Sladkosti nebo uhlí?

V noci z 5. na 6. prosince obchází naše domy svatý Mikuláš v doprovodu anděla a čerta, a všem hodným dětem nadělí sladké dobroty. No a těm neposlušným nechá místo toho čert kousek uhlí nebo taky brambory! Toto jistě všichni znáte od školky – a je to samozřejmě pouze taková milá hra pro děti! Pravdou však je, že mikulášské tradice mají velmi zajímavé kořeny. Prozradíme vám, co jste o nich možná nevěděli!

Magická moc adventu

Celé předvánoční období adventu má v sobě zvláštní magickou moc, a odedávna bylo protkáno magickými praktikami, pověrami, věštěním a tajemnými zvyky. Jsou to týdny, kdy má temnota, nečisté síly a zlé čarodějnice nad světem největší moc v celém roce – Slunce už svítí jen krátce, noci jsou dlouhé a pořád se ještě prodlužují až do zimního slunovratu. Proto bylo potřeba se před nimi všemožně chránit, ale taky bylo díky tomu v adventní době snazší se podívat do budoucnosti a nahlédnout pomocí věšteckých technik například do tajemství toho, s kým si jednou stoupnete k oltáři! Mezi nejmocnější adventní dny opředené zvyky a pověrami patřili svatý Ondřej, Barbora, Lucie – a taky Mikuláš!



Legenda o štědrém biskupovi

Svatý Mikuláš byl biskup, který žil ve 3. až 4. století našeho letopočtu ve dnešním Turecku. Tradice, podle které na svůj svátek obdarovává hodné děti, pochází z příběhu o tom, jako obdaroval jisté tři mladé sestry měšcem peněz, který jim v noci tajně nechal na okně, a díky kterému měly prostředky na své věno. Jinak by tyto dívky čekal nehezký osud – jejich otec totiž přišel o majetek, takže by si nebýt Mikulášova daru musely vydělávat na živobytí prodejem svého těla! Nicméně – kdyby biskup Mikuláš viděl naše dnešní průvody s andělem a čertem, asi by se pořádně divil! Tento zvyk ovšem taky sahá do pradávných dob – poprvé začala postavička Mikuláše obdarovávat děti již v 10. století v Německu! Mikuláš pro tento účel získal i společníky – čerta a později ještě i anděla. Začalo to šest století po jeho smrti – ale přetrvává již celé jedno tisíciletí!

Mikulášův mladší bratr: Santa Claus

Ve dnešní době se ke svatému Mikuláši přidružil ještě jeho americký dvojník – Santa Claus. Jméno má v překladu stejné, vypadá podobně a bílé vousy má taky stejné, i když místo biskupské pokrývky hlavy má na hlavě červenou čepici s bílou bambulí. Nadílku ovšem rozdává americkým dětem až o pár týdnů později, o vánocích. Jaký je vlastně vztah těchto dvou sbratřených postaviček?

Santa Claus se zrodil v Americe v 19. století – je tedy mnohem mladší. Svatý Mikuláš byl jednou z inspirací k jeho vzniku, ale má v sobě i jiné prvky, dokonce prý zdědil něco i po Ódinovi ze severské mytologie starých Vikingů! Postavička Santu v červeném oděvu pak nabrala na popularitě ve 30. letech 20. století, když se začal objevovat v reklamách Coca-Coly. Je to tedy Mikulášův podstatně mladší brácha!


A co starý známý Děda Mráz?

Ještě jednoho bratra, nebo možná spíš bratrance našeho Mikuláše jistě dobře znáte – je to Děda Mráz, známý hlavně těm, kdo vyrůstali v dobách socialismu. Do našich končin přijel s komunistickou propagandou, ale není to zdaleka takový mladík, jak byste si mohli možná myslet. Kořeny Dědy Mráze totiž sahají až do pohanské ruské mytologie, i když, pravda, v jiné podobě než na socialistických vánočních večírcích. Původně byl zosobněním zimy, a byl tedy spíš obávaný než laskavý! Později však začal světem projíždět nejen proto, aby přinesl zimu, ale taky aby rozdal vánoční dárečky dětem!

Ale přece jen, z těch tří je náš starý dobrý Svatý Mikuláš přece jen ten pravý originál, nemyslíte?