Přejít na navigaci (přeskočit obsah)
Home - Články - Týdenní povídky

Týdenní povídky

Boží záchranavloženo 11.4. 2011

Povídka od Týmu Astrohled:Fotolia_povidka_bozi_zachrana.jpg.jpg

Během obrovských záplav se na střeše svého domu zachránil věřící muž. Hladina stoupá a stoupá. Projíždí kolem záchranáři ve člunu a nabízejí muži, že ho vezmou s sebou. „Ne, děkuji,“ odvětí muž, „Bůh mě zachrání.“ Stmívá se a hladina je stále na vzestupu. Muž se vyšplhá na komín. Znovu projíždí člun a
záchranáři na něj volají „Nastup, pojeď s námi“. „Ne, děkuji“ znovu odpoví muž „Bůh se o mě postará.“Nakonec přiletí vrtulník. Jeho posádka uvidí muže, sedícího za komínem, jemuž vystoupala voda až po bradu. „Shoďte žebříky“ volá jeden z mužů. „Ne, děkuji ,“ opáčí muž „Bůh mě zachrání.“ Voda stále stoupá a muž v ní utone. Když přichází do nebe, stěžuje si Bohu: „Celý svůj život jsem v tebe oddaně věřil. Proč jsi mě nezachránil?“ Bůh se na něj s údivem podívá: „Já jsem pro tebe vyslal dva čluny a vrtulník. Na co jsi ještě čekal?“

Nečekejte na Boží pomoc, zavolejte na tel.: 906 701 701 a ještě dnes vyřešte potíže, které vám nedají spát! Vaše astroporadna ASTROHLED

Kupte si Náramek bůh a bohyně a nechte se obejmout silnými rukami boha Cernunna a bohyně Gaie!

Hřebíkyvloženo 4.4. 2011

Fotolia_povidka_hrebiky.jpg.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Žil byl jednou chlapec s opravdu špatnou povahou. Jeho otec mu jednoho dne dal sáček plný hřebíků a řekl mu, že pokaždé, když s někým ztratí trpělivost, musí zatlouct jeden hřebík do zahradního plotu.

První den zatloukl chlapec 37 hřebíků do
plotu. Další týden se naučil ovládat své reakce. Počet zatlučených hřebíků byl nižší a nižší. Došlo mu, že zatloukat hřebíky ho stojí více námahy, než se ovládat.

Konečně nadešel den, kdy už chlapec nemusel zatloukat žádné hřebíky. Šel tedy hrdě za otcem a řekl mu to. Otec mu na to odpověděl, že za každý den, kdy se ovládne, má vytáhnout z toho plotu jeden hřebík.

Přešla pěkná řádka dní a chlapec konečně stanul před otcem, aby mu sdělil, že už vytáhl z plotu všechny hřebíky.

Náš tip: Poštele nám tajemný příběh, který jste zažili! Vysvětlíme vám, proč se stal a navíc vám poskytneme
30 minut volání zcela ZDARMA!

Otec postavil syna před plot a řekl mu: „Synu můj, choval ses dobře, ale pohlédni na ten plot. Je plný děr. Nikdy už nebude takový, jako dřív. Když se s někým hádáš a řekneš mu něco nepěkného, pak v něm zanecháš takové rány, jako jsou tady. Můžeš vrazit do člověka nůž a pak ho vytáhnout, rána přece zůstane. Je lhostejné, kolikrát se omluvíš, rána zůstává. A taková rána na duši je stejně bolestivá, jako rána na těle. Tvoji přátelé jsou vzácnými šperky, dokážou tě rozesmát a dodat ti odvahu. Jsou připraveni ti kdykoli naslouchat, jsou tu, když je potřebuješ, umí tě podpořit a otevřít svá srdce.“

Chybí Vám přítel, kterému byste svěřili svá trápení? Nesmutněte! Rádi vás zbavíme Vaší bolesti! Zavolejte nám na tel.: 906 701 701! Pomůžeme Vám.

Soutěžte s Astrohledem o zajímavé ceny! Správně zodpovězte soutěžní otázku a VYHRAJTE!

Smutekvloženo 28.3. 2011

Fotolia_povidka_smutek.jpg.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Po ulici si pomalu vykračuje malá, silnější, stará dáma. Najednou uslyší nějaké kňourání a uvidí na zemi ležet něco drobného, schouleného do sebe. Jde k tomu stvoření a ptá se ho, kdo je. Ono odpovídá, že je Smutek. Dáma chce vědět, co tomu Smutku vlastně je, a ten je ohromně dojatý, že to někoho vůbec zajímá.

Začíná tedy ženě vyprávět, že ho lidé nemají rádi, protože chtějí mít stále jen dobrou náladu, snaží se potlačovat smutek a za každou cenu se mu vyhýbají. Smutek ale praví:“Myslím si, že je třeba se starat o své rány a poranění, které má člověk na duši. Jen tak totiž mohou srůst a zhojit se. Člověk musí umět být smutný, aby měl šanci někdy překonat bolest. Kdo se o to nesnaží, tomu se nezhojené rány v nějakém nečekaném okamžiku znovu otevřou. A to potom hodně bolí. Věřte mi, že vám chci jen pomoci.“

Stará dáma bere Smutek opatrně do rukou a utěšuje ho. Smutek je lehoučký, jemný a celý se třese. Žena k němu praví: „Klidně se vyplač, Smutku. Nasbírej nové síly, abys byl schopen putovat dál. Budu tě na tvé cestě doprovázet.“ Smutek vzlyká: „Opravdu? Ale…kdo vlastně jsi?“ „Já?“ táže se ta malá stará dáma. „Já jsem Naděje.“

Jste na dně? Naděje vás opustila? Nesmutněte a zavolejte nám na tel: 906 701 701. Ukážeme vám cestu ke ŠTĚSTÍ!

Udělejte si radost! Kupte si dárek na www.astronakupy.cz!

Z dopisu jedné starší dámyvloženo 21.3. 2011

Fotolia_povidka_dopis_starsi_damy_half_size.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Kdybych mohla žít svůj život znovu, pak bych se příště odvážila udělat více chyb. Byla bych uvolněnější, bezprostřednější a veselejší, než nyní. Je jen málo věcí, které bych brala vážně.Více bych cestovala a poznávala nové kraje. Byla bych trochu více bláznivá. Slezla bych více kopců, přeplavala více řek,
pozorovala více západů slunce. Chodila bych častěji na procházky a vše bych si pečlivě prohlížela. Častěji bych jedla zmrzlinu a méně fazole. Častěji bych si dělala radost malými dárky.

Náš tip: Kupte si keltské náušnice s ametystem! Věděli jste, že tento magický kámen má moc podporovat bdělost, nezávislost a samostatné uvažování?

Měla bych více opravdových starostí, než těch domnělých. Pokud bych znovu žila, pak bych se pokusila prožívat každý okamžik, místo abych byla v myšlenkách každý den o mnoho let dopředu. Kdybych mohla začít zase od začátku, procestovala bych kus světa, dělala bych hodně věcí a brala s sebou jen malé zavazadlo. Bylo-li by mi dáno prožít svůj život znovu, pak bych na jaře dříve a na podzim déle chodila bosa. A častěji bych chodila za školu. Nesnažila bych se vybudovat si tak vysoké postavení, jedině kdybych k němu přišla náhodou. Na jarmarku bych častěji jezdila na kolotoči a trhala bych víc sedmikrásek. A více bych se věnovala svým koníčkům, prostě delala to, co mě baví...

Život je příliš krátký a žijeme ho jen jednou! Škoda, že si to často uvědomíme příliš pozdě...

Zajímáte se o věci mezi nebem a zemí? Naučte se vykládat Tarotové karty!

Trápí vás nefungující vztah? Na nic nečekejte, zavolejte nám na tel.: 906 701 701, poradíme vám, zda má smysl zůstat spolu! Žijte opět naplno! Vaše astroporadna Astrohled

Výjimečná událostvloženo 14.3. 2011

Fotolia_povidka_vyjimecna_udalost.jpg.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Můj nejlepší přítel otevřel skříň své ženy a vytáhl z ní balíček zabalený do hedvábného papíru. Nebyl to lecjaký balíček, bylo v něm totiž spodní prádlo. Papír vyhodil do koše a pak si dlouho prohlížel látku a krajky, z nichž bylo prádlo zhotoveno. „To jsem koupil, když jsme byli poprvé v New Yorku. To bylo tak před 8
roky. Nikdy ho neměla na sobě. Chtěla si ho nechat na výjimečnou událost. Myslím, že takový okamžik právě nadešel!“ Přiblížil se k posteli a položil prádlo k ostatním věcem, které pak odnese do pohřebního ústavu. Jeho žena totiž zemřela.

Když se ke mně otočil, řekl mi: „Neschovávej si nic pro výjimečné události! Každý den, který jsi na tomto světě, je výjimečnou událostí!“

Neodkládejte důležité věci na zítra! Vyřešte své problémy již dnes! Volejte nám na tel.: 906 701 701, poradíme vám, jak být opět šťastní! Vaše astroporadna ASTROHLED

WWW.ASTRONAKUPY.CZ Největší esoterický obchod v ČR! Široká nabídka! Výhodné ceny! Kupte si ještě dnes něco hezkého! Udělejte si radost!

