Home - Články - Matka příroda říká ne letnímu času

Matka příroda říká ne letnímu času

vloženo 27. 3. 2020
čas čtení: 4 minuty

Matka příroda říká ne letnímu času

Letní čas začne letos v noci 29. března, kdy se hodiny posunou z 2:00 na 3:00 ráno. Známe ho všichni, ale málokdo ví, kde se vzal. Na rozdíl od tradičních svátků, které vycházejí z ročních cyklů přírody, je letní čas čistě lidským výtvorem. Postrádá logiku i systém a působí více škody než užitku.

Jak vznikl letní čas?

Za zrození pojmu letní čas, pod kterým však téměř každý národ míní něco jiného, mohou války. Tedy ty poslední dvě zvané první a druhá světová. V době, kdy byla elektřina drahá a muselo se šetřit, bylo opatření „šoupnout“ časem tak, aby lidem déle vydrželo denní světlo a muselo se méně svítit, celkem účelné. Ostatně princip, které v období válek vešel v platnost, navrhoval už Benjamin Franklin roku 1784 v dopise do Journal of Paris. Dopis byl však adresáty mylně pochopen, protože Franklin mínil text ironicky a navrhoval nikoli šoupat časem, ale to, aby lidé vstávali a ukládali se k spánku dříve, adekvátně východu a západu Slunce.

V roce 1916 zavedlo letní čas, tedy o hodinu předsunutý, jako první Německo a po něm hned tehdejší Rakousko-Uhersko. Po nich pak Velká Británie a Švédsko, ale postupně a v různých intervalech od něho státy opět upouštěly, takže v Evropě vládl časový chaos. V USA zavedli roku 1918 časová pásma, což se dá při rozloze státu pochopit, ale navíc v roce 1918 a 1919 také letní čas. Byl tak nepopulární, že jej velmi rychle USA opět zrušily.


Velká říjnová časová revoluce

Rusko mělo v roce 1917 revoluci nejen říjnovou (která se, jak víme, odehrála v listopadu), ale také revoluci časovou, a pojali ji, jako vše, po svém. V některých obdobích ve 20. letech byla hodinová ručička posunuta o dvě, nebo dokonce i o tři hodiny dopředu. Znovu byl v Sovětském Svazu změněn čas v roce 1930 a lišil se od pásmového času o jednu hodinu, tedy jakoby letní čas platil po celý rok. Za druhé světové války byl k tomuto posunutému času ještě zaveden další letní posun o jednu hodinu, čímž se hodinky dostaly o dvě hodiny napřed vůči časovému pásmu. Roku 2011 schválil prezident Mědveděv zrušení standardního času a zavedení letního času celoročně. Naposledy se v Rusku posunul čas na letní v březnu 2011 o hodinu dopředu, ale kdoví, čím nás překvapí příště.

Druhý světový časový chaos

Úsporná opatření přišla na řadu za druhé světové války. Svět doufal v mírové období, ale mocenské a politické tlaky dovedly svět na pokraj další katastrofy. Na našem území, tedy v nám zlověstně znějícím Protektorátu Čechy a Morava fungoval s dvěma přestávkami v letech 1941-45, pak již ve svobodné zemi v důsledku poválečného šetření se dvěma přestávkami do roku 1949, navíc s tou komplikací, že v roce 49 byl navíc zaveden i čas zimní, kdy byl čas posunut o jednu hodinu dozadu proti přirozenému evropskému času. O této zimní změně se veřejnost dověděla pouhé čtyři dny předem.


Pravidelný letní čas

Od roku 1979 náš stát, tehdejší socialistické Československo, naskočil na vlnu pravidelného posunování času na tzv. „letní“. Zaváděl se podlení březnový víkend a končil poslední zářijový víkend. Od roku 1996 se pak náš stát přizpůsobil Evropské Unii, který v tomto roce prodloužila trvání letního času až do posledního říjnového víkendu.

Jasné nevýhody, sporné výhody

Podle energetiků již v dnešní době k žádným úsporám nedochází. Co se uspoří v jarním období, vyplácá se opět na podzim. Úspory prý nepřesahují pouhé procento a i to je nejisté. Naopak změny jízdních řádů a programů médií zároveň s osvětovou činností, která musí proběhnout celostátně a celoevropsky, znamenají jasné finanční ztráty. Navíc dvakrát ročně po změně času dochází statisticky k většímu množství nehod a také k projevům mozkové mrtvice, infarktů, nespavosti, depresím a dalším zdravotním obtížím lidí.

Hlasovací plichta

Řeklo by se, že závěr je jasný, bez chaosu časových změn se v pohodě obejdeme. (Navíc jsme ještě nehovořili o posunech času v Číně a některých arabských státech, kde je „šíbování časem“ již zcela nepochopitelné a neuchopitelné. Vraťme se ale do Evropy. Mezi jednotlivými státy Unie proběhlo v roce 2018 hlasování, v němž se 84 procent z obrovského množství 4,6 milionu respondentů shodlo na tom, že jim letní čas vadí a měl by být zrušen. Evropská komise pak poslala do Evropské rady a Evropského parlamentu návrh na jeho zrušení. V čem je tedy problém? Jednotlivé státy se nedohodly, jakým časem by měl být nahrazen. Pro zachování změny času bylo jen Řecko a Portugalsko, další země se rozcházely v názoru, zda má trvale platit přirozený čas (někdy nepřesně označovaný za zimní), či letní čas.



„Že by měl být celoroční čas v roce 2021 zaveden, sice europarlament odhlasoval, konkrétní podobu však nechal na jednotlivých státech. To nejde bez koordinace, aby se Evropa nestala pelmelem různých časů. Mám obavu, že se to nemusí při nynějším otálení podařit,“ uvedl bývalý europoslanec Pavel Svoboda. A co na to středoevropské země? Česko a Rakousko chtějí zachovat takzvaný zimní čas, Polsko je pro letní, Německo se ještě nerozhodlo a Slovensko čeká na ostatní. Rozdílné názory panují i v dalších částech Evropy.

A protože si o „svém“ nastavení času má rozhodnout každý stát samostatně, reálně hrozí Evropě další časový chaos. Je tedy možné, že národy Evropy budou žít sice ve společném prostoru, ale v různém čase.

1 | 2 | 3 | 4 | 5 > >>|

NAŠI VĚŠTCI - Vyberte si svého věštce a zavolejte mu na tel.: 906 701 701!


Základní navigace

Přejít na obsah (přeskočit nahoru)

© 2009 - 2020 E.M.A. Europe s.r.o. Všeobecné obchodní podmínky Zpracování osobních údajů Zpracování cookies, tech. zaj. Materna, 1 min/70 Kč vč. DPH, 1sms/max. 46 Kč, Max. délka hovoru je 17 minut, Volejte (49 Kč/min) a pište (30 Kč/SMS) bez omezení! Klub Horoskop2020, PO Box 14, 110 05 Praha 05, www.ema.bz

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.