesvědčen o správnosti svého pochopení božího zákona. Nechtěl také tím, že by ustoupil, zradit množství lidí, kteří jeho myšlenky podporovali a spoléhali na něj. Tušil, že pokud zemře, v Čechách to vyvolá velké pobouření a jeho smrt nebude zbytečná. A jak víme, neodvolal, ani když vyřkli rozsudek trestu smrti upálením.

Jaké to je, být nesmrtelný?

Podle zaznamenaných svědectví ještě před zapálením hranice naposledy vyzvali spoutaného Husa, kterému nasadili na hlavu ponižující kacířskou čepici, aby své teze odvolal, zachránil si život a navrátil se poslušně do lůna církve. Hus i v poslední chvíli odmítl a kat podpálil hranici. Tradovalo se, že učenec skončil svůj pozemský život hrdinně za zpěvu náboženské písně…

I přes kruté zmaření Husova života se římskokatolické církvi nepodařilo vymazat jeho památku z historie. Pražská univerzita jeho učení zakrátko rehabilitovala a v budoucnosti se naopak stal symbolem snah o spravedlivější společenský řád, impulsem náboženské reformace a příkladem odvahy udělat to, co vnímal jako správné! Státní svátek 6.července dnes připomíná muže, který se nezalekl smrti a tím získal nesmrtelnost.