Mostvloženo 7.3. 2011

Fotolia_povidka_Most.jpg.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

„Ty máš ale krásné povolání,“ řeklo dítě starému muži, který celý život stavěl mosty. „Musí to být velice těžké stavět mosty.“ „Když se to člověk dobře naučí, je to snadné,“ říká starý muž, „je lehké stavět mosty z betonu a oceli. Jiné mosty jsou mnohem složitější,“ pokračoval muž, „ty si stavím v mých snech.“ „Jaké jiné
mosty?“ tázalo se dítě. Starý muž se zahloubal a pak se na dítě dlouze zadíval. Nevěděl, jestli ho bude vůbec schopno pochopit. Poté řekl: „Chci stavět mosty ze současnosti do budoucnosti. Chtěl bych postavit most od jednoho člověka k druhým, z temnoty ke světlu, od smutku k radosti. Toužil bych postavit most vedoucí od času do věčnosti, pryč přes všechno pomíjivé.“ Dítě pozorně naslouchalo. Nerozumělo všemu, ale cítilo, že ten muž, který celý život stavěl mosty, je smutný. A protože ho chtělo alespoň trochu potěšit, řeklo: „Já ti daruji můj most.“ A dítě namalovalo pro starého muže obrovskou barevnou duhu.

Chcete svému dítěti dát to nejlepší? Pomocí Tarotu vám poradíme, jak ho správně vést životem! Zavolejte nám na tel: 906 701 701. Vaše astroporadna ASTROHLED

Máte dlouhotrvající nebo stále se opakující problémy? S pomocí paní Radomily opět naleznete klíč k radostnému životu!

Puklina v mísevloženo 28.2. 2011

Fotolia_povidka_puklina-v-mise.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Žila, byla jednou jedna stará Číňanka, která měla dvě velké mísy. Nosila je zavěšené na koncích tyče, kterou měla položenou přes rameno. Jedna mísa měla malou puklinu, zatímco ta druhá byla bez vady a nebyl problém donést ji plnou vody. Na konci dlouhého putování od řeky k domu, kde stará žena bydlela, byla první mísa vždy
jen poloprázdná.

Po dva roky každý den tomu tak bylo: stará žena donesla domů jen jednu a půl mísy vody. Bezchybná mísa byla hrdá na své výkony, ale ta druhá mísa, s puklinou, se styděla za svůj nedostatek a bylo jí nepříjemné, že dokáže jen polovinu toho, k čemu byla vlastně vyrobena. Po dvou letech, které jí přišly jako jedno nekonečně dlouhé selhání, řekla mísa stařeně: „Strašně se stydím za svoji puklinu, ze které po celou cestu k tvému domu teče voda.“ Stará žena se zasmála: „Všimla sis vůbec toho, že na tvé straně kvůli tomu rostou kytky a na druhé straně ne? Já jsem na tvé straně pěšiny schválně vysela semena květin, protože jsem si byla vědomá tvého nedostatku. A teď si toho každý den užívám. Už dva roky můžu tyto kytky trhat a zdobit jimi svůj stůl. Kdybys nebyla taková, jaká jsi, tato krása by neexistovala a nemohla by poctít náš domov. “

Potřebujete se rozhodnout? Nevíte si rady? S pomocí hvězd společně nalezneme tu správnou cestu, kde budete mít na květech ustláno! Zavolejte nám na tel.: 906 701 701. Vaše astroporadna ASTROHLED

ASTRONAKUPY.CZ - navštivte největší e-shop s esoterickými předměty v ČR.
Nejširší nabídka, super ceny, prvotřídní kvalita! Každý zde najde to, co hledá!

Na břehu moře…vloženo 21.2. 2011

Povídka od Týmu AstrohledFotolia_povidka_na_brehu_more.jpg:

Byl jednou jeden starý muž, který chodil každé ráno na procházku po mořském pobřeží. Jednoho dne tu uviděl malého chlapce, který opatrně něco zvedl a hodil do moře. Starý muž na něj volal: „Dobré ráno, copak tu děláš?“ Chlapec se narovnal a odpověděl: „Hážu hvězdice zpátky do moře. Je odliv a slunce hrozně
praží. Když bych je nezachránil, zemřely by tu.“

„Ale mladíku,“ odpověděl muž „copak nevidíš, že je tu mnohakilometrová pláž a všude na ní leží spousta hvězdic? Přece není možné je všechny zachránit, to nedává smysl.“ Mladík zdvořile naslouchal, pak se znovu ohnul, vzal další hvězdici a hodil ji s úsměvem do moře. „Ale pro tuto jednu to přece smysl má!“

Připadáte si jako jedna z hvězdic, která uvízla ve svém smutku a která najednou nevidí smysl svého života? Zavolejte nám na tel.: 906 701 701. Zachráníme vás tak, jako to udělal chlapec z našeho příběhu!

ASTRONAKUPY.CZ - navštivte největší e-shop s esoterickými předměty v ČR.
Nejširší nabídka, super ceny, prvotřídní kvalita! Každý zde najde to, co hledá!

Zloděj sekeryvloženo 14.2. 2011

Fotolia_povidka_zlodej_sekery.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Jednoho rána v jedné vesnici nemohl najít muž svoji sekeru. Hledal a hledal, ale prostě zmizela. Muž se zlobil a podezříval sousedova syna, že mu sekeru vzal.

Toho dne pozoroval sousedova syna velmi bedlivě. A skutečně: chůze toho mladíka byla
totožná s chůzí zloděje sekyr. Slova, která pronášel, byla slova zloděje sekyr. Celá jeho bytost, jeho chování odpovídalo jednoznačně zloději sekyr.

Večer našel muž, díky náhodě, sekyru za jedním velkým košem ve své stodole.

Když následující den znovu pozoroval sousedova syna, neshledával v jeho chůzi, v jeho slovech, nebo chování cokoliv, co by se podobalo zloději sekyr.

Rádi byste se zbavili problému, ale nevíte jak? Jsme tu pro Vás, zavolejte nám na tel.: 906 701 701 a my Vám rádi pomůžeme! Vaše astroporadna ASTROHLED

Soutěžte s námi o zajímavé ceny! VYHRAJTE!

Rajská zahradavloženo 7.2. 2011

Fotolia_povidka_rajska_zahrada.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Jednoho dne říká v Rajské zahradě Eva pánu Bohu: „Bože, mám jeden problém!“

„A co je tím problémem, Evo?“ odvětil Bůh.

„Bože, já vím, že jsi mě stvořil, vybudoval pro mě tady tu překrásnou zahradu a stvořil
všechna ta báječná zvířata, dokonce i tady toho k popukání podivného hada, ale já se prostě necítím šťastná.“

„A proč nejsi šťastná, Evo?“ dotázal se Bůh shora.

„Protože jsem, Bože, osamělá a jablka už taky nemůžu ani vidět.“

„No, dobře, Evo, v tomto případě mám řešení tvého problému. Stvořím pro tebe muže, který bude stát po tvém boku.“

„Co to je muž, Bože?“

„Tento muž bude takovou nepodařenou kreaturou s mnoha chybami a špatnými charakterovými rysy. Bude lhát, bude tě podvádět a počítej s tím, že bude neuvěřitelně ješitný a domýšlivý. Obecně řečeno ti bude jen ztrpčovat život. Ale bude růst, sílit, bude stále rychlejší, jeho zálibou bude lovit a zabíjet. Když bude vzrušený, bude vypadat trochu přihlouple, ale protože sis stěžovala, vybavím ho tak, aby byl schopen uspokojit tvé tělesné potřeby. Asi se ti bude zdát trochu bez vtipu, zaobírající se dětinskými zábavami, jako je boj a hra s míčem. Nebude mít ani moc rozumu, takže bude potřebovat tvoje rady.“

„To zní až dojemně,“ řekla Eva a ironicky přitom povytáhla obočí. „A v čem je ten háček, Bože?“

„Můžeš ho mít jen pod jednou podmínkou.“

„Jaká podmínka to je, milý Bože?“

„Jak už bylo řečeno, když bude hrdý a arogantní, když bude oplývat sebeláskou a obdivovat jen sám sebe …ty ho musíš nechat v jeho víře, že byl stvořen nejprve on. Mysli na to, že to je takové naše malé společné tajemství. Zůstane to mezi námi ženami.“

Potřebujete se rozhodnout? Nevíte, kterou cestou se vydat? S pomocí hvězd společně nalezneme tu správnou cestu! Zavolejte nám na tel.: 906 701 701. Vaše astroporadna ASTROHLED

Přečtěte si, jakou jste / budete matkou a jaké nejlepší věci ze sebe můžete předat svému potomkovi?

Daří se nám (příliš) dobře?vloženo 31.1. 2011

dari_se_dobre_halfSize.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Pokud jsi se dnes ráno probudil a nemáš žádnou nevyléčitelnou nemoc, pak jsi šťastnější než 1 milion lidí, kteří se nedožijí příštího týdne.

