Proutkaření

Hledači podzemních pramenů jsou vlastně hledači energie. Právě podle změněné energie poznají, kde se hluboko pod zemí pramen nachází. Stejně tak poznají ale jakýkoliv zdroj jiné energie, třeba i takové, kterou ještě neumíme pojmenovat. Proutkaři používají ke svému hledání vody i dalších energií lískové pruty. Jedná se o rozvětvenou větev ve tvaru písmene Ypsilon, kde rozdvojené konce drží člověk v dlaních a špička větve směřuje rovně ve směru chůze. Jakmile se větev prudce ohne špičkou dolů, ukazuje na zdroj energie, nejčastěji vody. Podle síly pohybu proutkař určí, jak hluboko se nachází pramen a jak je silný. Podle keltských i slovanských legend se dřevo lísek používalo na magické hole druidů a kouzelníků. Souvislost je jasná: Jedná se o živé dřevo, které je citlivé na energie a je skvělým vodičem mezi člověkem na jedné straně a zdrojem energie na straně druhé.


Věštění

Lískové ořechy se podle pohanských tradic pojídaly těsně před věštěním. Druidové požádali strom, aby jim dal pomocí svých plodů dar jasnozřivosti. Lískové ořechy se jedly čtyři dny předem, přičemž jejich zastoupení v potravě stoupalo s blížícím se momentem obřadu. Kouzlo každého oříšku je v tom, ukázat to, co je skryté. Pod tvrdou, zdánlivě nedobytnou slupkou nabídnout chutné a výživné jádro. Odkrýt tajemství. Oříšky ukázaly Popelce, kým vlastně doopravdy je. Možná se podceňovala, nedoufala v budoucnost, věřila, že zůstane umouněnou služkou zlých lidí, cítila bezmoc. Ale oříšky, něco tak zdánlivě obyčejného, na co nepotřebujete ani peníze, jen si to utrhnete ze stromu, právě oříšky jí ukázaly, že je zevnitř i zvenčí krásnou bytostí, která si zaslouží to nejlepší. A to také dostala. Pokud chcete, aby vám líska ukázala naději v beznadějné době, dodala sebedůvěru, nechala k vám proudit lásku, jezte lískové oříšky, dejte si je pod polštář a ráno si zapište své sny. Možná z nich nebudete hned moudří, ale po pár dnech vám vše „doklapne“. Vyzkoušejte to.

Moudrost

Kromě jasnozřivosti dodává podle starých tradic líska i dar moudrosti. Řecký bůh Hermés z ní měl vyrobenou svou bájnou hůl, okřídlenou a obtočenou dvěma hady. Také severský Ódin měl lískovou hůl. Thórovo magické kladivo mělo topůrko z lísky. Keltští soudci byli taktéž vybaveni znaky hodnosti – lískovými holemi. Zdá se, že líska, přes svou křehkost a nenápadnost, je znakem síly. Ale to není vše: Ukazuje, že síla je právě v božské moudrosti a spravedlnosti. Chcete pomoci řešit problém, kdy nevíte, co je správně? Nebo jste obětí cizí nespravedlnosti? Lehněte si pod lísku a jen se dívejte do šumících větví, poslouchejte ptáky. Poproste lísku, aby vám mateřsky ukázala cestu. S jejím svolením si vezměte rozdvojenou větvičku a noste ji u sebe. Do druhého dne budete mít odpověď. Možná se vám nejprve nebude líbit, možná vám ukáže, že prožitá křivda je důležitým bodem na vaší cestě, abyste neopakovali stejné chyby, nestávali se dobrovolně obětí druhých, abyste měli k sobě větší úctu.


Kompas pro přechod jinam

Už je jasné, že líska není strom ledajaký, Nejspíš vás tedy neudiví, že Keltové pokládali své mrtvé na nosítka vystlaná zelenými lískovými větvemi a germánské kmeny zapichovali do hrobů lískové proutky. To vše mělo velký a silný význam: Líska byla kompasem, který ukázal duchovi mrtvého, kam má dále jít, aby se „nezasekl“ v našem světě.

Rozhovor s lískou

Pokud se chcete spojit s touto dárkyní moudrosti a síly, pojezte den předem „electuarium“ – lískový lektvar. Jde o med či medovinu s oříšky, které jsou rozdrcené na prášek a vše dohromady se utře v jemnou pastu. Stačí lžička ráno, v poledne a večer – a dveře vašeho vědomí se otvírají. Vyhlédněte si tu „svou“ lísku. Stačí, že pocítíte, že právě tam by se vám chtělo chvíli posedět. Pomalu kráčejte ke stromu a sledujte své pocity. Pravděpodobně vycítíte hranici, kdy vkročíte do lískové aury. Líska má totiž kořeny rozrostlé do širokého okruhu pod zemí a do velké hloubky. Stromy se s námi spojují na základě jazyka citů a emocí, nikoliv slov. Hodně tedy záleží, v jakém rozpoložení jste. Není těžké cítit vůči přírodě respekt a lásku. Hlavně nic nepředstírejte, líska to pozná. Meditujte nebo zpívejte, zpěv je totiž také cestou k meditaci. Pokud ucítíte v mysli jemný otisk cizího vědomí, naslouchejte mu. Líska není hlučná. Promluví v pojmech a představách, do lidského jazyka si její sdělení přeložte sami. Odejdete obohaceni a s přáním se vracet co nejčastěji. Nezapomeňte jí poděkovat.

První, úvodní článek - Rozhovory ze stromy - najdete ZDE: ROZHOVORY ZE STROMY: OTEVŘETE SE!