Papež Silvestr I. by se nejspíš pořádně divil, kdyby viděl, jak slavným se jeho jméno stalo. Ale nejspíš by se mu tak docela nelíbilo, kolik alkoholu v jeho jménu proteče! Veselé a divoké oslavy posledního dne v roce se pro nás již staly takovou samozřejmostí, že ani nepřemýšlíme, proč je vlastně Silvestr Silvestrem, a proč přichází Nový rok zrovna prvního ledna a ne někdy jindy. A přitom to všechno není ani zdaleka tak jednoduché a samozřejmé, jako by to mohlo na první pohled vypadat!

Kdo byl papež Silvestr?

K papeži Silvestru I. si musíme zajít docela hluboko do historie – byl papežem v letech 314 až 335 našeho letopočtu. Byla to doba, když křesťanství ještě zdaleka nebylo vládnoucím světovým náboženstvím, období na sklonku římské říše, kdy teprve bojovalo o svůj vliv a získávalo si postupně moc a nové přívržence. V tomto duchu se nesla taky Silvestrova papežská vláda. Byla to vláda velmi úspěšná – se 21 lety vlády se řadí mezi nejdéle úřadující papeže v historií, a během této doby došlo k přetvoření kdysi pohanského Říma na převážně křesťanský.

Co však má Silvestr společného s Novým rokem? 31. prosinec 335 je totiž dnem jeho smrti, proto se stal taky jeho svátkem. Pro křesťany to symbolizuje naději, protože stejně jako bylo Silvestrovo papežování velmi úspěšné, by měl být úspěšný a zdárný taky nadcházející rok – tolik říká symbolika!



Číňané počítají se Sluncem i Měsícem

Nový rok se ovšem nezačínal vždy a všude stejně. Dnes jsme tak zvyklí na datum 1. ledna, že už si nic jiného téměř nedovedeme představit, ale přitom stačí popojet pár tisíc kilometrů na východ do Číny nebo okolitých zemí, kde se pořád ještě slaví čínský nový rok, který je pohyblivý a připadá vždy na některé novoluní v lednu nebo únoru. Staří Číňané totiž neměli solární kalendář jako my, tedy řídící se délkou oběhu Země kolem Slunce, ale takzvaný lunisolární, tedy zohledňující pohyby Slunce i Měsíce. To v praxi znamená, že se začíná vždy novoluním, a aby se jeho délka srovnala s cyklem oběhu kolem Slunce, přidává se v pravidelných intervalech vždy jeden přestupní měsíc navíc.

Dnes platí i v Číně náš západní kalendář, tedy aspoň v občanském životě, ale čínský nový rok je pořád největším svátkem v roce, jeho oslavy znamenají dva týdny volna a důvod k velké rodinné sešlosti, asi jako u nás vánoce, a má taky velký astrologický význam – čínské horoskopy se těší mimořádné popularitě po celém světě!

Římané měli jen deset měsíců

Když se podíváme do historie ke starým Římanům, narazíme ještě na jiné datum Nového roku – a to je první březen. Tehdy probíhaly v antice bujaré novoroční oslavy – a nikoliv v lednu! Popravdě leden tehdy vůbec neexistoval, a stejně tak ani únor! Jak je to možné? Římský rok měl deset měsíců, od března do prosince. To je dodnes vidět v názvech měsíců ve většině jazyků, původem z latiny – názvy „september“ až „december“ ukrývají v sobě číslovky sedm až deset, tedy tehdejší pořadové číslo měsíce v roce. Bylo to období, kdy probíhaly zemědělské práce, jednalo se totiž především o kalendář zemědělský. Zbylé dva měsíce se čas tak nějak nepočítal, byla to zkrátka doba odpočinku! A věřte nebo ne, do kalendáře byly přidány až později. Proto taky na únor zůstalo nejméně dnů v roce!



Keltská noc mezi světy

U starých Keltů byl zas dnem příchodu Nového Roku první listopad. Byl to svátek Samhain, který přetrval v podobě dnešních Všech Svatých. V keltskou „silvestrovskou“ tedy samhainovou noc se věřilo, že čas tak nějak přestává existovat, stírají se hranice mezi světem živých a mrtvých, a vůbec, všechno bylo tak nějak obráceno vzhůru nohama. Byl to čas pálení magických ohňů, připomenutí mrtvých předků, věštění, ale taky strašidelných oslav, které měly symbolicky zahnat zlé duchy, a ze kterých nám zůstala dnešní novodobá tradice jménem Halloween!

Prodloužený slunovrat nebo Ježíškova obřízka?

Dnešní Nový rok 1. ledna souvisí se zimním slunovratem a obdobím vánoc – je to symbolický nový začátek, zrození Slunce nebo taky narození Ježíška, nová naděje. Nenechejte se zmást tím, že mezi slunovratem a Silvestrem je desetidenní rozdíl, souvislost mezi nimi je jasná. První leden jako počátek Nového roku stanovil již slavný Julius Caesar.

Církev má pro datum 1. ledna ještě jedno trochu pikantní zdůvodnění, které vás možná překvapí! Jak jistě víte, malí židovští kluci musí co nejdřív absolvovat obřízku, která se podle tradice uskutečňuje osmý den po narození. Pokud se tedy Ježíšek narodil o vánocích, můžete si to spočítat! První leden tedy nesl pro středověké katolíky název „obřezání Páně“ – a ve východní pravoslavné církvi dodnes nese!

Silvestr je každopádně plynulým pokračováním vánočních oslav nejen termínem, ale i původem. Tak ho tedy patřičně oslavte – jen pozor, ať se ráno nevzbudíte s kocovinou. Papež Silvestr by se tomu asi nepotěšil! A víte přece, že se říká: „Jak na nový rok, tak po celý rok“!