Pokud jsi nikdy nezažil válku, nepoznal zajetí nebo hlad, pak jsi šťastnější než
500 milionů lidí na tomto světě.

Pokud můžeš chodit do kostela bez strachu, že ti bude vyhrožováno, že budeš zajat nebo zabit, pak jsi šťastnější než 3 miliardy lidí na světě.

Pokud máš ve své lednici jídlo, jsi oblečený, máš střechu nad hlavou a postel, do které můžeš ulehnout, pak jsi bohatší než 75 procent obyvatel tohoto světa.

Máš-li v bance konto, něco málo peněz v peněžence a nějaké ty drobné v kapse, pak patříš k 8 procentům majetných lidí na Zemi.

Pokud si můžeš přečíst tyto řádky, pak nepatříš ke 2 miliardám lidí na světě, kteří neumějí číst ani psát.

Ani po přečtení článku se necítíte být tou šťastnou menšinou světové populace? Trápíte se? Vše na vás padá? Máte problémy a nevíte už kudy kam? Zavolejte nám! Rádi vám poradíme, jak opět dosáhnout spokojeného života! Tel.: 906 701 701. Vaše astroporadna ASTROHLED

Víte, že Cikánské karty vám pomohou vyřešit nejen vaši budoucnost, ale právě také výjimečně i vaši přítomnost. Vyzkoušejte je!

Poslední denvloženo 24.1. 2011

Fotolia_povidka_posledni_den.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Tohle je pravdivý příběh o jednom čínském obchodníkovi, který byl nespokojený sám se sebou, se svými vztahy a také s obchodem, který vykonával. Jeho žena se s ním chtěla rozejít, jeho podnikání bylo zadlužené, on byl unavený, chyběla mu síla a odvaha. Když jednoho večera bilancoval a rozjímal nad
životem, rozhodl se, že pozítří skoncuje se životem. Po tomto rozhodnutí se vydal oddaně vstříc následujícím dvěma dnům ve svém životě.

Jeho poslední den začal. Byl rád, že se blíží konec jeho trápení, užíval si v klidu snídani a dokonce našel pár milých slov pro svoji ženu. Vesele se rozloučil a vydal se ještě za svými starými přáteli, na které si už několik dlouhých let nenašel čas. Ke každému pronesl pár povzbuzujících a laskavých slov, měl čas si vyslechnout jejich problémy a věnoval jim každému tichý klidný úsměv. Užíval si ranních červánků cestou do svého obchodu. Tam se obzvlášť srdečně věnoval svým zákazníkům a upřímně jim radil. Už neočekával žádný vysoký prodej a tak zákazníkům prezentoval své výrobky s velkým ohledem na jejich skutečné potřeby. Když večer počítal tržbu, zjistil, že má obrovský zisk. Doma ho přivítala žena tak, jak tomu bylo na začátku jejich vztahu, uvařila mu jeho oblíbený pokrm a velmi pozorně mu ho připravila na stůl.

Následující noci zjistil, že vlastně nemá žádný důvod pro svoji plánovanou sebevraždu.

Změnil totiž svůj postoj k životu a život sám se mu za to poděkoval. A od té doby začal žít každý den tak, jako by to byl jeho poslední den na Zemi.

Chcete také jednou pro vždy skoncovat se svými trápeními? Svěřte se některému z našich zkušených kartářů nebo kartářek! S naší pomocí jistě opět najdete cestu ke štěstí! Zavolejte nám na tel.: 906 701 701. Vaše astroporadna ASTROHLED

Toužíte po lásce a pochopení? Už dlouho hledáte svého Partnera Duše? Poradíme vám, jak ho najít!

Příběh o indiánovi a cvrčkovivloženo 17.1. 2011

Fotolia_povidka_indian_a_cvrcek.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Indián, který doposud žil v rezervaci daleko od města, navštívil jednoho dne poprvé svého bílého bratra, žijícího ve velké metropoli.

Byl velmi zmatený vším tím hlukem a shonem. Když šli spolu nákupní ulicí s velkými
výlohami, zůstal indián náhle stát a zaposlouchal se. „Co se děje?“, zeptal se ho jeho přítel. „Teď jsem někde zaslechl cvrčka,“ odpověděl indián. „To přece není možné,“ opáčil běloch. „Zaprvé tu ve městě žádní cvrčci nejsou a zadruhé by jejich cvrkání v tom hluku jistě zaniklo.“ Indián se ale nenechal ovlivnit a šel za zvukem, který cvrček vydával. Přišli k nějakému starému domu, jehož stěny byly porostlé břečťanem. Indián se prohraboval listy a skutečně: na jednom z nich seděl velký cvrček. „Vy indiáni máte prostě mnohem lepší sluch“, řekl běloch cestou zpátky. „Nesmysl“, oponoval mu indián „dokážu ti opak“.
Vzal ze své tašky malou minci a hodil ji na zem. Bylo slyšet jen jemné cinknutí. V ten okamžik se otočili dokonce i ti lidé, kteří byli deset metrů vzdáleni a zadívali se tím směrem, ze kterého slyšeli cinknutí. „Vidíš, kamaráde, to kouzlo nespočívá ve sluchu. To, co dokážeme nebo nedokážeme vnímat, je výhradně záležitostí naší pozornosti.“

Pohádali jste se s blízkou osobou? Oba si trváte na své pravdě a nemůžete najít společnou řeč? Poradíme vám, jak opět najít cestu k usmíření! Zavolejte nám na tel.: 906 701 701. Vaše astroporadna ASTROHLED

Vypočítejte si dle data svého narození vaše roční číslo a zjistěte si, jak se vám bude letos dařit!?

Tři synovévloženo 10.1. 2011

Fotolia_povidka_tri_synove.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Tři ženy se sešly u kašny s vodou. Nedaleko od nich seděl starý muž na lavičce a poslouchal, jak ženy chválí své syny.

„Můj syn,“ říká ta první, „je tak šikovný, že mu ostatní nesahají ani po paty…“

„Můj syn, „ říká druhá, „zpívá tak krásně, jak to umí jen slavík! Neexistuje nikdo druhý, kdo by měl tak krásný hlas, jako on…“

„A proč ty nechválíš svého syna?“ ptají se té třetí ženy, když vidí, jak je zadumaná a mlčí. „Není na něm nic, co bych mohla chválit,“ odpověděla. „Můj syn je prostě jen obyčejný kluk, není na něm ani v něm nic zvláštního…“

Ženy naplnily svá vědra vodou a rozešly se do svých domovů. Starý muž šel pomalu za nimi. Vědra byla těžká a upracované ruce slabé. Proto si ženy zpříjemňovaly cestu krátkými přestávkami a dávaly odpočinout svým bolavým zádům.

A tu jim šli vstříc tři mladíci. Ten první se postavil na ruce a začal metat kotrmelce. Ženy volaly: „To je ale šikovný mládenec!“ Druhý mladík začal zpívat. Jeho hlas zněl jako slavičí zpěv a ženy mu naslouchaly tiše, téměř se slzami v očích. Třetí mladík přiběhl ke své matce, odebral jí vědro a sám ho nesl domů.

A tu se zeptaly ženy toho starého muže: „A co ty říkáš na naše syny?“ „Kde jsou vaši synové?“ podivil se stařík. „Já vidím jen jednoho syna!“

Potřebujete se rozhodnout? Nevíte, kterou cestou se vydat? S pomocí hvězd společně nalezneme tu správnou cestu! Zavolejte nám na tel.: 906 701 701. Vaše astroporadna ASTROHLED

Přečtěte si, jakou jste / budete matkou a jaké nejlepší věci ze sebe můžete předat svému potomkovi?

Zámekvloženo 3.1.2011

Fotolia_povidka_zamek.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Král hledal vhodného muže na důležité místo u svého dvora, a proto vystavil dvořany zkoušce. Obklopilo ho mnoho moudrých a silných mužů. „Moudří mužové, mám problém,“ hovořil král „a chtěl bych vědět, kdo z vás najde řešení.“ A ukázal přítomným obrovský zámek od dveří. Něco takového nikdo z nich doposud
neviděl. Král objasňoval: „Tady vidíte největší a nejtěžší zámek v mé říši. Je někdo z vás schopen ho odemknout?“ Mnozí z dvořanů odpovídali záporně a kroutili hlavou. Někteří si prohlédli zámek zblízka a usoudili, že odemknutí nezvládnou. Jediný z nich šel k zámku, prozkoumal ho, hýbal jím všemi směry, táhl za něj a jedním škubnutím se mu podařilo ho otevřít. Zámek byl jen přivřený, nebyl zcela zacvaknutý a bylo potřeba jen trochu odhodlání a odvahy. Potom král promluvil: „Ty dostaneš místo u mého dvora, protože se nespoléháš jen na to, co vidíš a slyšíš. Používáš své vlastní síly a máš odvahu vyzkoušet to, co jiní považují za nemožné.

Stojíte také před problémem, který vypadá neřešitelný? Nevíte už kudy kam? Zavolejte nám, poradíme vám, jak opět najít ztracený klid! Tel.: 906 701 701! Vaše astroporadna ASTROHLED

Líbí se vám nějaký muž? Nevšímá si vašich signálů nebo o vás vůbec neví? Chcete vědět jak na něj?

