Moudrá rada!
vloženo 10. 1. 2010
Povídka od kartářky Barbory:Za dávných časů žil v Galicii velmi moudrý rabín. Jeho obec byla tak chudá, že žádná z tamějších rodin neměla víc, než jen jeden pokoj. Obzvlášť zle se vedlo nádeníkovi, který měl sedm dětí. S nářkem přišel k rabínovi a naléhal na něj, aby mu pomohl. Rabín vzal chudáka do stáje, odvázal tam svoji kozu a vtiskl provaz do jeho ruky. „Vezmi si tu kozu s sebou domů, Reb Jide“, řekl „a uvaž ji k posteli. Za osm dnů mi ji přivedeš zpátky.“ S pláčem táhl chudý Žid kozu k domovu. Nikdy by se neodvážil rabínovi odporovat.
„Ženo moje“, řekl zajíkavým hlasem, „přivaž to zvíře k posteli. Asi to má být vůle Boží, že přitahujeme stále více neštěstí.“
A tak kozu přivázali k posteli. Mečela. Udělala nepořádek. Strkala do dětí. Děti plakaly. Koza měla hlad. Žid a jeho rodina jí museli obstarat trávu. Koza se nažrala, ale tráva byla rozházená po celé místnosti. Koza nevábně voněla a také si zabrala poslední kousíček místa pro sebe.
Následující den běžel chudák za rabínem a stěžoval si: „Všechno je mnohem horší, než bylo dřív. Koza nám nepřinesla žádnou úlevu.“ Ale rabín zůstal neoblomný. Kozu nechtěl zpátky dříve než v pátek. Nádeník se celý zoufalý vydal na cestu domů. Jeho žena a děti už na něj netrpělivě a s nadějí čekali. On ale jen beze slov pokyvoval hlavou. Po dnech plných utrpení přišel konečně pátek. Žid odvázal kozu od postele, vytáhl ji za sebou z domu a kráčel ji vrátit rabínovi.
„Ani teď to nepomohlo, rabíne.“ řekl. „Tvoje koza není žádné zázračné zvíře. Je to koza jako všechny jiné. Mečí, smrdí, dělá nepořádek a je stále hladová. Doufal jsem, že najdeš lepší lék na moje strádání.“
Rabín pokýval hlavou a nic neřekl. Zavedl kozu do chléva a nechal Žida odejít. Už z dálky nádeník viděl, že se na něj jeho žena a děti vesele usmívají z okna. Když už byl úplně blízko, všiml si, že jsou umytí a čistě oblečení. A jakmile vstoupil do místnosti, byl překvapen. Připadala mu krásnější než jindy: nemečela tam koza, nikdo nedělal nepořádek, žádný zápach, nikdo nestrkal do dětí. A okolo stolu bylo překvapivě hodně místa.
A v tom pochopil, jak moudrá ta rabínova rada ve skutečnosti byla. Spokojeně spolu oslavili sabat.
296 202 303
296 202 020
