Proč by nás měl zajímat? V našich žílách pořád ještě koluje keltská krev a nejen to – slavnosti starých Keltů se dochovaly v pozměněné podobě až do dnešních dob! Keltům vděčíme za první kořeny svátku Dušiček, za Čarodějnice i za Hromnice! Později tyto svátky splynuly s křesťanskými tradicemi, své keltské jádro si však uchovaly!

Lughnasadh je ze čtyř hlavních keltských svátků ten nejtajemnější! Částečně se nám zachoval v podobě dnešních Dožínek. Keltové slavili Lughnasadh na přelomu července a srpna.
U Keltů se den začínal východem první hvězdy v předvečer daného dne - oslavy svátků se tudíž začínají večer a trvají po celou noc. Lughnasadh není výjimkou a slaví se v předvečer prvního srpna.


Název podle boha

Za krkolomný název tohoto svátku vděčíme Lughovi - keltskému bohovi světla! Význam svátku byl velmi mystický. Moderní čarodějnické tradice spojují Lughnasadh s mystériem sebeobětování boha mužského pohlaví. Jde o boha obilí, který dobrovolně umírá, aby mohl vzniknout další život. Toto se vztahuje k oslavě žní a sklizně – rostlina musí umřít, aby nás nasytila a aby její semena dala příští rok základ dalšímu životu!

Lughnasadh byl proto dnem magického zasvěcování mužů vydávajících se na dráhu válečníka. Kromě toho se starobylé keltské oslavy Lughnasadhu spojovaly také s dobytčími trhy. Zvířata pořízená v tento den přinášela svým majitelům štěstí! Lughnasadh byl taktéž jedním ze dnů, kdy staří Keltové uzavírali manželství!