Když se léto přehoupne do své druhé poloviny, tak jako kartářka rozhodně nemám okurkovou sezonu, protože se mi jen hrnou dotazy a prosby o pomoc – od nešťastně zamilovaných. Skeptik by řekl, že by lidé již konečně mohli pochopit, že na pláži asi těžko najdou lásku na celý život.
Ale já říkám, že tak úplně bez šance to není – znám totiž příběhy ze života! K tomu, aby vám to s vaší letní láskou klaplo a opravdu jste spolu zůstali, i když už vlaštovky odletí, je však potřeba splnit několik podmínek, bez kterých to zkrátka nemůže fungovat!
Nevymyslela jsem si je já sama, ale všímám si, co říkají karty a jak to s dotyčnými lidmi nakonec dopadne! A je to velmi zajímavé!

Problém vzdálenosti – může fungovat láska na dálku?

První dobrá zpráva je tady pro všechny zamilované, kteří se sice potkali daleko od domova, ale ve skutečnosti jsou téměř sousedé. Vaše láska má velkou šanci na úspěch, vlastně téměř stejnou, jako kdybyste se potkali třeba doma v autobuse. Důležité je správně odhadnout toho druhého, zjistit, jestli si navzájem vyhovujete svým životním stylem, zálibami, vkusem, představami o budoucnosti, a tak podobně – zkrátka jako v jakémkoliv jiném vztahu. Dovolená má navíc tu výhodu, že člověk pustí z hlavy všední starosti a mnohem snáz se seznámí i ti, kteří jsou za běžných okolností spíš nesmělé typy!


Potvrzuje to jedna moje kamarádka – s manželem jsou spolu již přes deset let a poznali se právě na dovolené. Ona dělala brigádnici v jednom středomořském letovisku v kempu, on přijel na jeden turnus zájezdu – a jakmile se po konci léta vrátila domů, hned si domluvili schůzku! Měli ovšem velkou výhodu, jejich bydliště jsou od sebe vzdálená pouze pár desítek kilometrů!

To jiná moje známá, říkejme jí třeba Anička, takové štěstí neměla. Její příběh znám dobře, protože jsem jí několikrát vykládala karty, abych jí poradila – neměla to snadné. Její vyvolený byl Američan, byl na letní cestě po Evropě a potkali se v kavárně, když potřeboval s něčím poradit – Anička byla místní. Hned si padli do oka a on kvůli ní dokonce změnil plán cesty, po zbytek svého volna již zůstal v Čechách, aby se mohli setkávat, ale pak přišel čas rozhodování. Otevřená letenka zpátky domů a dva roky, které mu zbývali k dostudování univerzity. Anička chtěla v Americe hledat práci, ale nedostala víza. Psali si sice, ale jejich láska tak dlouhou dobu nevydržela. Roli v tom jistě hrál i jejich věk, a možná je to dobře. Aničce bylo tehdy osmnáct, jemu jednadvacet a vlastně ani jeden z nich přesně nevěděl, co chce od života. Dnes jí je osmadvacet, je šťastně vdaná, s bývalým přítelem z Ameriky však zůstali kamarádi a občas si vymění e-mail. Zpětně Anička vidí, že rozchod byl dobrý nápad – jejich životní cesty se totiž vyvíjely různě a nejspíš by se dřív nebo později stejně rozešly. Jak mi to říkala, jen jsem se usmála, protože karty to samozřejmě všechno věděly předem...

Kdyby se však potkali starší a zralejší, kdo ví, jak by to dopadlo ... K udržení lásky na dálku je totiž potřeba ohromná síla vůle, a ta se posilňuje s přibývajícími lety a zkušenostmi ... Stejně jako vědomí toho, co doopravdy chceme.

Když se setkají dvě různé kultury...

Na co si při navazování letních známostí opravdu dát pozor? Moje zkušenosti říkají, že na příliš rozdílné kultury! Takový exotický milenec sice může být skvělým rozptýlením pro volné dny, ale otázka je, jestli byste dokázali tolerovat svůj rozdílný životní styl i v běžném životě. Samozřejmě, není to bez šance – ale vyplatí se opatrnost a hlavně, je dobré podívat se na věc realisticky!


Nejspíš znáte román a film Bez dcerky neodejdu. Dobře popisuje, co se může stát, když je každý z páru zvyklý na úplně jiné kulturní zázemí. Hlavní hrdinka se provdá za muže z muslimské země, a nakonec má na výběr – buď bude žít podle tamních zvyklostí, nebo může odejít domů, ale bez dcery. Tento příběh se opravdu stal a spousta podobných taky – nemusí se přitom jednat zdaleka jen o arabské země, stejné riziko hrozí vždy, když je partner z příliš velké dálky. Možná ani ne tak z dálky fyzické, jako kulturní – tu první totiž hravě překonáte letadlem, ale v té druhé vám nepomůže žádný dopravní prostředek, snad jen vzájemná tolerance, samozřejmě oboustranná!

Znám však i jiné případy – jedna mladá žena, říkejme jí Martina, za mnou před pár lety přišla kvůli svému vztahu. Její vyvolený je Afričan, seznámili se na letním večírku a kulturní rozdíly mezi nimi byly opravdu propastné. On se narodil v tradiční africké vesnici, vyrůstal zcela bez civilizačních vymožeností a jen díky své snaživosti se dostal do města studovat. Ona z dobré rodiny, šikovná a úspěšná, její rodiče si pro ni vysnili velkou kariéru, proto proti jejímu vztahu velmi silně protestovali, hádky byly jednu dobu na denním programu. Martina a Ahmed (mimochodem, taky muslim) však mají jednu velkou výhodu – oba dva jsou lékaři a spojuje je vášeň pro zdravotnictví, své společné poslání našli v tom, že pomáhají chudým lidem v Ahmedově vlasti bojovat s nemocemi.
Klape jim to spolu již několik let, jsou šťastní a teď čekají první miminko.

Každá letní láska je jiná – není až tak důležité kolik kilometrů vás od sebe dělí, ale jak blízké jsou si vaše duše. A samozřejmě – jak velké překážky jste ochotni zdolávat, abyste spolu mohli zůstat!

Vaše kartářka Venuše