Home - Články - Květná neděle – slavná šou s krvavým koncem

Květná neděle – slavná šou s krvavým koncem

vloženo 4. 4. 2020
čas čtení: 4 minuty

Květná neděle – slavná šou s krvavým koncem

Na Květnou neděli, týden před židovským svátkem pesach, vjela tehdejší celebrita, Ješua z Nazareta, na oslátku do bran Jeruzaléma. Můžete si to představit asi tak, jako kdyby mezi fanoušky vešla rocková hvězda. Lidé mu mávali palmovými ratolestmi a stlali mu je pod nohy, aby jeho sandál, ani kopýtko osla nepoznaly prach země. Pokud projížděl kaluží, stlali mu lidi pod oslíka své pláště. Takové ovace nezažili ani Beatles nebo Elvis. Jen Ješua věděl, že tahle sláva bude mít jepičí trvání a že ho čeká jen krev a smrt.

sdílet článek na facebooku

Proč ty ovace?

Lid dvanácti kmenů Izraele byl tehdy pod nadvládou Říma. Římané byli prostě okupanti a z království Judey a Palestiny udělali něco jako náš válečný protektorát. Pěst Říma byla krutá, daně převysoké, lidé často dávali jako splátku do otroctví své vlastní děti. Každou chvíli se odehrálo povstání Izraelců, po které lemovaly cesty aleje křížů s hnijícími mrtvolami povstalců, aby si každý Žid už pro příště nechal zajít chuť. Král Herodes Veliký pilně kolaboroval s Římany, navíc nebyl žádný Žid, ale poloviční Idumejec a zpoloviny Nabatejec, což se nepočítalo. Když ho Řím dosadil na trůn, vzal si Židovku Mariamné, kterou pak stejně nechal spolu se svými syny oddělat, aby ho neohrozili, trůn mu byl milejší. Syn, jehož nechal žít, se též jmenoval Herodes, řečený Antipas. Přežil nejspíš jen díky tomu, že byl až do dospělosti na vychování v Římě. (To vychování si dovedeme představit, byl tam jako rukojmí, aby byl Herodes Veliký pěkně poslušný, kdyby ho napadlo zlobit. Jenže ani Římanům nedošlo, že vlastní děti mají pro Heroda cenu asi jako psí bobek na botě.) A právě syn Herodes Antipas byl současník Krista, ten panovník, který nechal popravit svatého Jana a byl také u Ježíšova soudu. Nenávist obyvatel vůči římským okupantům byla nezměrná.


Potomek krále Davida

Navíc hebrejské svaté knihy předpovídaly příchod mesiáše, který má právě touto dobou Židy osvobodit od římské nadvlády a sám usednout na trůn. Má to být podle všech proroctví, kterých bylo hodně, potomek z krve Davidovy, a to po otci i po matce. Protože toto proroctví bylo dobře známo už za předchozího panovníka Heroda Velikého, nechal zmíněný deviant vyvraždit v době Ježíškova narození všechny chlapečky od miminkovského věku do tří let. Tolik se bál tohoto předpovězeného mesiáše. No a podívejme se na Ježíšův rodokmen! To totiž klidně můžeme, protože Židé měli a stále mají ten kulturně vynikající zvyk mapovat po celé generace rodokmeny svých rodin, a to velmi přesně. Ješua ben Josef, což znamená Ježíš syn Josefův, byl po mamince i tátovi ryzí Davidovec, potomek králů. Opět to není náhoda, protože jméno městečka Nazaret znamená Výhonek nebo také Větvička. A to v symbolickém významu popisovalo fakt, že se sem stěhovali potomci starých královských rodů uvržených do bídy a zapomnění Římem a kolaboranty. Něco jako disidentská šlechta. 33 let po svém narození už Ješua vystudoval u mudrců v Kumránu, dělal prokazatelné zázraky, léčil a kázal v synagogách, říkali u Mistře – a na jeho kázání na vrškách kopců se leckdy sešli několik desítek tisíc lidí. Nezapomeňte, televizi, rádio ani mobily tehdy neměli – a tohle byla nejlepší šou, která mohla existovat. Navíc nazlost Římu. Ješua měl i ten správný původ, a tak se na Květnou neděli seběhli lidé nejen z Jeruzaléma, ale celé Judey, aby přivítali budoucího osvoboditele a krále.


