Slunovrat jako příčina vzniku

Stříbřitá oblaka jsou jako z jiného světa. Vidět jsou pouze v noci a vzniknout mohou jen v období slunovratu - letos se jaro přehupne do léta 21. června v 17:55. Vycházející letní slunce osvítí jejich spodní hrany a rozsvítí je stříbrným světlem. Narozdíl od obyčejných mraků vznikají až ve výšce 85 km, mnohem blíže tak mají k vesmíru, než k Zemi.

Věda říká, že jedině při slunovratu mohou nastat specifické podmínky, díky kterým oblaka vznikají. Velmi chladné ovzduší spolu s vodní párou a mikroskopickými částečkami, na které se voda naváže. Oblaka nejsou tvořena samotnou párou jako klasické mraky, ale droboučkými krystalky ledu. Díky nim pak noční svítící mraky vypadají nejčastěji jako vlny.

Nejasnosti kolem vzniku

Na začátku léta je předposlední vrstva atmosféry nejchladnější, až -130°. Záhada nastává s vodní párou. Mezosféra je ještě sušší než Sahara a voda se tak jako tak zastaví u Země, než opět klesne. Podle vědců ji až do mezosféry přinese buď proměnlivá oblačnost typická pro začátek léta, nebo vzniká štěpením částic přímo v ní.


Druhá záhada je i u částeček, kolem kterých vodní pára zmrzne. Navrhován je vulkanický prach ze Země, tak lehký, že může při sopečném výbuchu překonat gravitaci. Nebo prach meteorický, pocházející z vnějšího vesmíru.

Stříbřitá oblaka v astrologii a spojitost s Neptunem

Jak jsou noční svítící oblaka nádherná, mohou symbolizovat spíše smrtící krásu. Podobně, jako rudý měsíc. Slunce, které nám dává život, prochází jedenáctiletým cyklem, kdy slábne a znovu sílí. Poslední dvě století se navíc zdá, že podstupuje ještě jeden, mnohem delší cyklus. Jak jeho energie k ochraně Země slábne, objevují se stříbřité mraky čím dál častěji.

V období slunovratu sílí Neptun. Ovlivňuje mystiku, duchovní rozměr a všechno, co by mělo zůstat skryté. Není náhodou, že je pojmenován právě po antickém vládci moří a vod. Voda samotná je symbolem citů a záhad. Raci, Ryby a Štíři mají v období slunovratu větší šanci najít lásku nebo se konečně zbavit problémů, jejichž řešení se dosud skrývalo ve stínech.



Znamení blížících se změn

Staří astrologové o Neptunově existenci nevěděli. Svůj vliv měl ale vždy a jeho záhadnost způsobovala odchylky v astrologických předpovědích. Další záhada ale ještě čeká. Věda se pokouší vysvětlit, jak stříbřitá oblaka vznikají, zatím ale nemají moc úspěch.

Astrologové vědí alespoň to, že mají velkou spojitost právě s Neptunem. Planeta samotná byla objevena v roce 1848, i když jako první ji pozoroval už Galileo Galilei. O necelých 40 let později byla poprvé pozorována právě stříbřitá oblaka. Jejich častější výskyt a spojení s proměnlivým Neptunem upozorňují na budoucí změny, které ovlivní celou společnost. Už teď to můžeme pozorovat na současných událostech a další změny nás ještě čekají.