Trik, který měl vyhrát válku

Jedna z prvních zemí posunujících čas bylo Německé císařství v roce 1916. Úspora energie za svícení měla pomoci vyhrát válku. Dějiny jsou svědkem, že to tak zcela nevyšlo, ale přesto na tuto úspornou lež přistoupily postupně všechny státy včetně USA, které však začíná tradičně s letním časem dříve a končí později. Bývalé Československo tak učinilo roku 1979. Kvůli společnému obchodování nařídila Evropská Unie povinnou změnu času všem státům, to dá rozum, mašinfírové nemohou na hranicích hodinu čekat a ucpat koleje. Evropská unie se však také shodla v roce 2019, že letní čas už úsporu nepřináší, ale komplikace, které s sebou nese, za to nestojí. Na finální změnu si počkáme ještě čtyři roky. Do té doby se Evropa musí rozhodnout, který čas budeme žít – letní, nebo takzvaný zimní?

Kejkle s časem se nevyplácí

Posun času o hodinu vpřed rozhodí každoročně lidský biorytmus natolik, že za to vlastně nestojí. U většiny lidí způsobuje nespavost, popudlivost a nepozornost. Měřitelně se stává vždy více dopravních nehod. Únava a psychická nepohoda následně působí cévní a srdeční problémy. Každoročně prý zabije změna času více lidí než klíšťata. A když se konečně s biorytmus nastaví na tuto nepřirozenou změnu, ejhle, je tu další kouzlo, skok na čas takzvaně „zimní“.


Co na to vesmír?

Upřímně řečeno, vesmíru jsou naše hrátky fuk a jede si ve svém čase, který započal po Velkém třesku. Nám by však nemělo být fuk, jestli s vesmírem tepeme v souladu, nebo alespoň se Sluncem, Měsícem a planetami naší soustavy. Matka Země a vše živé, zvířata i rostlinstvo, ba i voda v oceánech se řídí stejným časem. Pokud se chceme vrátit k přirozenosti a zdravému rytmu, existuje jen jediný – a to je skutečný čas, pro nás ten evropský, kterému se mylně říká „zimní“. Měli bychom dýchat se Zemí jako dítě s matkou.

Jak to ve zdraví přežít?

Nedělejte násilné změny. Chcete-li spát déle, spěte, třeba i několik dní, pokud si to můžete v práci domluvit. A vyjděte vstříc dětem, pokud je můžete ve škole omluvit. Nepáchejte fyzicky či psychicky náročné akce jako jsou maratony či svatby. Nejezděte autem dlouhé trasy. Vyhněte se alkoholu a těžkým jídlům a vůbec pomozte svému organismu, aby si skokové změny „povšiml“ co nejméně. A pokud se budete chtít něčím utěšit, je tu citát z novin roku 1916: „Člověkovi nadskočí hodinka, jen to kmitne! Nejedl, nepil, nedýchal, neobláčel se, ale hodina života je tu zcela zadarmo!“