Každý má svoji cenu… vloženo 27.12. 2010

Fotolia_povidka_holubice.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Jednou se ptala sýkorka své přítelkyně divoké holubice: „Řekni mi, kolik asi váží sněhová vločka.“ „Určitě ne víc, než nic,“ odpověděla divoká holubice.

„Tak já ti povím neobyčejný příběh,“ pokračuje sýkorka. „Jednoho dne jsem seděla
na tlusté smrkové větvi, těsně u kmene, když začalo sněžit. Ale nesněžilo nijak hustě, jen tak jemně a něžně. A protože jsem právě neměla nic lepšího na práci, počítala jsem sněhové vločky, které dopadaly na větve a jehličí a zůstaly tam ležet. Bylo to dohromady přesně tři miliony sedmset tisíc čtyřista padesát tři sněhových vloček, které tak tiše a něžně dopadly. A když znovu tak tiše dopadla tří miliontá sedmsettisícá čtyřistapadesátá čtvrtá vločka, stará tlustá smrková větev se náhle odlomila.“ Po dopovězení příběhu sýkorka odlétla.

Holubice, vyslankyně míru, si po krátkém přemýšlení řekla: „Možná i ve světě chybí jen hlas jednoho jediného člověka k tomu, aby byl všude mír…“

Chcete vědět, co vás čeká v roce 2011? Bude se Vám dařit? Zavolejte nám na tel: 906 701 701 nebo se obratťe na naše poradce! Vaše astroporadna ASTROHLED

Zlatá krabicevloženo 19.12. 2010

Fotolia_povidka_zlata_krabice.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Byly Vánoce a malá dcerka předala tatínkovi zlatě zabalenou krabici. Použila na ni všechen tak cenný balicí papír a protože neměla rodina peněz nazbyt, otec se hněval. Když dárek rozbalil a viděl, že je krabice prázdná, začal nadávat: „Copak ty nevíš, mladá dámo, že když se někomu dává dárek, mělo by v obale také
něco být?!“ Dceři se do očí vehnaly slzy a řekla otci: “Ale tatíčku, ta krabice není prázdná. Dala jsem do ní tolik pusinek až jsem ji po okraj zaplnila.“ Zahanbeně vzal otec dceru do náruče a prosil ji o odpuštění.

Impulzivně jste se pohádali s blízkým člověkem a teď víte, že jste neměli pravdu, a nevíte, jak se omluvit? Odpustí vám? Odpovíme vám s pomocí tarotových karet! Zavolejte nám na tel.: 906 701 701! Vaše astroporadna ASTROHLED

Stále ještě nemáte nakoupené všechny vánoční dárky? Přečtěte si, co koho z vašich blízkých nejvíce potěší!

Ty opravdu důležité věci v životěvloženo 13.12. 2010

Fotolia_povidka_kameni.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Stál jednou profesor filozofie před svými studenty, vzal velkou prázdnou sklenici od majonézy a naplnil ji až po okraj velkými kameny. Poté se zeptal studentů, jestli je sklenice plná. Studenti přitakávali:
"Ano, je plná!".

Profesor vzal do rukou krabičku s maličkými oblázky a nasypal je do sklenice a lehce ji protřepal. Potom se znovu zeptal studentů, jestli je sklenice plná. Ti zase jen přitakávali a smáli se.

Profesor uchopil sáček s pískem a nasypal ho do sklenice. Písek samozřejmě vyplnil všechen zbývající prostor mezi kameny ve sklenici.

„Teď,“ řekl profesor studentům, „bych chtěl, abyste pochopili, že tato sklenice je jako váš život! Ty velké kameny představují ty nejdůležitější věci v životě – vaši rodinu, partnera, zdraví, vaše děti – věci, které by, když byste vše ostatní ztratili, stále naplňovaly váš život. Ty maličké oblázky jsou jako ty méně důležité věci v životě, například vaše práce, byt, dům nebo vaše auto. Písek symbolizuje ty malé věci, ze kterých se život také skládá. Když byste naplnili sklenici nejprve pískem, nezůstane v ní žádný prostor pro oblázky a velké kameny.

Tak je tomu i ve vašem životě: pokud použijete veškerou vaši energii na malé věci, pak jí nebudete mít dostatek na ty velké. Považujte si proto těch důležitých věcí, najděte si na ně dostatek času, věnujte svoji energii vašim dětem nebo partnerovi, dbejte na své zdraví. Zůstane přitom ještě dost času na práci, domácnost i zábavu. Važte si v první řadě těch velkých kamenů – jsou to právě ony, které se v životě počítají. Zbytek je jen písek… “

Pohádali jste se se svými nejbližšími? Je vám to teď líto, ale nevíte, jak k nim nalézt cestu zpět? Poradíme vám, jak opět najít cestu k usmíření! Zavolejte nám na tel.: 906 701 701! Vaše astroporadna ASTROHLED

Soutěžte s námi o zajímavé ceny! VYHRAJTE!

Pochopit pravou láskuvloženo 6.12. 2010

Fotolia_povidka_ostrov.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Byl jednou jeden ostrov, na kterém žily všechny pocity pohromadě: Štěstí, Smutek, Vědění a všechny další, včetně Lásky.

Jednoho dne bylo pocitům oznámeno, že se ostrov potápí. Všechny si proto připravily čluny a chystaly se odjet pryč. Láska byla jediná, která
zůstala. Chtěla na ostrově vytrvat až do posledního momentu. Když už byl ostrov téměř pod vodou, rozhodla se volat o pomoc.

V obrovském člunu kolem ní proplulo Bohatství. Láska zavolala: „Bohatství, můžeš mě vzít s sebou?“ ale Bohatství odpovědělo: „Ne, nemůžu. Mám tu naloženou spoustu zlata a stříbra, pro tebe tu není místo.“

Láska se tedy zeptala Ješitnosti, která právě projížděla kolem v nádherném člunu: “Ješitnosti, prosím pomoz mi!” “Nemůžu ti pomoct, Lásko, jsi celá mokrá a mohla bys mi pošpinit loď.” Taková byla odpověď Ješitnosti.

Smutek byl také právě nedaleko a tak se Láska ptala: “Smutku, nemohla bych jít s tebou?” “Ach, Lásko, ” odpověděl Smutek “já jsem tak smutný, že musím být opravdu jen sám.”

Štěstí proplouvalo taktéž kolem Lásky, ale bylo tak šťastné, že ani neslyšelo, jak Láska volá.

Náhle ale Láska zaslechla hlásek: “Pojď, Lásko, vezmu tě s sebou.”Byla to Moudrost. Láska byla tak šťastná, že se zapomněla zeptat Moudrosti na jméno. Když se dostaly na suchou zem, šla Moudrost svojí vlastní cestou dál sama.

Láska si uvědomila, jak moc Moudrosti dluží a zeptala se Vědění: “Vědění, kdo mi to vlastně pomohl?”

“To byl čas”, odpovědělo Vědění. „Čas?“, otázala se Láska s překvapením, „ale proč mi pomohl čas?“ Vědění se moudře ušklíblo a odpovědělo: „Protože jen čas dokáže pochopit, jak velkolepá je Láska.”

Rozhodujete se mezi dvěma partnery? Nevíte, který je ten pravý? Je lépe řídit se srdcem nebo rozumem? Poradíme vám! Volejte na tel.: 906 701 701. Vaše astroporadna ASTROHLED

V jakém znamení se narodil váš psí miláček? Přečtěte si v našem psím horoskopu, co ho čeká!

Přemýšlej, než si uděláš úsudekvloženo 29.11. 2010

Fotolia_premyslej_nez.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Bylo to jednou v noci na letišti, kdy musela mladá žena strávit několik hodin čekáním na let. A zatímco čekala, koupila si knihu a sušenky, aby tak zahnala dlouhou chvíli.
Rozhlédla se po místě na sezení, usadila se a vyčkávala. Byla hluboce ponořená do čtení knihy, takže si ani nevšimla, že si vedle ní sedl mladý
muž, který bez jakékoli zdrženlivosti vytáhl několik sušenek z balíčku, ležícího mezi nimi a začal je jíst. Po chvíli se zarazila a zvedla oči od knihy. Všimla si muže, který právě dojídal jednu ze sušenek, ale nechtěla ztropit scénu, kvůli několika kouskům této laskominy a tak se rozhodla muže ignorovat. Byla trochu nazlobená, pomalu pojídala sušenky a dívala se na hodinky. Mladý zlodějíček keksů mezitím také s chutí pojídal z balíčku, který mezi nimi ležel. Když to žena uviděla, rozčílila se a pomyslela si: „Kdybych nebyla tak dobře vychovaná, hned bych mu uštědřila ránu mezi oči“.

Pokaždé, když si vytáhla sušenku, vzal si i muž jednu. Dialog, probíhající mezi jejich očima, pokračoval, a když zůstala v balíčku poslední sušenka, ptala se sama sebe, co asi ten muž teď udělá. Jemně a s nervózním úsměvem vzal muž poslední keks a rozlomil ho napůl. Polovinu nabídl ženě a tu druhou si vložil do úst.

