Velké tajemství

Zdá se, že se náš kousek země nemohl rozhodnout, kde se vlastně na Zeměkouli usadí. Dlouho dával přednost jižnějším krajům a tak trochu měnil příslušnost k různým světadílům. Na obhajobu těchto pra-Čech je nutno říci, že takto přelétavé byly i ostatní pevniny. Nejstarší zápis v pomyslném památníku planety Země je kontinent, kterému dnes vědci říkají Rodinie. Existovala před 1300 miliony let. Ta pohltila a pospojovala plno menších světadílků, nebo spíše zemských desek, které si jen tak putovaly po zemském povrchu mezi oceány. Jak to vypadalo na Zemi před Rodinií, to je velké tajemství, které už nemá nikdo šanci odhalit.

Chobotnice na Václaváku

Rodinie si užila svou velikost necelých 600 milionů let, ale před 750 miliony lety praskla a svět se rozdělil na osm světadílů. Mimo jiné také východní a západní Gondwana, z nichž se postupně stala prostě Gondwana. A v ní, jako embryo v bříšku, ležely budoucí Čechy. Asi 300 metrů pod hladinou moře, pěkně pod rovníkem v teplé vodě, koupaly si své dětské tělíčko ve slaném oceánu a nechaly si nad sebou plavat – nikoliv snad ryby – ale korýše, mušle, plže a mlže a taky prapodivné hlavonožce.


Jen si to představte: Místo sochy svatého Václava seděla někde pod Národním Muzeem pořádná chobotnice. V Karlíně lilijice se sedmimetrovými bičíky lovily menší korýše a snily o řece, protože moře už je nudilo. Mohla by se jmenovat třeba Vltava, viďte? Možná že tam, kde je dnes Pražský hrad, vytáhl na malý pahorek své těžké tělo krokodýl, tak bychom ho nazvali dnes, ale jak sám sobě říkal, to věděl jen on.

Velké řádění probíhalo v místě, kde je dnešní Praha 5 a Prokopské údolí navazující na vápencové vrásnění moravského krasu! Kde se asi vzal všechen ten vápenec, který zde dodnes těžíme? Přece z tělíček všech mořských fešáků, kteří tu v mělkém moři vyhřívali své půvaby. A aby toho nebylo málo, právě v tomto místě vyvřela pod hladinou moře sopka, nebyl to kopeček, ale spíš puklina několik kilometrů dlouhá! Z ní se hrnula láva, ve vodě hned tuhla a vytvořila pod mořem pohoří dnes známé jako Hemrovy skály. Tam se to pěkně vyhřívalo a množilo! Vznikla zde úplná polévka života, protože dno moře se nacházelo díky ztuhlé lávě třeba jen 50 metrů pod hladinou, voda tu byla pěkně teploučká a sluneční paprsky povzbuzovaly k plození a množení.


Zemské puzzlíky

Jisté je, že zemské desky byly spojené, protože docházelo k migraci těchto tvorů a vyskytovaly se v mírných mutacích skoro na všech světadílech. To je největší a pádný důkaz, že dílky světa byly spojené v jeden supersvětadíl – a ne jednou!

Dalším spojením všech zemských desek a přilehlé drobotiny byla Pangea. A z ní už se odštíply světadíly skoro stejně, jak je známe. Jen si je vystříhněte z papíru a poskládejte k sobě jako puzzle! Vidíte, jak Afrika přiléhá k Evropě, jak Jižní Amerika pěkně sedí svým zadečkem v klíně Afriky? Jak Austrálie pasovala k jihovýchodní Asii a dokonce, jak se k ni zespoda tulila Antarktida? Ještě než se Pangea obětovala a provedla vývojem vynucené harakiri, rozjela se se všemi zemskými deskami na sever, nad rovník. A tak se budoucí Evropa vylíhla na Severní polokouli. I se všemi zkamenělými trilobity a dalšími obyvateli moře. To je dobře, protože co by jinak pan Barrand objevoval?

A co myslíte, skončilo to všechno a dnešní stav světa je úspěšný final, dokončené umělecké dílo? I kdepak! Ono se to, přátelé drazí, pořád všechno hýbe. Tak zas někdy na rovníku ahoj.