USA
Velikonoční oslavy jsou spojeny se zajíčkem, ale barví se rovněž kraslice. Prima zábava pokračuje lovem na vajíčka, která schová darebný zajíček všude po zahradě a domě. V USA nepočítejte s volným pondělkem, ale Velkým pátkem. V neděli se podávají tradiční dobroty, pečená šunka, sladké brambory, jehněčí pečeně a zelenina. Nescházejí dech beroucí dekorace a náboženský vztah. Věřící Američané dodržují půst.

V Austrálii mají na Velký pátek ve všech obchodech zavřeno a děti hledají tak jako v USA vajíčka v zahradě.

Německo
Předvečer velikonočního pondělí je určena k výrobě slaměných hnízd, do kterých v noci vkládá zajíček pestře barevná vejce. Ráno je děti hledají. Velkou a příjemnou tradicí je ozdobení stromu velikonočními dekoracemi. Nesmíme zapomenout na průvody. I v Německu dostane chlapec výslužku v podobě vajíčka. Kraslice vyrobené v Německu jsou naprosto dokonalé, protože si bez nich nedokážou velikonoce představit. K tradici patří přenášení, házení, koulení i rozbíjení vajec. Vyhravá ten, který vajíčko nerozbije. K obyčejům řadíme i házení vejce přes střechu, což má ochraňovat dům před bleskem. O Velikonocích si pochutnáte na štole a pečeném masu.


Slovensko
Na Slovensku dostanou ženy korbáčem a mohou být polity vodou, což je rozšířeno především na východě země. V pondělí navštěvují kluci a muži jednotlivé domy a korbáčují dívky ručně vyrobeným korbáčem z vrbového proutí. Odměnou jim je malované vajíčko. Slovenské Velikonoce jsou spojeny s velkým hodováním.

Anglie
V Anglii začínají oslavy Masopustním úterkem, jež je obecně známý jako palačinkový den. Věřte, že není v Anglii zdobení kraslic rozšířené jako u nás. Děti se spokojí s čokoládovými trofejemi. I zde schovává sladkou odměnu po zahradě a domě neposedný zajíček. Možná jste nevěděli, že se v anglických školách nosí velikonoční klobouky. S výpraskem pomlázkou zde nepochodíte. Angličané to berou jako násilnou tradici. Rozhodně si pochutnávají na jehněčí pečínce, sladkých bramborách mladé jarní zelenině. Na Velikonoce chodí věřící do kostela. Pořádají se ovšem velké oslavy a večírky.

Polsko
Určitě vás nepřekvapí, že si věřící nechají své pokrmy posvětit. Na svátečním stole se objevuje klobása, šunka, chléb se solí, křen, bábovka z kynutého těsta, mazurek – plněný moučník. Veškeré pochutiny se světí na Bílou sobotu. V žádné domácnosti nesmí chybět velikonoční beránek z cukru. Velikonoční pondělí je spojeno s poléváním vodou, to je symbolika zdraví a dlouhého života.


Norsko
V Norsku velikonoční svátky milují. Nechybí pomlázky, malování kraslic, lyžování a řešení detektivních příběhů. Přes velikonoce se totiž vysílají již dlouho pouze detektivky. Vyhrává Hercule Poirot od Agathy Christie.

Francie
Možná jste nevěděli, že od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty neuslyšíte ve francouzských kostelech zvonit zvony. Je to podobné jako v Česku, kdy zvony odletěly do Říma jen s tím rozdílem, že zpátky s sebou přinášejí sladkosti pro děti, jež padají z nebe dolů. Dětičky je pečlivě sbírají v ulicích a zahradách.

V Itálii požehná malovaná vejce kněz a hospodyňka je umístí na střed svátečního stolu. Na Zelený čtvrtek se musí sníst něco zeleného, na Bílou sobotu se dělají ohně, jež spálí zimu.
V Řecku se barví vejce jen na červeno, což značí obnovu života a utrpení Krista.
V Rusku se po obdarování třikrát políbí, tento zvyk je důkazem přátelství.
A co třeba Čína? Tam se Velikonoce bohužel neslaví.