Nepřinesl povstání, ale sebe

Jaký pocit musel mít Ježíš z Nazareta, když vjížděl na oslátku do bran Jeruzaléma? To oslátko si nechal od svých lidí přivést, protože věděl, co je psáno, a chtěl proroctví splnit do puntíku. Včetně své smrti na kříži, aby vykoupil hříchy všech lidí, nejen svých současníků, ale i těch, co se teprve zrodí v budoucích generacích. O tom, jak to vše dopadne, věděl v tuto chvíli jen on sám. Zajisté se nenechal unášet hvězdným pocitem, protože měl mnoho vidění, jak to s ním dopadne a co bude muset prožít. Přesto se rozhodl, že do toho půjde. Můžeme si představit, že na jeho tváři se chvílemi objevoval trpký úsměv. Někteří z vítajících byli ozbrojení a ukazovali Ježíšovi svá kopí a sekery, aby věděl, že jakmile dá povel k povstání, postaví se za něho. Ješua však věděl, že jeho revoluce bude jiná, duchovní. Proto se také po pár dnech kázání většina lidu od něho odvrátila, obzvlášť příslušníci skupiny zélótů, což byli bojovní extremisté. Když pak Jidáš, jeden z apoštolů, Ježíše zradil a prozradil, kde ho mohou v noci zatknout – v noci proto, aby se nikdo z jeho příznivců nepostavil na jeho obranu – byl jeho osud zpečetěn. Ale to předbíháme událostem. Zatím je stále Květná neděle a davy šílí.

Květná neděle v Čechách

U nás nemáme palmy, a tak jejich snítky nahradily větvičky vrby jívy. Na ní už bývají kočičky a někdy i malé lístky. Místně také mohou roli plnit vrbové, březové nebo jasanové proutky. Větvičky se pak nechají při mši požehnat svěcenou vodou a doma se vymění za ty loňské. Mají do domu přinášet požehnání. Staré větvičky se ale nevyhazují do smetí, protože jde o svátostinu. Musejí se spálit v čistém ohni. Květnou nedělí končí tradiční čtyřicetidenní půst a začíná takzvaný Svatý týden před Velikonocemi. Můžeme si tedy již něco zobnout, ovšem pozor, nepéct!!! Pečení v tento den podle pověry zapeče poupata a pupence stromů, které by pak uschly. Napečeno buď už musíte mít, anebo to nechte na další den.


Liturgickou barvou v kostele je červená, na červeno se také barví některé kraslice. Připomíná se tím nevinná krev Ježíše Krista. V kostele se na Květnou neděli zpívají Pašije, je to slovo odvozené právě od židovského svátku pesach. Připomíná se jimi Kristovo umučení. V tento den sice slavně vjel mezi své „fanoušky“, ale jel si pro bolest a smrt. Na Květnou neděli by si každý měl obléct nové šaty, nebo aspoň nějaký kousek oděvu. Odtud plyne lidová pověra, že máte něco dostat, aby vás takzvaně „nepokakal beránek“.

Mohli bychom se samozřejmě bavit i o keltských a slovanských svátcích vítání jara, které byly krásné a dost se do našich Velikonoc promítají. Téma však zní Květná neděle, a to je téma křesťanské. Nepohrdejme žádnou tradicí, protože všechny spolu tvoří naše kořeny. Z nich vyrůstáme. Na Květnou neděli je důvod k radosti, jednak končí půst, z čehož měli obyčejní lidé vždy radost, jednak si však duchovně uvědomujeme, že Ježíš přijel, aby nás spasil a vydal za nás svůj život. Musí to být láska, když to tak měl hozené. Vzpomeňte si na něj letos v neděli 5. dubna.

1 | 2 | 3 | 4 | 5 > >>|

NAŠI VĚŠTCI - Vyberte si svého věštce a zavolejte mu na tel.: 906 701 701!

zobrazit detail
zobrazit detail
zobrazit detail
zobrazit detail
zobrazit detail
zobrazit detail
zobrazit detail
zobrazit detail
zobrazit detail
zobrazit detail
zobrazit detail
zobrazit detail
zobrazit detail
zobrazit detail

Základní navigace

Přejít na obsah (přeskočit nahoru)

© 2009 - 2024 E.M.A. Europe s.r.o. Všeobecné obchodní podmínky Zpracování osobních údajů Zpracování cookies, tech. zaj. Materna, 1 min/70 Kč vč. DPH, 1sms/max. 46 Kč, Max. délka hovoru je 17 minut, Volejte (49 Kč/min) a pište (30 Kč/SMS) bez omezení! Klub Horoskop2022, BÚ: 2109191786/2700, PO Box 14, 110 05 Praha 05, www.ema.bz

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze náv?těvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.