Když člověk komunikuje s neviditelným světem, je to vždy tak trochu hra s ohněm. Můžete se dovědět věci, které jste nečekali – nebo se může stát, že to, co se dovíte, bude nějakým způsobem nepříjemné a zraňující. Může se stát, že se příliš zamotáte do záležitostí jiných lidí, že se napojíte na energetické toky, které by raději měly zůstat tajné.

Svým způsobem máte ve svých rukách nitky osudu, i když jen do té míry, do jaké vám to osud samotný a vyšší síly dovolí! Ale i tak je to výsada, kterou nemá každý!
Vykládat karty je zkrátka ohromná zodpovědnost – a proto by se měl každý, kdo se tomuto věštění věnuje, řídit určitými etickými zásadami. Právě podle nich poznáte dobrou kartářku. Zapamatujte si je tedy, a kdybyste se setkali s někým, kdo je porušuje, berte raději rychle nohy na ramena!


Upřímnost a celá pravda – ale se soucitem!

Když v kartách jednou něco spatříte, je neférové nechávat si to pro sebe a zatajovat to před tazatelem. Něco takového by dobrá a spolehlivá kartářka nikdy neměla dělat. Pravda, kterou v kartách odhalíte, by se v každém případě měla dostat k uším toho, kdo se ptal – a to i v případě, že se jedná o nepříjemnou pravdu.
Jeden z velkých rozdílů mezi dobrou a špatnou kartářkou je ve způsobu, jakým vám tyto nepříjemné pravdy bude sdělovat. Špatná kartářka se nebude starat o to, jestli vás to náhodou nezraní. Neupřímná kartářka vám zas nemilé odpovědi zatají, ale tudy cesta nevede – vy přece chcete znát pravdu, nikoliv slyšet milosrdné lži!
Někdy je to opravdu těžké, ale skutečně dobrý a zkušený kartář by se měl snažit podávat nepříjemné pravdy se soucitem, mírně, zkrátka tak, aby nikoho nezranily. Nezapomínejte přitom na starou pravdu, že všechno špatné je k něčemu dobré – i na zdánlivě nepříznivé věštbě lze najít něco, co vás naopak posune kupředu!

Sdělujte odpovědi karet, nehodnoťte je!

Stejně jako kdokoliv jiný se občas ani já nevyhnu pokušení trochu si zamoralizovat. Určitě znáte ten pocit, když toužíte lidem rozdávat rady do života a morální ponaučení. Kartář nebo kartářka, hlavně začínající, se do takové pasti dostane velmi snadno. Ale pozor, protože tazatel se ptá na radu karet – nikoliv vás jako člověka! Vy mu můžete pomoct pochopit poselství ukryté v kartách, ale nesmíte mu vnucovat svůj vlastní názor na to, co je dobré a co špatné.


Naučila jsem se, že nejlepší je říkat přesně a právě to, co v kartách vidíte – a nechat tazatele, aby si na to sám udělal názor. Jiná věc ovšem je, když se mě tento člověk sám a přímo zeptá, co bych mu v dané situaci poradila, jak bych to řešila já. Pak nastává prostor i pro mě jako člověka a pro mé životní zkušenosti. V opačném případě se snažím nesoudit a nehodnotit – každý z nás má totiž svoji vlastní cestu a vím, že nemám žádné právo někoho odsuzovat, i kdybych s jeho životní cestou náhodou nesouhlasila. Dejte si na to pozor i vy, až budete někomu vykládat budoucnost z karet!

Držte se svého řemesla

Říká se, že karty vědí všechno. Z toho by mělo vyplývat, že i kartářka ví všechno, nebo snad ne?
Bohužel, to, že umím vykládat karty, ze mě ještě nedělá děda vševěda – i když bych to samozřejmě někdy velmi ocenila! Umím s pomocí karet nahlédnout do duše jiných lidí, do jejich blízké i vzdálenější budoucnosti. Umím odhadnout rizika, poradit, na co si dát pozor, nebo pomoct při těžkém rozhodování. Jsem zkrátka kartářka – a všechnu svoji energii vkládám do toho, abych jako kartářka byla co nejlepší a ovládla toto „řemeslo“ na sto procent.
Přesto jsou věci, které neumím. Například nejsem lékařka – lidé se mě přitom často ptají na své zdraví. S pomocí karet dokáži určit, v jaké oblasti hrozí tazateli potíže, jestli by si například měl dávat větší pozor na úrazy, nebo spíš na infekce, které části těla jsou ohrožené, a podobně. Není však v mých silách určit přesnou diagnózu – a žádný kartář by se do toho neměl pouze na základě karet pouštět. To přenechávám lékařům a léčitelům. Nemám ani titul doktorky prav – proto můžu tazateli říct, jaké má šance u soudního sporu, ale neporadím mu například, jak napsat odvolání nebo koho si vzít za obhájce, aby zaručeně uspěl.


Mějte své hranice, které nepřekročíte

Co byste udělali, kdyby za vámi přišel člověk a chtěl se zeptat karet, jestli se má přiznat k tomu, že spáchal určitý zločin – třeba krádež? Nebo kdyby chtěl radu, jestli má podvést svého partnera? Podobných ožehavých otázek je celá řada – raději vám ni nebudu říkat, s čím vším jste se za dobu své kartářské praxe již setkala, ale někdy to byly opravdu bizarní příběhy na hranici etiky – nebo už i kousek za ní!
Jsou v zásadě tři možnosti, co může člověk takové situaci udělat. Můžete si zahrát na moralistu a říct svůj názor a hodnocení – ale v tom případě hrozí, že zkreslíte odpověď karet, jak jsme si už řekli. Můžete tazateli vyložit karty, ale co když v nich bude stát, ať partnera opravdu podvede? Vzali byste si to na svědomí? Proto dávám zásadně přednost třetí možnosti – řeknu tazateli, že na tuto otázku mu karty zkrátka nevyložím. Každý z nás musí mít v životě své hranice, a pro dobrého kartáře to platí dvojnásob. Nesete totiž odpovědnost za osudy lidí, a to je poslání, které je darem a břemenem zároveň. Bez pevných morálních zásad a odmítání zla se proto neobejdete!

Tyto čtyři zásady by dobrý kartář nebo kartářka neměli nikdy porušit – jsou základem úspěchu. Pokud se náhodou setkáte s někým, kdo se jimi neřídí, bude lepší, když si od něj budoucnost vyložit nenecháte. Takový výklad by to