Svatá Lucie byla křesťanskou mučednicí, která musela trpět za to, že se odmítla provdat za bezbožného nápadníka. Dokonce si podle legendy vyloupla oči, které zmiňovaného muže okouzlily – a věnovala mu je. Bůh ji za to obdařil novým párem očí, které byly ještě krásnější, než ty původní! Na výročí Luciiny smrti, 13. prosince, obcházely kdysi na vsích po domech ženy oblečené v bílém - „Lucky“. Tyto tajemné postavy ukrývaly svůj obličej pod maskou, do domů přicházely bez ohlášení a budily hrůzu. Jméno Lucie je odvozeno od latinského slova značícího „světlo“ a Lucky přinášely se svým bílým rouchem naději, že již brzo se dny začnou opět prodlužovat a noci zkracovat. Při svých obchůzkách koledovaly: „Jdu, jdu, noci upiju.“ Jejich příchod se spojoval též s čistotou. Lucky nosily v ruce husí křídlo nebo koště a předstíraly, že vymetají z domů prach a špínu. Symbolizovalo to očištění ode všeho starého a zbytečného, co tady zanechal právě se končící rok. Kromě toho tyto bílé ženy kontrolovaly, jestli mají hospodyňky v domácnosti před příchodem svátků hezky uklizeno – a běda té, u které by našly nepořádek! Na Lucii byly zapovězené některé ženské práce, především předení a tkaní – která žena by se v tento den odvážila usednout ke kolovrátku, mohla si přivodit neštěstí!


Den svaté Lucie se slavil nejenom u nás, ale i v dalších evropských zemích. Někde již upadl v zapomnění, ale třeba ve Švédsku se dodnes těší velké popularitě. Jejich Lucii tam znají všechny malé děti, protože do temné polární noci přináší naději na nové světlo. Švédská Lucie chodí stejně jako ta naše oblečená v bílém, a hlavu jí zdobí věnec s hořícími svíčkami. Tuto masku si však může obléct jenom dívka, která byla předtím zvolena jako ta nejkrásnější ze všech!

Po dlouhá léta se věřilo, že o svaté Lucii přichází noc, která je nejdelší v celém roce. Dnes už víme, že na zimní slunovrat si ještě musíme několik dnů počkat, ale neznamená to, že se naši předkové pletli – v 16. století totiž papež Řehoř XIII. reformoval kalendář a data mnoha svátků se tehdy posunula. V některých tradicích však ještě najdeme ozvěny dávných časů – kvůli tehdejší reformě kalendáře se například v pravoslavných zemích slaví Vánoce až 6. ledna. S Lucii je to podobné – kdysi její svátek opravdu byl tím nejkratším dnem v celém roce!

Ke dnu svaté Lucie se váže množství pověr a věšteckých praktik. Dvanáct dnů mezi Lucií a Štědrým dnem údajně předpovídá, jaké bude počasí po dvanáct měsíců příštího roku. Muži se mohli pokusit vyrobit si malý dřevěný stolek, který měl čarodějnou moc – když si na něj pak o Vánocích v kostele stoupli, rozeznali v davu lidí, kdo z nich jsou zlé čarodějnice – uviděli je stát otočené zády k oltáři! Vyrobit tento stolek však nebyla hračka – nesměl být použit ani jeden hřebík a existoval složitý návod, který bylo potřeba dodržet.


Zjistěte, kdo je vaše láska!

Luciin svátek se spojuje také s milostnou magií. Ženy a dívky toužící najít toho pravého si mohou vyzkoušet jednoduchou věštbu. Potřebujete třináct papírků. Na dvanáct z nich napište jména dvanácti mužů a třináctý lístek ponese nápis „neznámý“. Papírky poskládejte a zamíchejte. Pak jeden vytáhněte a hoďte do ohně nebo spalte v plamenu svíčky. Totéž opakujte každý den, aniž byste četly, co je na lístečcích napsáno – na Štědrý den vám pak poslední zbývající lístek prozradí, který muž je vám souzen! Stejnou věštbu si mohou vyzkoušet i muži se jmény dvanácti dam jejich srdce – a třináctou neznámou!