Magická elipsa

Že Země obíhá kolem Slunce, to už lidstvo ví dlouhá staletí. Naše představivost nám automaticky říká, že tedy určitě obíhá v kruhu, ale ono to není docela přesné. Zkuste zalovit v paměti – ze školy si možná vzpomenete na něco o oběžné dráze ve tvaru elipsy. A to je právě ono – eliptický tvar oběžné dráhy způsobuje, že vzdálenost Země od Slunce se během roku mění.

A teď si zkuste tipnout, kdy jsou si Země a Slunce nejblíž a kdy nejdál. Napovíme vám, že je to s rozestupem půl roku. Pokud si myslíte, že nejblíž v létě a nejdál v zimě, tak omyl – je to přesně naopak! Jaké překvapení! Střídání ročních období totiž vůbec nesouvisí se vzdáleností naší domovské planety od Sluníčka, ale se sklonem zemské osy. A konec konců, na jižní polokouli jsou roční období obráceně, takže tam je skutečně Země Slunci nejblíž v jejich létě. Akorát, že to je v lednu!


Perihélium a afélium

Přísluní, neboli odborným názvem „perihélium“ znamená, že Země je ke Slunci na své oběžné dráze nejblíž a nastává 4. ledna. Od mrazu nás tedy ani bližší Sluníčko nezachrání, i když o pár stupňů to asi pomůže! Naproti tomu odsluní, odborně „afélium“, znamená největší vzdálenost a nastává naopak 4. července – to nás zas v parných letních dnech může celkem potěšit!

Rozdíl mezi naší vzdáleností od Sluníčka v těchto dvou bodech vypadá opravdu závratně. Země v odsluní je totiž od něj o ohromných 5 milionů kilometrů dál než v přísluní! To už je pořádné číslo!

Jak je tedy možné, že to skoro ani nepoznáme? To by snad mělo být Slunce v létě na obloze o pořádný kus menší, když je o tolik dál, nebo snad ne? Nikoliv, protože 5 milionů kilometrů je v astronomii celkem zanedbatelné číslo. Celková vzdálenost Země a Slunce má ještě o pár nul na konci více!


Jak na nás změny působí?

Podobný jev jako je střídání přísluní a odsluní můžeme pozorovat i u Měsíce, jenomže tam se to jmenuje jinak. Měsíc obíhá kolem Země, takže jsou zde jiná slova – přízemí neboli perigeum, a odzemí, jiným názvem apogeum. Při pohledu ze Země se to projevuje jako takzvané „superúplňky“. Když vychází úplněk na perigeum, pak je na obloze zdánlivě o kousíček větší!

To si u Slunce asi nevšimnete, ale jeden zajímavý důsledek to pro nás pozemšťany přece jen má. Díky tomu, že jsme nejblíž Slunci právě v lednu a nejdál v červenci, mají obyvatele mírného pásma jižní polokoule, třeba Australané, o poznání teplejší a výraznější léta! Podle vědců prý může rozdíl teplot způsobený vzdáleností od Slunce činit dokonce až pět stupňů! Jen si představte, že bychom měli v nejteplejších letních dnech v rozpálené Praze místo pětatřiceti až čtyřicet stupňů. To opravdu nechcete! Takže v tomto směru žijeme naštěstí na té přívětivější straně zeměkoule!