Rychle si od něj sušenku vzala a pomyslela si: „Tedy to je nestydatost! Nevychovanec! Ani mi nepoděkoval!“ Nikdy snad ještě nepotkala někoho tak chladného. Odlehčeně si vydechla, když uslyšela hlášení o jejím odletu. Popadla svoji tašku a odešla. Ani se neohlédla na místo, kde seděl ten nestydatý zlodějíček.

Nastoupila do letadla a začala hledat v tašce svoji knihu. Byla úplně překvapená a šokovaná, když její pohled spočinul na balíčku sušenek. Byl téměř nedotčený. „Jestliže jsou moje sušenky tady,“ přemítala v duchu „pak tamty patřily jemu a on se o ně se mnou rozdělil.“ Cítila se hrozně mizerně a trapně, ale už bylo pozdě na to, aby se tomu cizímu muži omluvila. Pochopila, že to byla ona, ne on, kdo se choval nestydatě, nevychovaně a jako zlodějíček.

Jak často se v našich životech stává, že jsme si nějakou věcí naprosto jisti a později musíme pochopit, že ta naše pravda není až tak pravdivá.

Jak často důvěřujeme tak málo, že se necháme svést k nespravedlivému odsouzení jiných... a někdy se až příliš pozdě dozvíme, že námi vytvořené představy jsou velmi daleko od skutečnosti a pravdy...

Dostali jste se do sporu s někým z vašeho okolí? Nemůžete najít společnou řeč? Nechápe vás?
Je ale pravda skutečně na vaší straně?
Prozradíme vám to a pomůžeme vám opět najít cestu k usmíření!
Volejte nám na tel.: 906 701 701! Vaše astroporadna ASTROHLED

Nevíte, jaké vánoční dárečky koupit vašim blízkým? Poradíme vám, čím uděláte jednotlivým znamením největší radost! Čtěte zde!

Co můžeš udělat dnes… vloženo 22.11. 2010

Fotolia_povidka_Co_muzes_udelat_ted.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Žil byl jednou, a není tomu tak dávno, malý hoch, který byl od narození velmi nemocný. Když přišel do puberty, vzdávali lékaři naději, že se jim podaří ho z té vzácné nemoci vyléčit. V 17 letech tak věděl, že může v každém okamžiku zemřít. Celou tu dobu žil v péči a ochraně své matky. Ale dnes si usmyslel, že si sám vyjde
ven – jen jednou jedinkrát. Prosil matku o svolení a ta mu ho po krátkém váhání dala. Byl krásný a slunečný podzimní den a on si pomalu vykračoval ulicemi. Pozoroval lidi a zvířata, naslouchal zvukům přírody a přemýšlivě a jakoby duchem nepřítomen se díval do výloh.

Když náhle stanul před obchodem s hudebními nástroji a pohlédl přes okna výloh, všiml si krásné drobné dívky, která byla přibližně v jeho věku. Zasáhlo ho to jako blesk – a rovnou doprostřed srdce. Nebylo pochyb – láska na první pohled.

Nervózně otevřel dveře, vstoupil a už od ní nedokázal odtrhnout oči. Pomalu se blížil k pultu, za kterým stála. Podívala se na něj a mile se ho optala : “Můžu ti nějak pomoci?” Byl si jistý, že to byl ten nejkrásnější úsměv, který ve svém životě viděl a v tu chvíli zatoužil dívku políbit. Koktavě odpověděl: “Ano...ehmmm...chtěl bych si koupit cédéčko.“ A bez rozmyslu vzal to první, které mu přišlo pod ruku a zaplatil ho.

“Chceš, abych ti ho zabalila?” zeptala se dívka, opět s úsměvem na rtech. Rozpačitě přikýval a ona odešla do zadní místnosti, aby se za chvíli vrátila s úhledně zabaleným balíčkem v ruce. Chlapec si ho vzal a odešel rychle z obchodu. Zasněně se vracel domů a od toho dne chodil pravidelně, každodenně do obchodu, aby si zakoupil nějaké to CD. Dívka mu ho vždycky zabalila a on si ho odnesl domů, kde si ho schoval do skříně.

Na to, aby ji pozval na procházku, byl příliš nesmělý a i když si takovýto krok každý den znovu a znovu předsevzal, nebyl schopný ho provést. Po několika týdnech vylíčil svůj příběh matce, která mu dodala odvahu k činu. Příští den, ozbrojen rozhodností, se vydal znovu do obchodu s hudebními nástroji. A tak jako pokaždé si zase zakoupil CD, a tak jako každý den, dívka zase odešla, aby mu nákup zabalila. No a zatímco dívka připravovala balíček, odvaha ho postupně opouštěla. Nakonec ve spěchu zanechal své telefonní číslo na pultu a vyběhl z obchodu.

Příští den zvoní telefon. Chlapcova matka zvedne sluchátko a říká: “Prosím...” Byla to ta dívka a chtěla mluvit s jejím synem. Matka začala bezútěšně plakat a říkala: “Copak…ty to nevíš? Včera večer zemřel…” Následovala dlouhá chvíle mlčení.

O několik hodin později šla matka do synova pokoje, aby si na něj zavzpomínala. Otevřela jeho skříň a byla překvapená tím množstvím cédéček. Ani jedno z nich nebylo vybalené. Zarazilo ji to, ale zároveň to vzbudilo její zvědavost a nedokázala odolat. Vzala jeden balíček, posadila se na postel a otevřela jej. Z balíčku vypadl malý lístek. Uchopila ho a začala číst: “Jsi vážně moc milý. Neměl bys chuť někam si zajít? Andrea“. Matka začala s dojetím vybalovat jedno CD za druhým a vždy našla stejný lístek...

Poučení, které z tohoto příběhu plyne, je, že není radno dlouho otálet s vyslovením citů, které chováme k druhým lidem. Řekněte jim ještě dnes, jak moc vám na nich záleží. Zítra už by mohlo být pozdě.

Máte pocit, že se vám láska vyhýbá? Možná je partner vašeho života blíž než si myslíte!
Zavolejte nám na tel.: 906 701 701, pomůžeme vám ho najít a prozradíme, jak ho získat! Vaše astroporadna ASTROHLED!

Líbí se vám nějaký muž? Nevšímá si vašich signálů nebo o vás vůbec neví? Chcete vědět, jak na něj? Poradíme vám!

Oselvloženo 15.11. 2010

Fotolia_povidka_osel.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Jednoho dne spadl osel, patřící sedlákovi, do studny. Osel řval, až se srdce svíralo, zatímco sedlák přemýšlel, co by měl udělat.

Ve svém přemítání došel k závěru, že je zvíře přece jen už staré a že studnu je potřeba zasypat, takže je škoda vynaložené námahy
na záchranu osla.

Sedlák sezval všechny své sousedy, aby mu pomohli. Všichni se chopili lopaty a začali do studny házet hlínu.

Osel ihned rozpoznal, co se děje a začal řvát o to víc.

Po nějaké době jeho ržání, k údivu všech, náhle přestalo.

Ještě nějakou dobru sousedé studnu zasypávali, když se sedlák konečně podíval dovnitř. To, co uviděl, ho překvapilo.

S každou lopatou hlíny, která byla vhozená do studny, činil osel něco podivného. Setřepal hlínu a postavil se na ni.

A tak, jak sousedé přisypávali stále více hlíny, dařilo se oslovi dostat se stále výš a výš.

Přešlo několik hodin a k velkému údivu všech se oslovi podařilo přehodit přední nohy přes okraj studny a nakonec vyskočil ven.

Život sám si na nás odkládá spoustu nepřízně a špíny. Umění ho zvládnout ale spočívá v tom, setřepat všechen nános a použít jej jako schody, po kterých se dá dostat nahoru.

Každá potíž, která tě potká, může být proměněna v nášlapný kámen, který ti pomůže i z nejhlubší propasti.

Jen je třeba se nevzdávat! Vždy existuje cesta!

Dostali jste se do zdánlivě neřešitelné situace? Nevíte si rady?
Zavolejte nám na tel.: 906 701 701, ukážeme vám cestu ven z propasti vašeho trápení!! S námi budete mít opět radost ze života! Vaše astroporadna ASTROHLED

Už jste si dnes vyložili svou Kartu dne? Zjistěte, co vám dnešek přinese a buďte připraveni!

