Cestování mysli v prostoru
Cestování mysli v prostoru
Mysl je splašený kůň. Nechce se jí jet tam, kam velíme, a pak se pustí bez našeho souhlasu do nezmapované divočiny. To se stalo panu Jiřímu.
Pan Jiří nerad jezdí k moři. Rodina tráví dovolenou na stále stejné pláži, u stejného letního baru, pod stejnými slunečníky. Žena i děti jsou nadšení, ale on toho už má nějak dost. Proto jim oznámil, že letos pojedou sami. Měl v úmyslu něco lepšího: naučit se meditovat. Nechtěl vypadat jako blázen, proto si připravil deset dní soukromí a nastudoval, jak na to. Skleněná koule, soustředění na dech v chřípí nosu, křišťálový krystal, lotosový květ.
Bleskový přesun
Po týdnu zjistil, že se jeho soustředění nelepší. Nirvána nikde! Před sebou měl právě plamen svíčky, když to vzdal. Nechal se unést myšlenkou, jak se má jeho rodina. Děti jdou spát a manželka si dává večerní dvě deci. Jestlipak na něj myslí, jako on na ni. Jestlipak přece jen neměl jet s nimi, prožít ty konzumní dny s těmi, které má nejradši. Možná by to mělo větší smysl, než dřepět sám v kuchyni. V tu chvíli pocítil, že přímo sedí na terase se svou ženou, vidí, jak je opálená a jak by ji rád objal. Ucítil vůni vína, uslyšel dech svých spících dětí a šumění moře. Proč jen nejel s nimi?
V tu chvíli na něj manželka v jeho představě pohlédla a oči se jí rozšířily překvapením. „Jirko,“ řekla. „Co tady děláš?“ natáhla ruku přes stůl a zkusila se ho dotknout. On napřáhl ruku vstříc. Pak řekla potichu pro sebe: „Asi mám úpal.“ Vstala a on slyšel, jak si bere prášek na bolení hlavy a zapíjí ho perlivou vodou. Napadlo ho: To se mi zdá, není to možné! A zjistil, že sedí v kuchyni a hledí do plamene svíčky. Dlouho si pak četl, aby usnul, ale nešlo to. Tak živou představu dosud nikdy neměl!
Po návratu
Rodinu očekával s velkou radostí. Večer v posteli se k němu žena otočila a řekla: „Moc jsi nám tam chyběl. Nebudeš mi to věřit, ale jednou večer jsem tě dokonce zcela zřetelně viděla sedět vedle mě u stolku na terase. Chtěla jsem tě vzít za ruku a ty jsi mi podal svou. Bylo to tak živé, myslím si, že jsem měla takový menší úpal.“ On řekl: „Šla jsi z terasy dovnitř, vzala sis prášek a zapila ho perlivou vodou.“ Zvedla obočí. „Zkoušel jsem meditovat a pak jsem tě uviděl. Bylo to nesmírně živé, ale jakmile mě napadlo, že to přece není možné, představa zmizela.“
V hmotném světě chybí hmota
Základem hmoty kolem nás jsou atomy. Jejich substancí jsou částice. Pokud vezmeme ten neostřejší mikroskop a podíváme se do těch částic, vidíme ještě menší částice a atomové jádro. Vše je v pohybu a kmitá, od atomů, přes protony a elektrony až po částice uvnitř jádra. Mrkneme-li do jádra, uvidíme opět kmitání, ale žádnou hmotu. Jen pohyb energie. Zjistíme, že hmota neexituje! Jen z kmitající energie. Z ní se skládá i lidské tělo, mozek a nervy. Vše jsoucí je tu díky kmitající energii. V momentě maximálního výkyvu se každá částice, počínaje kyvadlem a konče fotonem, ocitá ve stavu beztíže. Představme si dítě na houpačce, jehož částice jsou v tomto okamžiku všude a nikde.
Co na to Albert
Podle teorií mnoha fyziků, včetně samotného génia Einsteina, díky tomuto kmitání máme spojení s vesmírem. V tom bodě nula mají naše částice přístup ke všem vědomostem, do všech míst, do všech myslí. Současná kvantová fyzika se shoduje s duchovním učením na stejných principech. Právě proto můžeme být ve vyprázdněném stavu vědomí současně tam, kde je naše tělo, a současně i tam, kam vyšleme naši mysl – a co víc, můžeme tam být viděni! Sám Einstein řekl: „Pokud se svět řídí kvantovými zákony, musí být bláznivý.“
CHCETE VE SVÉM ŽIVOTĚ NĚCO DOKÁZAT? Kudy se vydat? Hvězdy vám ukážou správnou cestu! Astroložka a kartářka PAVLÍNA. Zavolejte mi na tel: 906 701 701 nebo mi pošlete SMS ve tvaru SMS PAVLINA na 904 30 44.
296 202 303
296 202 020
