Slavný hromovládce Perun stojící v čele slovanského panteonu a vládnoucí všem slovanským bohům. Nesmlouvavý pán hromu, blesku, větru a bouře, který sesílá blahodárný déšť a napomáhá věšteckému umění. Zároveň však umí na své pohanské příznivce poslat katastrofální pohromy.

Zakopat sekeru a zahnat duchy

Perun byl uctíván jako nejvyšší z nejvyšších a obětováván mu byl zpravidla mladý a silný býk. Sesílal na zemi blahodárný déšť a první „Perunovo“ zahřmění vyhánělo zimu a vítalo první jarní dny. Lidé si lehali na zemi, líbali ji, dělali rámus venku i v chalupách, nebo zakopávali sekery před domem. Těmito rituály oslavovali ukládání se dlouhé zimy k zimnímu spánku a žehnali svému pánu a vládci Perunovi.

Ostatně nejznámější symbol Peruna, sekera, se stala součástí mnoha vesnických krojů. Údajně má unikátní magickou schopnost ochrany před zlými duchy a démony. Některé zvyky dodržujete i vy a možná ani nevíte, že se jedná o pohanské triky vašich dávných předků! Například dávným symbolem Perunovým je ležatý kříž. Křižujete se před bouřkou a domníváte se, že je to křesťanský zvyk trojjedinosti? Omyl. Tímto se za dávných časů prosíval Perun, aby ušetřil prosebníky od svého božského hněvu a neseslal na ně hrozivé hromy a blesky.


Znáte rovněž pravou tradici velikonoční pomlázky, či řehtaček? Velikonoční svátky se staly pro pohany svátky Perunova vítězství nad zimou. Nejčastějším symbolem jara byla upletená pomlázka. Její vzhled připomínal blesk a práskání nahrazovalo „prvohromobití“ a zahánělo zlé duchy pod zem, podobně jak již zmíněná řehtačka. Nastupující křesťanská víra se snažila pohanské zvyky vymýtit, u Perunova kultu však narazila na tvrdý oříšek, proto došlo ke kompromisu a mnoho rituálů a zvyků zůstalo, avšak záštitou jí byla už křesťanská tradice.

Tajemství dubu na Petříně

Kult Peruna byl zřejmě nejsilnějším pohanským kultem v našich krajinách. I po přísných zákazech a upalováních Perunových příznivců a pohanských kněžek se stále nedařilo mocného Peruna vymýtit. Uctíval se dokonce až do konce 19. století a dnešní konspirační teorie tvrdí, že je v tajných řádech uctíván dodnes.

Posvátným symbolem a „modlitebním chrámem“ Perunovým byl od pradávna dub. Jeden takový veliký a starý dub rostl i v Praze na Petříně, kde se mnoho Čechů chodilo k Perunovi modlit a zanechávali tam své oběti. Někdy býka, či dokonce obyčejný čerstvě upečený chléb, šeptem se však mluví dokonce i o lidských obětech.

V zimním čase se u tohoto dubu dělával za přítomnosti Perunových kněžek velký oheň a v něm se zjevovali podivné lidské tváře a tomu ohni se pak Češi klaněli a měli ho ve velké úctě. Dnes už tento dub na Petříně nenajdeme, očití svědci však mluví o podivné energii a síle, která v místech, kde dub stával, stále dává vědět o pohanských rituálech a obětních seancích, které se tu kdysi za tajemných černých nocích konávaly.