Velké a malé NEvloženo 8.11. 2010

maleAvelkeNe.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Malé NE sedí na lavičce v parku a jí čokoládu. Je vážně velmi malé, drobné a tiché. Blíží se k němu velká tlustá žena a táže se: “Smím si k tobě přisednout?” Malé NE tiše zašeptá: “Ne, chtělo bych raději sedět samo.” Velká tlustá žena neposlechne a sedne si na lavičku. Přibíhá chlapec a volá:
“Můžu si vzít tvoji čokoládu?” Malé NE zase zašeptá: “Ne, raději bych si ji snědl sám.” Chlapec ale nevnímá a bere si čokoládu a vkládá si ji do úst. Právě jde kolem nějaký muž, který vídává malé NE v parku docela často a říká: “Ahoj, vypadáš moc roztomile, můžu ti dát pusinku?” Malé NE dotřetice zašeptá: “Ne, já nechci žádnou pusu.” Ale zdá se, že ani muž nerozumí, přibližuje se k malému NE a už se chystá ho políbit. Tu ale ztratí malé NE veškerou trpělivost, vstane, narovná se a zvolá z plna hrdla: “Neeee!!!” a znovu “Ne, ne neeee! Chci sedět samo na této lavičce, jíst si svoji čokoládu a netoužím po žádných polibcích. Nechte mě už být!“ Velká tlustá žena, chlapec a muž zírají s otevřenou pusou: „A proč jsi to neřeklo hned?“a jdou si po svém. A kdo zůstal sedět sám na lavičce? Teď už to není žádné malé NE, ale pěkně velké a sebevědomé NE, které nemá strach se hlasitě projevit. Myslí si: „Tak to tedy je, když se říká NE tiše a nesměle, pak ho lidé neslyší. Je třeba ho pronášet nahlas a zřetelně.” A tak se z malého NE stalo velké NE.

Máte také někdy strach rázně říci NE? Bylo by hlasité NE řešením vašich nesnází?
Zavolejte nám na tel.: 906 701 701, rádi vám pomůžeme! Jsme tu pro vás! Váš tým ASTROHLED

Přečtěte si také o Svátku Všech svatých! Kde jsou jeho kořeny? Je možné kontaktovat naše zesnulé blízké? Vaše astroporadna ASTROHLED

O hodnotě věcí a lidívloženo 1.11. 2010

povidka_o-hodnote-veci-a-lidi.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

V rámci semináře, na kterém bylo mnoho účastníků, držel lektor v ruce bankovku a mával jí ve vzduchu. Ptal se: „ Kdo z vás by chtěl tuto bankovku mít?“ Všichni se hlásili. „Moment prosím,“ řekl a bankovku zmačkal. „Kdo chce tuto zmačkanou bankovku?“ A zase se všichni hlásili. „Dobře, tak počkejte,“prohlásil
a dal zmačkanou bankovku na podlahu, kde ji svými botami pošlapal až byla celá špinavá. Chytil ji dvěma prsty za rožek a zvedl do vzduchu. „Kdo z vás by chtěl tuto špinavou a pomačkanou bankovku?“

A zase byly všechny ruce nahoře.

„Vidíte, právě jsem vám předvedl cennou lekci. Ať jsem dělal s bankovkou cokoli, jakkoli je zmačkaná a špinavá, neztratila nic na své hodnotě. I my se často ve svém životě cítíme na dně, zničeni, možná se plazíme ve špíně – a myslíme si, že jsme bezcenní. Ale to všechno mění naši hodnotu stejně tak málo, jako právě provedený pokus s bankovkou. Hodnota každého z nás zůstává zachována, jakkoliv budeme špinaví, chudí, nebo ztracení.

Chcete vědět, kdy se vám opět začne finančně dařit? Zavolejte nám na tel: 906 701 701, povíme vám, co udělat proto, abyste už nemuseli přemýšlet o každé koruně! Jsme tu pro vás! Vaše astroporadna Astrohled!

Přečtěte si také o staroslovanském původu dnešního Halloweenu! Jak je to vůbec se všemi těmi duchy a strašidly!? Vaše astroporadna ASTROHLED

Smutná bavlněná nitvloženo 25.10. 2010

Fotolia_povidka_smutna_bavlnena_nit.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Byla jednou jedna malá bílá bavlněná nitka a ta měla strach, že s tím, jak vypadá, se nebude k ničemu hodit.

Zoufale přemýšlela: „Nejsem dost dobrá, k ničemu se nehodím. Na svetr jsem příliš krátká.

Nehodím se dokonce ani na maličký svetřík pro panenky. Na lodní lano jsem příliš slabá, dokonce ze mě nemůže být ani lano na šplhání. Nemůžu se ani připojit k jiným, silnějším a delším nitím, ty by se mi jen smály. Na vyšívání se taky nehodím, na to jsem příliš bledá a bezbarvá. No, to kdybych byla ze zlatého vlákna, mohla bych ozdobit šaty, nebo šátek…ale takto?! Nejsem k ničemu, nikdo mě nepotřebuje, nikdo si mě nevšímá a nikdo mě nemá rád.“
Takto promlouvala bavlněná nitka sama k sobě, den za dnem, stáhla se do sebe, dokonce poslouchala jen smutnou hudbu a hodně plakala. Zcela se poddala sebelítosti. Jednoho dne zaklepala na dveře nová sousedka: malá bílá vosková tyčinka. Tato tyčinka se chtěla bavlněné nitce představit. Když ale viděla, jak je nitka smutná, ptala se jí na důvod. Nitka jí vše pověděla a vosková tyčinka pravila: „Netrap se tak, pěkná malá bílá nitko. Mám nápad: my dvě bychom se měly spojit! Já jsem na vánoční svíčku moc malá a ty jako knotek jsi příliš krátká, ale na čajovou svíčku by to mohlo být akorát. Je přece mnohem lepší zapálit čajovou svíčku, než si jen stěžovat na tmu!“ Malá bílá nitka se najednou rozzářila, spojila se s voskovou tyčinkou a šťastně pravila: „Konečně mám nějaký význam.“ Kdo ví, možná je na světě spousta malých bavlněných nitek a voskových tyčinek, které by se měly spojit a prosvětlit tak pozemský život.

Cítíte se podobně jako naše bavlněná nitka? Nesmutněte a zavolejte nám na tel.: 906 701 701! Naše kartářky vám opět vnesou světlo do života! Jsme tu pro vás! Vaše astroporadna ASTROHLED

Skrblíkvloženo 18.10. 2010

Fotolia_povidka_skrblik.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Jeden velmi lakomý muž si ukryl své zlato v kořenech stromu, stojícího v jeho zahradě. Každý týden chodil ke stromu, vyhrabal zlato a hodiny ho pozoroval. Jednoho dne tam ale nalezl jen prázdnou díru. Muž se rozplakal tak hlasitě, že se sousedé seběhli a zajímali se,

co se přihodilo. Když se to dozvěděli, jeden z nich se muže zeptal:“Potřebovals to zlato na něco?“ „Ne“, plakal skrblík, „já jsem si ho jen každý týden prohlížel“. „Potom tedy,“ pravil soused „když jsi to zlato nepotřeboval, můžeš sem dál každý týden chodit a prohlížet si tu díru v zemi.“

Trápí Vás problém, který Vám nedá spát? Zavolejte nám na tel: 906 701 701 třeba společně zjistíme, že Váše trápení zdaleka nedosahuje takových rozměrů, jak si možná myslíte! Vaše astroporadna ASTROHLED

Pohádka o smutném smutkuvloženo 11.10. 2010

Fotolia_povidka_smutek.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Po prašné polní cestičce se jednoho dne procházela malá žena. Zjevně už byla velmi stará, ale její chůze byla lehká a její úsměv nepostrádal čerstvost a bezelstnost bezstarostného děvčátka.
U postavy, která se krčila při okraji cesty, zůstala stát a pohlédla dolů.


Stvoření, které sedělo v prachu cesty, vypadalo téměř jako bez těla. Připomínalo spíše šedou deku s lidskými obrysy.
Tato malá žena se sehnula k postavě a ptala se:“Kdo jsi?“
Dvě oči, téměř bez života, k ní znaveně vzhlédly. „Já? Já jsem smutek“, zašeptal hlas přerušovaně a tak tiše, že ho bylo sotva slyšet.
„Ach ano, smutek!“ volala malá žena potěšeně, jako by se zdravila se starou známou.
„Ty mě znáš?“ ptal se smutek nedůvěřivě.
„Samozřejmě, že tě znám! Vždyť jsi mě kus cesty doprovázel.“
„Ano, ale…“ ptal se se zájmem smutek „proč tedy přede mnou neutečeš? Copak nemáš strach?“
„Proč bych měla prchat? Ty přece nejlíp víš, že dohoníš i toho, co nejrychleji utíká. Ale, chtěla jsem se tě něco zeptat – proč vypadáš tak bojácně?“
„Já…jsem smutný“, řekla ta šedá postava.
Malá, stará žena se k ní posadila. „Tak ty jsi smutný…“ řekla a s pochopením přikývla. „Řekni mi, co tě tíží.“
Smutek se zhluboka nadechl.
„Víš…,“ začal váhavě a užasle nad tím, že mu přece jen chce někdo naslouchat „je to tím, že mě nikdo nemá rád. Je to jednou mé poslání – chodit mezi lidi a pobýt s nimi po nějakou dobu. Ale když k nim přijdu, zhrozí se mě. Mají přede mnou strach a vyhýbají se mi na sto honů.“
Smutek těžce polkl.
„Vymysleli si dokonce věty, kterými chtějí zažehnat nebezpečí. Říkají třeba: Život je přece veselý – a jejich falešný úsměv vede jen k žaludečním nevolnostem a potížím s dýcháním. Nebo ironicky říkají: Budiž pochváleno, co je v životě těžké – a potom se dostaví srdeční problémy. Říkají také: Člověk se musí vzchopit – a pocítí tíhu na ramenech a v zádech. Slýchávám také: Jen slaboši pláčou – a ty nastřádané a potlačené slzy jim mohou téměř roztříštit hlavu. Ale oni se otupují alkoholem a drogami, jen aby mě nemuseli vnímat.“
„Ano, máš pravdu“, potvrdila stará žena, „takové lidi už jsem také potkala…“
Smutek se stáhl do sebe. „A já chci přitom lidem jen pomáhat. Když jsem jim nablízku, jsou schopni se setkat sami se sebou, poznat sami sebe. Pomáhám jim budovat hnízdo, ve kterém si mohou léčit své rány. Kdo je smutný, má obzvláště jemnou kůži. Mnohá utrpení se vrací zpátky jako špatně zahojená rána a to přináší bolest. Ale jen ten, kdo si připustí smutek a vypláče všechny zadržované slzy, dokáže své rány opravdu vyléčit. Ovšem lidé vůbec nechtějí, abych jim v tom pomáhal. Namísto toho si namalují na svoji jizvu pronikavý úsměv. Nebo zahořknou vůči svému okolí.“
Smutek se odmlčel. Jeho pláč byl nejprve slabý, pak silnější a nakonec zcela zoufalý. Malá, stará žena vzala schoulené stvoření do své náruči a utěšovala ho. Jak jen bylo jemné a hebké, pomyslela s a hladila něžně ten třesoucí se uzlíček.
„Jen plač, smutku“ šeptala láskyplně „odpočiň si, ať načerpáš novou sílu. Od teď nesmíš cestovat sám. Budu tě doprovázet, aby tvá bojácnost neměla navrch.“
Smutek přestal plakat. Narovnal se a překvapeně pozoroval svoji novou průvodkyni: „Ale…, ale – kdo vlastně jsi?“
„Já?“, zeptala se ta stará, malá žena s pousmáním. „Já jsem naděje.“

