Dva osudy, jeden život
Dva osudy, jeden život
O dvojčatech a jejich propojených osudech existuje spousta historek. Všechny ze života. Některým se dá i věřit. Nad jinými lze snad jen pokrčit rameny a konstatovat: Stalo se, nestalo? A to je vše, co s tím můžeme dělat. Příběhy se ale čtou hezky. Třeba jako ten náš...
Kdesi v Ohio bylo dvojčatům Smithovým pár týdnů, když tragicky přišla o rodiče. Silniční nehoda a k tomu fakt, že krom mrtvých rodičů a jeden druhého, neměli klučíci na širém světě příbuzných. Skončilo to, jak muselo. Adopcí. Naneštěstí zamířil každý do jiné rodiny. A tady se začal psát začátek vpravdě neuvěřitelných náhod.
Stejná křestní jména
Aniž by se adoptivní rodiny znaly, ostatně každá z nich bydlela v jiném státě, obě se rozhodly, že klukům dají kromě příjmení i nová křestní jména. Ti i ti druzí je pojmenovali James. Zde se patří opět zdůraznit, že kluci vyrůstali, aniž by měli jeden o druhém tušení.
Jako přes kopírák
James 1 i James 2 získali právnické vzdělání. Oba docela dobře malovali a ve chvílích volna rádi pracovali se dřevem. Oženili se ve stejném roce. Vzali si za ženy dívky se jménem Linda. Každému z bratrů se narodil syn. Samozřejmě v rozmezí jen pár dnů. Jeden mu dal jméno James Alan, druhý udělal totéž. Posléze se každý z bratrů rozvedl a oženil se podruhé. Asi nepřekvapí, že se jejich nové manželky jmenovaly stejně – Betty. Zapomenout nemůžeme ani na to, že každý z nich měl milovaného psa, na kterého volali Toi. V neuvěřitelných náhodách by bylo možné pokračovat...
Sešli se
O tom, že pocházejí z dvojčat, se oba dozvěděli až ve věku čtyřiceti let. Když se sešli spolu s rodinami, nebylo možné o jejich blízkém příbuzenském vztahu vůbec pochybovat. Oba urostlí, s blond vlasy, modrýma očima, tváře identické. Když se vzájemně blíže seznámili, užasli a nezbylo jim, než konstatovat, že v podstatě žijí jeden život pro dva. Ti, kteří byli jejich setkání přítomni, bez nadsázky tvrdili: Kdyby se ti dva prohodili, nikdo by to nepoznal!
296 202 303
296 202 020
