Home - Články - Tajemství přestupného roku

Tajemství přestupného roku

vloženo 28. 2. 2020
čas čtení: 3 minuty

Tajemství přestupného roku

Po čtyřech letech zítra opět přichází tajemný 29. únor. Víte, proč ho vlastně v kalendáři máme?

Magické datum

Na tajuplném datu 29. února je něco magického a fascinujícího, co nepřestává podněcovat naši fantazii. Vždyť není to divné, že nám jednou za čtyři roky někdo přidá jeden den života navíc? Nebo nám ho snad ve zbylých třech letech sebere? Své by o tom mohli vyprávět lidé, kteří se 29. února narodili a opravdové narozeniny pak mají jen jednou za čtyři roky. Ale že by byli čtyřikrát mladší? Takovou moc zatím kalendář bohužel nemá!

Protože 29. únor ve skutečnosti není dnem navíc – ale jen způsobem jak spočítat to, co spočítat pořádně nejde! A jeho historie je opravdu dlouhá – za přestupné roky totiž vděčíme již starým Římanům a antice!

365 a jedna čtvrtina

Jaká je vlastně délka astronomického roku – tedy čas, za který oběhne Země kolem Slunce? Již dávné civilizace, třeba ta staroegyptská, vypozorovaly, že je to 365 dnů. A tím se taky řídily. Kalendář měl od počátku svého vzniku jednu velmi důležitou funkci, a to byla zemědělská – bylo potřeba naplánovat práce na polích. Ale, ejhle, po letech používání 365denního kalendáře se ukázalo, že ty roční doby se oproti kalendáři nějak posunují. Něco zde nesedí!


Astronomové však již tou dobou byli hodně šikovní a nedělalo jim problém zjistit, kde je háček. Astronomický rok totiž trvá o čtvrt dne více než 365 dnů. A takhle nenápadně se to dokáže za desetiletí a staletí pořádně nasbírat. Protože by ovšem bylo počítání délky roku v necelých dnech značně nepraktické, zavedl se systém přestupných dnů jednou za čtyři roky. Podle otce reformy počítání času, kterým nebyl nikdo menší než sám Julius Caesar, se pak kalendář, který se používal až do 16. století, nazýval juliánský.

A proč vlastně v únoru?

A pročpak slavný Caesar přilepil ten jeden den navíc zrovna k únoru a ne třeba k prosinci – nebo některému jinému měsíci? Únor byl totiž u starých Římanů posledním měsícem v roce. Nový rok se začínal březnem, protože to byl začátek práce na polích. Na únor jako poslední navíc zůstalo nejméně dnů v celém roce, pouze 28. Takže bylo logické, že právě tento měsíc si zaslouží ten jeden den navíc – byť jen jednou za čtyři roky!

Zajímavostí je, že i astrologický rok se začíná v březnu. Ovšem nikoliv prvního, ale až jedenadvacátého, zároveň s jarní rovnodenností. Prvním znamením astrologického roku je Beran a posledním Ryby. A Rybičky nám vládnou i na konci února – poslední znamení a poslední měsíc. Ale pozor – poslední v tomto případně znamení nejmoudřejší, protože o Rybách se říká, že spojují v sobě moudrost všech ostatních znamení! A to platí i pro lidi narozené 29. února – mají v sobě něco výjimečného!


Problémy papeže Řehoře

Aby to však s těmi přestupnými lety nebylo zas tak jednoduché, bylo nutné v průběhu historie provést ještě jednu reformu. Stalo se to v 16. století a vděčíme za ni papeži jménem Řehoř XIII. Po staletích používání juliánského kalendáře se totiž ukázalo, že ani on není dostatečně přesný. Ta čtvrtina dne navíc totiž není úplně přesná, ve skutečnosti je to o pár minut méně. Takže se rozhodlo, že jednou za čas se přestupný den musí vypustit. Konkrétně v letech dělitelných číslem 100, které zároveň nejsou dělitelné číslem 400. Třikrát za čtyři století je tedy rozestup mezi dvěma přestupnými lety 8 let místo čtyř let. Takovým rokem, který přestupný nebyl, přestože byl čtvrtý, byl naposled rok 1900. Rok 2000 přestupný byl, protože byl dělitelný číslem 400. Celkem složité, že?

Tento kalendář, který používáme do dnešních dob, se jmenuje podle papeže Řehoře gregoriánský. Zajímavostí je, že v době svého vzniku byl přijatý se značnou nevolí. Jeho zavedení bylo taky provázeno nepříjemností v podobě úplného vyškrtnutí deseti dnů, aby se nasbírané rozdíly srovnaly a kalendář opět seděl s tím, co se děje na obloze. Ale představte si, že jdete spát čtvrtého října a probudíte se až patnáctého!

Juliánského kalendáře se dodnes drží pravoslavní církev, která nikdy nepřijala reformu na gregoriánský. Z toho důvodu taky slaví svátky, jako třeba vánoce, později – v původním datu. Takže třeba Štědrý den mají až na Tří krále. Ano, i za to může přestupný rok!

Dnes je již měření času opravdu exaktní a náš nynější kalendář tedy hodně přesně odpovídá dění na obloze! I se svým 29. únorem! Ale kdoví, co všechno nám může vzdálená budoucnost přinést a jaké reformy ještě jednoho dne překvapí naše praprapravnoučata? Nebo snad již řekla přesnost své poslední slovo? Co myslíte?

1 | 2 | 3 | 4 | 5 > >>|

NAŠI VĚŠTCI - Vyberte si svého věštce a zavolejte mu na tel.: 906 701 701!


Základní navigace

Přejít na obsah (přeskočit nahoru)

© 2009 - 2020 E.M.A. Europe s.r.o. Všeobecné obchodní podmínky Zpracování osobních údajů Zpracování cookies, tech. zaj. Materna, 1 min/70 Kč vč. DPH, 1sms/max. 46 Kč, Max. délka hovoru je 17 minut, Volejte (49 Kč/min) a pište (30 Kč/SMS) bez omezení! Klub Horoskop2020, PO Box 14, 110 05 Praha 05, www.ema.bz

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.