Letní slunovrat je víc než jen astronomický jev. Je to brána mezi světy. Příroda dosahuje svého vrcholu, všechno kvete, plodí a září. Slunce stojí nejvýš na nebi a zůstává tam nejdéle za celý rok. Tento okamžik slavily stovky kultur napříč kontinenty. Věděli, že v ten den je závoj mezi světem viditelným a neviditelným nejtenčí. Že světlo má moc uzdravovat, proměňovat i probouzet. A že když se spojí oheň, voda, srdce a odvaha, můžeš změnit svůj život.

Nejdelší den roku: Vítej, první letní dny

V sobotu 21. června začíná léto. Ne kalendářní, ale skutečné, astronomické. Slunce vstupuje do Raka – vodního znamení citů, rodiny a návratu k sobě. Je to první letní den. Den, kdy světlo vítězí. Den, který je delší než jakýkoli jiný. A jakmile dosáhne vrcholu, začne se pomalu krátit. Není to ale důvod k melancholii. Naopak. Je to čas sklizně, plnosti, radosti. Příroda je v maximálním rozkvětu, těla nabitá energií a duše otevřené všemu krásnému.

Jak slunovrat slavili naši předci: Krvavé rituály i svatební magie

Slované slavili letní slunovrat jako svátek plodnosti, slunce, ohně a vody. Noc z 21. na 22. června patřila staroslovanskému bohu Kupalovi a bohyni Lado. Věřilo se, že v tuto noc ožívají přírodní bytosti, víly tančí u vody a kapradí kvete jen jedinkrát za rok – právě v tuhle magickou chvíli. Kdo květ kapradiny našel, měl zajištěno štěstí, lásku i poklad. Ale ouha – hlídali ho démoni a jen ten nejsmělejší mohl projít.

Dívky pletly věnce, zapalovaly je a házely do řeky. Podle toho, jak věnec plul, věděly, odkud přijde láska. Páry skákaly přes ohně – pokud skočili spolu a nerozdělil je plamen, čekal je silný vztah. Ale pozor – mnohé noci končily početím, protože svatojánská noc byla považována za nejplodnější v roce. A kdo toužil po dítěti, měl zrovna tehdy jednat…

Svatý Jan a ohně, které pálily hříchy

Křesťanství později přetvořilo pohanské slavnosti na svátek svatého Jana Křtitele – slaví se 24. června. Ale pohanské zvyky zůstaly. Tak vznikly slavné svatojánské ohně. Lidé se kolem nich shromažďovali, zpívali, tančili, věštili a pálili byliny i předměty symbolizující staré bolesti. Přeskakování ohně očisťovalo od hříchů, nemocí a zlých sil. Věřilo se, že kdo přeskokem nespálí strach, ten si ho ponese celý další rok.

A to není všechno. Tuto noc se sbíraly byliny – devatero kvítí, hlavně třezalka, mateřídouška, heřmánek a řebříček. Měly prý až stonásobně silnější účinek než kdykoli jindy. Věštilo se z ohně, vody i mlhy. A kdo se nebál, šel o půlnoci do lesa hledat víly.

Co o slunovratu nevíte: Tajné tradice a mýty

Věděli jste, že v severských zemích se v době slunovratu konají hromadné zásnuby a svatby? Že Stonehenge v Anglii byl postaven přesně tak, aby Slunce během slunovratu svítilo skrz hlavní portál? A že v Japonsku se věří, že duše zemřelých jsou právě v tuto noc nejblíž živým?

Letní slunovrat není jen “hezký den s dlouhým světlem”. Je to starodávný energetický portál, kdy se propojuje Země, Slunce a naše vědomí. Noc je naplněná vizemi, sny a probuzením. A kdo se nebojí, může zažít něco opravdu velkého.

Tip na vlastní rituál slunovratu

1. Brzy ráno pozdrav východ Slunce.
2. Zapal oheň, svíčku nebo aspoň vonnou tyčinku.
3. Napiš si, co chceš pustit a co přivolat.
4. Projdi se bosá. Dechuj. Buď tady a teď.
5. Obejmi strom. Napoj se na Zemi.
6. Požehnej sám sobě, svému tělu, svým cestám.

A hlavně: slav život. Protože o tom letní slunovrat je.