Také Vás navštívil smutek? Zavolejte nám na tel: 906 701 701 ukážeme Vám, že ani Vás naděje neopustila, že existuje řešení i toho Vašeho smutku! Vaše astroporadna ASTROHLED

A dost!vloženo 4.10. 2010

povidka_ruze.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Po mnoha dlouhých letech spánku se šípková Růženka vzbudila. V její blízkosti ale nebyl nikdo, kdo by ji vysvobodil.

Proto zase upadla do spánku. Roky ubíhaly a Růženka se zase probudila. Rozhlédla se napravo, nalevo, nahoru a dolů, ale zase tam

nebyl nikdo – ani princ, ani zahradník, který by ji zachránil. Tak zase usnula.

Nakonec se probudila potřetí. Otevřela své krásné oči a nespatřila zase nikoho. A tak si řekla: „Už toho mám dost!“ Vstala a byla vysvobozena.

Už vás také nebaví stále na něco čekat? A nevíte, jak bez pomoci vyřešit své trápení?  Rádi Vám poradíme! Zavolejte nám na tel.: 906 701 701! Jsme tu pro Vás! Vaše astroporadna ASTROHLED

Asketavloženo 27.9. 2010

Fotolia_povidka_asketa.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Žil jednou jeden asketa. Mnoho týdnů seděl v jeskyni a meditoval. Jednou kolem něj proběhla myš a začala okusovat jeho botu. Naštvaně se probral z meditace a ptal se:“Proč mě rušíš, myško?“ „Mám hlad“, promluvila myš. „Ty hloupá! Já hledám splynutí s Bohem a ty mě rušíš kvůli hladu. Zmiz!“

Tu se myš zeptala:“Jak chceš být zajedno s Bohem, když ani nedokážeš být zajedno se mnou?“

Nevíte, jak vyjít s vaším protějškem? Jsme tu pro Vás, zavolejte nám na tel.: 906 701 701 a my Vám rádi poradíme! Vaše astroporadna ASTROHLED

Klesající člunvloženo 20.9. 2010

Fotolia_povidka_klesajici_clun.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Perský mudrc Naseredin jel jednoho dne na trajektu, který křížil široký proud vody. Vedle něj stál učenec, který působil arogantně a nafoukaně.

Ptal se Naseredina:“Studoval jste někdy astronomii?“ „Ne,“ odpověděl Naseredin.


„Tak to jste tedy hodně v životě promeškal! Pokud se kapitán dobře vyzná v hvězdách, dokáže svoji loď navigovat přes všechna moře světa.“ Učenec se potom zeptal:“Studoval jste někdy meteorologii?“ „Ne“, zněla opět Naseredinova odpověď.

„No, tak i zde jste toho tedy hodně propásl! Kdo toho zná hodně o větrech a o počasí, ten vždy doveze loď bezpečně a rychle z jednoho místa do druhého.“ Následovala otázka:“Studoval jste tedy alespoň oceánografii?“ Naseredinova odpověď byla i tentokrát „Ne“. Učenec pravil se soucitným úsměvem:“Je to velká škoda, že jste i tady ve svém životě o mnoho přišel. Znalost proudů je nezbytná pro řízení lodi.“

O několik minut později Naseredin vstal a šel k zádi lodi. Optal se učence:“Učil jste se někdy plavat?“ „Ne, na to jsem neměl čas“ odvětil.“Tak to jste tedy prohrál celý svůj život. Člun se právě potápí.“

Rádi byste se zbavily problému, ale nevíte jak? Jsme tu pro Vás, zavolejte nám na tel.: 906 701 701 a my Vám rádi pomůžeme! Vaše astroporadna ASTROHLED

O slepém a chromém, aneb integrace rozumu a intuicevloženo 13.9. 2010

Fotolia_povidka_intuice.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Traduje se jeden velmi starý příběh:

Jeden slepý muž se potuluje bez orientace po lese. Náhle klopýtne přes něco, co leží na zemi a upadne, jak široký, tak dlouhý. Když rukou zkoumá půdu okolo sebe, zjistí, že spadl přes jiného muže, který se krčil u země. Tento muž
byl chromý a nemohl chodit. Ti dva se spolu začali bavit a vzájemně si stěžovali na svůj osud. „Já v tomto lese bloudím už pěkně dlouho a nenacházím z něj cestu, protože nevidím.“provolává slepec. Chromý na to:“Já už tady na zemi ležím celou věčnost a z lesa se taky nedostanu, protože nemůžu vstát.“ A zatímco se tak bavili, chromého něco napadlo a zvolal:“Už to mám! Ty mě vezmeš na záda a já ti budu říkat, jakým směrem se máš dát. Spolu se už z lesa dostaneme.“

Podle vysvětlení vypravěče povídky symbolizuje slepý racionalitu, chromý intuici. I my se dostaneme z lesa jen tehdy, spojíme-li obě v jeden celek.

Rádi byste se usmířili, ale nevíte, jak na to? Jaký udělat první krok? Jsme tu pro Vás, zavolejte nám na tel.: 906 701 701 a my Vám rádi pomůžeme! Vaše astroporadna ASTROHLED

Losvloženo 6.9. 2010

Fotolia_los.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Zbožný muž se modlil k Bohu, aby ho nechal vyhrát. Modlil se každý den, po mnoho týdnů, měsíců a roků. Už mu to připadalo jako věčnost, když jednou při modlitbě uslyšel bohův burácivý hlas. Říkal: “Tak mi dej konečně šanci a kup si los!“

Budete mít štěstí konečně na Vaší straně? Jsme tu pro Vás, zavolejte nám na tel.: 906 701 701 a my Vám rádi povíme! Vaše astroporadna ASTROHLED

Tři sítavloženo 30.8. 2010

Fotolia_povidka_tri_sita.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

K moudrému Sokratovi přišel člověk a povídá: „poslechni, tohle ti ale musím povědět!“ „Zadrž!“, přerušil ho mudrc, „prosil jsi to, co mi chceš říct, přes tři síta?“
„Tři síta?“ ptá se ten druhý uviděné. „Ano, milý příteli, pojďme se spolu podívat, zdali to, co mi chceš sdělit, projde třemi síty. První síto je
pravda. Jsi si jistý, že všechno, co mi chceš říct, je pravda?“
„Ne, já jsem to jen zaslechl a…“
„Aha. Ale určitě jsi to potom prosil druhým sítem. To je síto dobroty. Je to, co máš teď na jazyku, dobré?“
Člověk váhal a po chvíli řekl: „Ne, právě naopak, ale…“
„Hm,“ přerušil ho mudrc „tak použijeme ještě třetí síto. Myslíš, že je nutné, abys mi to vyprávěl?“
„No, nezbytné to zrovna není…“
„Tak tedy,“ opáčil s úsměvem mudrc, „pokud to není ani pravdivé, ani dobré, ani nezbytné, pak na to zapomeň a nezatěžuj tím sebe ani mne.“

Nevíte pro koho nebo co se rozhodnou? Jsme tu pro Vás, zavolejte nám na tel.: 906 701 701 a my Vám rádi poradíme! Vaše astroporadna ASTROHLED

Politování....vloženo 23.8. 2010

fotolia_povidka_politovani.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Potkal jednou jeden filozof zametače, který se právě věnoval své práci. Filozof říká zametači:“ Je mi tě líto. Tvá práce je tvrdá a špinavá.“ Nato odpověděl zametač: „Děkuji ti, pane. Ale pověz mi, jaká je tvá práce?“

