Přestupný rok
vloženo 27. 2. 2010
Možná vás již někdy napadla otázka, proč má únor jako jediný měsíc jen 28 dnů. Tahle tradice přežívá ještě z dávných dob starověkého Říma, kde jsou kořeny našeho dnešního kalendáře. Již v té době lidé věděli, že sluneční rok je o něco delší než přesně 365 dnů, a tak zavedli přestupný den jednou za čtyři roky. Tento kalendář se nazýval juliánský podle Julia Caesara. Na rozdíl od našeho však římský rok nezačínal v lednu, ale až v březnu! Únor byl posledním měsícem v roce, a tak na něj již "nezbyl" dostatek dnů. Proto se také přestupný den, 29. únor, přidává právě na jeho konec, i když Římané původně místo toho měli každý čtvrtý rok dva čtyřiadvacáté únory za sebou! To proto, že jejich počítání času bralo v potaz i cykly Měsíce. Každý měsíc se proto členil ještě na tři další části. Podle nich se předpovídalo, které dny budou šťastné a které nešťastné! Řím je také kolébkou naší dnešní astrologie, proto nesou planety právě jména římských bohů a astrologický rok se taky začíná v březnu jarní rovnodenností a znamením Berana. I přes přesnost juliánského kalendáře však tenhle během staletí vedl k drobné odchylce, která se nasbírala až do nezanedbatelného počtu deseti dnů! Papež Řehoř XIII. proto v roce 1582 přistoupil k reformě, kdy deset dnů jednorázově vypustil a pozměnil systém výpočtu přestupných let na komplikovanější, ale přesnější. Kalendář, který dodnes používáme, se na jeho památku nazývá gregoriánský, ale množství lidových zvyků a magických pověr především na východě Evropy se ještě i po staletích váže k dávno nepoužívanému kalendáři juliánskému a pro jejich pochopení musíme oprášit leckterou stránku z historie. Zajímavostí je 28. únor, na který letos připadne druhá postní neděle, se nazývá také Pražná podle jednoho dnes již zapomenutého postního jídla z upražených zrnek obilí.
Výklad karet, Andělské kontakty
296 202 303
296 202 020
