Dnem nejpřísnějšího půstu je dnešek, Velký pátek, den, kdy je potřeba symbolicky dodržovat smutek nad Ježíšovou smrtí. Podle starých pověr měly v tento den velkou moc čarodějnice a zlé síly, proto je potřeba mít se před nimi na pozoru. Je zapovězena velká část prací – nesmí se hýbat se zemí a dělat na poli a na zahradě, péct, prát a zametat, ale ani půjčovat, darovávat a vynášet věci z domu, či přijímat dary. Všechny tyto úkony totiž byly považovány a posvátné a bylo proto potřeba se jim v tento nebezpečný den vyhnout. Půjčená věc by navíc mohla přinést do domu kletbu! Naopak, Velký pátek se hodí pro různé druhy věštění a připomenout bychom si měli i lidi, kteří už nejsou mezi námi. Sledujeme, jestli v tento den nespatříme nějaké osudové znamení – symbol či neobvyklou událost předpovídající budoucnost! Děti a mládež chodili v tento den od domu k domu s řehtačkami koledovat.

Těsně před Velikonocemi přichází Bílá sobota. I v tento den bylo zvykem omývat se ráno pro zdraví a krásu pramenitou vodou. Bílá sobota byla časem příprav na samotné Velikonoce, pečení slavnostního pečiva a končícího půstu. Uklízelo se a malovaly se vajíčka. Krásně barevné kraslice jsou symbolem nového života a znovuzrození. V dávných časech se do jejich výzdoby zakomponovávaly magické ochranné symboly, mezi které patřil například kříž, spojené spirály, sluneční kruh, květ nebo srdce. Používaly se barvy symbolizující život – červená jako krev, zelená jako listí a žlutá jako slunce, často doplněné také tajemnou černou. Vyzkoušejte si i vy letos vyzdobit vajíčka o něco magičtěji!


Boží hod Velikonoční, neboli Velikonoční neděle, je největším křesťanským svátkem v roce! Bylo zvykem nechat si v tento den posvětit v kostele slavnostní pečivo, jako je mazanec a beránek, které si pak doma rozdělili a společně snědli všichni členové rodiny. Na mnoha místech však bylo nutné věnovat část posvěceného pečiva i studni, poli a zahradě – tento tajemný zvyk je pozůstatkem prastarých magických praktik pro přivolání dobrého a úrodného roku!

Velikonoční pondělí je pak, jak jinak, časem pomlázky neboli mrskačky. Tímto typickým a mezi něžnější polovičkou lidstva nepříliš oblíbeným zvykem, jehož kořeny sahají až do dávných pohanských dob, se mohou pochlubit jenom Češi a Slováci – jinde ve světě ho neznají! Kromě toho, že má ženám a dívkám zajistit zdraví a krásu na celý další rok, se v něm ukrývá také symbolika plodnosti a sexuality – v některých krajích je zvykem místo mrskání polévat ženy vodou, a ta symbolizuje život stejně jako vajíčko, které pak muž za odměnu dostane! V samotné pomlázce pak můžeme najít prvky falického symbolu, tedy podlouhlého útvaru, vzdáleně připomínajícího … no, vždyť přece víte co! Tak co dámy, nestojí přece jenom za to tento neoblíbený zvyk vydržet?