Mantra a trans

Jak je Evropské kultuře vlastní, má její, tedy křesťanské náboženství, modlitby. Modlitba se odříká a končí. Měla by být odříkána s vědomím každého slova, a to má svůj velký smysl. Bohužel bývají překrásné křesťanské modlitby plné lásky, míru a odpouštění, odemlety zcela mechanicky, což znamená nevědomě. Mantry, které pocházejí především z hinduismu a budhismu, mají také krásné texty, mnohem kratší, než je myšlenkové pásmo modliteb. Kromě toho však mají další aspekt, a to je melodie, rytmus a opakování. Pokud se člověk pohrouží do vlastního zpěvu, chytlavého rytmu a společného prožitku s ostatními, dostává se do bezmyšlenkovitého stavu.

Neznamená to, že by neoslovoval svoje božstva (připomeňme si, že božskému principu je jedno, jak mu říkáme, ale cítí, když jsme s ním v jednotě), člověk pak oslovuje vesmírný princip svým nitrem, náladou, pocitem, láskou a touhou být spolu nekonečně dlouho. Pokud spojení funguje, mantra se neuzavírá. Její ukončení závisí na předzpěvákovi posvátných formulí a také na společném cítění celku. Po nějaké době společný rytmus a opakování zpěvu způsobí, že lidé cítí jako jediné vědomí, kdy jejich „pobyt v bytí“ vrcholí, trvá a kdy jej mohou ukončit.


Magie slov

Možná byste čekali něco jako „Bože, miluji tě, buď se mnou“, ale myšlenkově je obsah ještě jiný, mnohem více intuitivní. Tak například nejslavnější mantra se slovy „Om mani padme hum“ (vysloveno Om mani pedme hum) znamená rezonanční Óm prostupující vědomí, kterému se budeme věnovat zvlášť. Mani znamená šperk či drahokam, symbolizuje vzácnost nalezení Bytí. Padme je květ lotosu, po tisíce let značící dokonalost. Slovo či slabika Hum značí „Budiž ve vědomí“, něco jako křesťanské Amen, ale mnohem více obráceno do vědomí než k mysli. Mysl totiž nemůže rituál uchopit, kdež to vědomí ano. Vědomí, bytí je tím nejvyšším zdrojem a je také námi. Slova nefungují samostatně, ale ve spojení.

Magie slabik a zvuků

Prozkoumejme z hlediska slabik známou a krásnou Om mani padme hum. Jednotlivé slabiky, které jsou odpradávna obsahem manter, mají svůj smysl nejen jako součást slov, ale také jako rezonance, která působí v mozku a v každé buňce lidského těla. Každá ze slabik podporuje jiné vlastnosti. Cílem jejich součtu je nesobeckost, odstranění ega ve smyslu já, které je odděleno od okolního světa. Získání já, které je vším, i vesmírem. Jejich rezonance je jedinečná a stejně tak se děje v ostatních matrách.

OM – Nejposvátnější slabika. Je první vibrací vesmíru, z níž vzešly všechny formy, zvuky a tvary. Pokud ji prozpěvujeme, třeba i samostatně jako jednotlivý zvuk, máme obrovskou zásluhu na znovutvoření sebe a znovutvoření světa a vesmíru. Znali ji keltští druidové, indiánští šamani, egyptští kněží, afričtí kouzelníci. Kdo jim ji prozradil? Bytí samo. Jde o královskou mantru.


MA – Navozuje soucítění se všemi tvory, bytostmi, lidmi, rostlinami, planetou a vesmírem, protože všichni jsou mnou. Nahrazuje nenávist a závist soucítěním.
NI – Uvolňuje připoutanost k čemukoliv, očišťuje touhu, netoužím, vše mám. Nahrazuje chtivost svobodou ducha.
PAD – Tvoří moudrost, která odstraňuje nevědomost, zmatek a ignoranci. Vytváří vyrovnanost se vším.
ME – Tvoří blaženost, která nahrazuje chamtivost a lakotu. Vesmír tvoří zdroje dostatečné pro všechny.
HUM – Vše, co bylo řečeno, ať je ve vědomí. Nejen v mysli, ale v mém bytí a cítění. Budiž vědomé bytí. Historie manter

Tisíce let před naším letopočtem jsou zaznamenány v indických védách. Byly předávány od mistra k mistru. Známy jsou však také z budhismu, egyptských papyrů, od tibetských mystiků, knih islámu, a dokonce i z raného křesťanství. Máme svobodu vrátit se k těmto zpěvům, aniž bychom museli přináležet k jakémukoliv náboženství. Pokud nevíte, jak meditovat, mantry vás povedou. Nalezněte tu svou.

„Z jediného sezamového semínka jich může vzejít mnoho,
ale zásluha za jediné vyslovení šesti slabik je ještě větší.
Je možné jednu po druhé spočítat kapky vody v ohromném oceánu,
ale zásluhy za jediné vyslovení šesti slabik jsou bez konce.“ /8. stol. n. l./