Ukazuje se však (možná čím dál více), že označení léčitel má svou váhu a nemusí být bráno pouze negativně. Ba právě naopak…mrkněte na několik takových případů.

Na tuberkulózu se skořápkami

První příběh se odehrál před pár desítkami let, v době kdy se stále čekalo na světlé zítřky a plnily se plány, v kterých sice tuberkulóza neměla co dělat, ale bohužel se stále vyskytovala a patřila k nemocím ohrožujícím život. Proto není divu, že jistá mladá žena, které tuberkulóza pozvolna ničila plíce, a konvenční léky nezabíraly, hledala spásu, kde se dalo a obrátila se tak na jednoho z místních léčitelů.

Léčitel byl přezdívaný trochu nelibozvučně – chcánkař, za to o něm šla velmi dobrá pověst, co se týkalo počtu vyléčených pacientů. Tento léčitel zjišťoval, kdo trpí jakou chorobou, podobně jako lékaři ze vzorku moči, a daná žena si tak i u něj vyslechla diagnózu tuberkulóza.


Jako lék na ni však překvapivě nedostala žádnou zázračnou tinkturu, ale kombinaci obyčejných skořápek, rozmačkaných spolu s medem, a na jaře dorůstajícími smrkovými výhonky, ze kterých se například dnes dělají často sirupy. Tuto směs měla užívat v průběhu dne po lžičkách.

Medikament po několika týdnech způsobil, že se stále se zvětšující díry na plicích, laicky řečeno, zavápnili a tuberkulóza nejenže přestala postupovat, ale doslova se vytratila. Lékaři byli z rentgenových snímků o několik týdnů později poměrně rozpačití, nicméně zavápnění poškozených míst, kde měla tuberkulóza ohnisko, bylo patrné, stejně jako vymizení této nemoci.

Místo kouzelného proutku třezalka

Další příběh má více hrdinů, těch, co se již pro samou bolest kloubu či svalů mohli pohybovat jen s obtížemi, či těch, kterým radost ze života kalily bolesti kostí po špatně srostlých zlomeninách, i těch, co si přivodili jen drobné, zato velmi bolestivé pohmožděniny.

O zázrak se v tomto případě postarala třezalka, léčivo, na které nedala dopustit léčitelka, známá nejenom ve své domovině, ale i svými knihami. Medikament, který zafungoval, jak na bolesti kloubů, svalů, tak i kostí nebo pohmožděnin, se jmenuje třezalkový olej.


Třezalka tečkovaná patří k předním svatojánským bylinám, které by se měly ideálně sbírat na den svatého Jána kolem poledne a za slunečního svitu, kdy jsou žluté květy otevřené a obsahují nejvíce léčivých látek.

Ty bychom pak měli podle pokynů léčitelky napěchovat do velké sklenice a zalít po okraj rostlinným olejem. Lék se pak nechá stát na slunci zhruba 14 dní. Pak musíme daný medikament přecedit přes sítko do nějaké tmavé sklenice a na celý rok můžeme tento rostlinný kouzelný proutek mít připraven ve spižírně.

Jediné, na co je třeba dát pozor při užívání tohoto léku, je paradoxně sluníčko, látky z bylinky jsou totiž natolik aktivní, že by na slunci mohly způsobit kožní potíže, proto by měla mezi mazáním a vystavením se slunci uběhnout určitá doba.

A co říkají doktoři na toto mazadlo, které má mezi léčiteli přezdívku Janova krev? Překvapivě ho nejenom znají, ale dokonce mu sami přiznávají velké účinky. Najdou se dokonce i tací, kteří ho doporučují jako alternativu k mastím s antibiotiky, protože jeho účinky jsou nesporné.

Tak co? Léčitelé zůstanou záhadní, ale…