Filozof odpověděl: „Studuji duše lidí, jejich činy
a jejich touhy.“ Zametač popošel dál a aniž by zanechal práce, řekl s úsměvem:“Já tě taky lituji.“

Uvažujete o změně povolání? Nevíte jestli je to správné rozhodnutí? Jsme tu pro Vás, zavolejte nám na tel.: 906 701 701 a my Vám rádi poradíme! Vaše astroporadna ASTROHLED

Příliš rychlá jízdavloženo 16.8. 2010

Fotolia_povidka_rychlost.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Jack se ještě podíval na svůj tachometr a začal zpomalovat: jet sedmdesátkou ve městě… Do háje, to už je počtvrté za poslední měsíce. Jel doprava ke krajnici a myslel si: „Jen ať se policisté pošťourají v mém stylu jízdy, při troše štěstí kolem nás profičí o něco rychlejší jezdec, který by je mohl zajímat ještě víc.“

Policista vystoupil z auta, v ruce tlustý sešit. Byl to snad Bob? Bob z kostela? Jack klesl níže do sedačky. To by tedy bylo horší, než pokuta. Policajt, křesťan, přistihne chlapíka z vlastní církve… „
Ahoj Bobe. To je tedy pěkné shledání!“
„Ahoj Jacku.“
„Vidíš, přistihl jsi mě ve spěchu domů za ženou a dětmi.“
„Hm, je to tak“, odvětil Bob.
„Jel jsem pozdě z kanceláře. Má žena mi na večeři slíbila úžasnou dobrotu, tak to snad chápeš…“
„Jistě, chápu, jak to myslíš. Ale vím taky, že jsi porušil zákon.“
Jejej, pomyslel si Jack, to se tedy vyvíjí špatným směrem. Nadešel čas změnit taktiku. „Kolik jsem to vůbec jel?“ dotázal se Jack
„Sedmdesát. Sedl by sis prosím znovu do svého auta?“
„Ale Bobe, počkej chvilku, hned jsem si toho všiml, když jsem tě uviděl.
Odhadoval jsem svoji rychlost maximálně na 65.“
„Prosím Jacku, sedni si do svého vozu.“
Nervózně usedl Jack do vozu. Rána. Práskly dveře. Koukal nepřítomně na palubní desku. Bob si pilně zapisoval do notesu. Pročpak nechtěl Bob jeho řidičák a doklady? Po chvíli zaklepal policista na dveře. V ruce měl lístek. Jack otevřel okénko, nanejvýš 5 centimetrů, akorát tak dost, aby si mohl lístek vzít.
Bob mu lístek předal, otočil se a kráčel ke svému automobilu, aniž by řekl dalšího slova. Jakc si lístek narovnal. Tak copak ho bude tahle legrace stát? Ale moment: To přece není pokutovací lístek! Je to snad vtip? Jack četl:
Milý Jacku, Byl jsem pyšný otec malé dcerky. Když jí bylo šest roků, zemřela při dopravní nehodě. Uhodls, řidič jel příliš rychle. Pokuta, tři měsíce vězení a ten muž byl znovu na svobodě. Byl volný a mohl se objímat se svými dcerami. Znovu je mohl všechny tři milovat a být s nimi.
Já měl jen jednu a budu muset počkat, než přijdu do nebe, abych ji mohl znovu vzít do náruče. Tisíckrát jsem se pokoušel tomuto muži odpustit. Tisíckrát jsem si myslel, že už jsem to dokázal, ale stále na ni musím myslet. I nyní. Modli se prosím za mě.
A buď prosím opatrný, Jacku. Můj syn je pro mě vším, co mám! Bob

Jack se ohlédl a díval se, jak Bob odjíždí dál a dál, až už nebyl vidět. Pomalu se rozjel domu. Tam objal překvapenou ženu a své děti a svíral je dlouho, pevně, láskyplně.
Život je cenný. Zacházej s ním opatrně.

Trápíte se? Nevíte, jak ze svízelné situace? Jsme tu pro Vás, zavolejte nám na tel.: 906 701 701 a my Vám rádi poradíme! Vaše astroporadna ASTROHLED

Zlá pomluvavloženo 9.8. 2010

Fotolia_zla_pomluva.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Jeden muž mluvil nepěkně o svém sousedovi a tomu se tyto pomluvy donesly. Soused si pozval muže na kus řeči a domluvil mu. Ten slíbil, že už to víckrát nebude dělat. „Beru zpátky všechno, co jsem o vás řekl.“

Soused si muže vážně prohlížel: „Nemám
důvod vám to neprominout“, opáčil, „ale zlý čin vyžaduje potrestání.“

„Jsem na to připraven,“ odpovídá soused zničeně.

Soused se zvedl, odešel do své ložnice a vrátil se s velkým polštářem. „Odneste si tento polštář domů, který je od mého vzdálený sto kroků“, řekl. „Potom vystřihněte do polštáře díru a vraťte se zpátky. Po cestě nezapomeňte rozhazovat vždy jedno pírko vpravo a jedno vlevo. To bude první část trestu.“

Muž udělal tak, jak mu bylo přikázáno. Když stál znovu před sousedem a podával mu prázdný povlak od polštáře, optal se: „A jaká bude druhá část mého trestu?“

„Jděte zase stejnou cestou domů a sesbírejte všechna ta peříčka.“

Muž se zmateně zajíkal:“To přece není v mých silách všechna pírka sesbírat. Já jsem je volně rozhazoval sem a tam. Mezitím zafoukal vítr a roznesl je do všech světových stran. Jakpak bych je mohl všechny pochytat?“

Soused zcela vážně přikývl:“To jsem chtěl slyšet! Se zlou pomluvou je to totiž stejné. Jakmile je jednou vyslovena, rozptýlí ji vítr mnoha směry, že ani sami nevíme, kam všude zaletí. Jak je tedy pak možné ji jen tak jednoduše chtít vzít zpátky?“

Rádi byste někomu odpustili, ale nevíte jak? Jsme tu pro Vás, zavolejte nám na tel.: 906 701 701 a my Vám rádi poradíme! Vaše astroporadna ASTROHLED

Obraz míruvloženo 2.8. 2010

Fotolia_obraz_miru.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Žil jednou jeden král a ten dal v celé zemi vypsat cenu: Pozval všechny umělce, aby namalovali mír. Nejhezčímu obrazu se dostane vysoké odměny. Umělci z celé země se dali rychle do práce a donesli králi své obrazy. Ze všech, které byly namalovány se ale králi líbily jen dva. Mezi nimi se musel rozhodnout. První představoval
dokonalé vyobrazení klidného jezera. V jezeře se odrážely malebné hory, které ho obklopovaly a ve vodní hladině bylo možno spatřit každý malý mráček. Každý, kdo obraz viděl, pomyslel ihned na klid a mír. Druhý obraz byl úplně jiný. I tady byly k vidění hory, ale tyto byly rozeklané, hrubé a chladné. Nad horami se hnal přes šedou oblohu velký divoký mrak a smáčel svými kapkami vše, co bylo pod ním. Na obloze se proháněly blesky a téměř bylo možno slyšet hromy. Na jedné z hor tekl silný vodopád kamsi do hlubin. Nikdo z těch, kdo obraz viděli, by nepomyslel, že by se mohlo jednat o vyobrazení míru. Ale král viděl za vodopádem maličkou houštinu, která rostla na rozeklané skále. V této houštině si postavil hnízdo malý ptáček. A právě tam, v tomto nečase, seděla ptačí samička klidně a pokojně ve svém hnízdě.

Který obraz získal první cenu? Král si vybral ten druhý a odůvodnil to takto: „Nenechte se mást krásnými obrazy. Míru není potřeba tam, kde nejsou problémy a boje. Opravdový mír přináší naději a znamená především toto, zůstat i za nejtěžších okolností a nejvyššího vypětí ve svém srdci klidný a pokojný.

Nevíte, jak se rozhodnout? Jsme tu pro Vás, zavolejte nám na tel.: 906 701 701 a my Vám rádi pomůžeme! Vaše astroporadna ASTROHLED

Zvláštní dárekvloženo 26.7. 2010

PoFotolia_zvlastni_darek.jpgvídka od Týmu Astrohled:

Jedna moudrá žena putovala přes hory. Jednoho dne našla v korytě potoka velmi cenný kámen. Následující den potkala poutníka. Muž byl hladový a tak moudrá žena otevřela svoji tašku, aby se s ním podělila o chléb. Poutník však uviděl v tašce ten cenný kámen.


„Dej mi ten kámen,“ řekl jí. Žena mu bez váhání kámen podala. Poutník se rychle rozloučil, protože mu bylo jasné, že je kámen velmi velmi cenný a že by tak mohl bezstarostně strávit zbytek života.

O několik dní později se muž za moudrou ženou vrátil a dal jí kámen zpět. „Přemýšlel jsem o tom,“ řekl. „Vím, jak cenný tento kámen je. Chci ti ho dát zpátky. Vracím ti ho v naději, že mi za něj dáš něco mnohem cennějšího. Dej mi prosím něco z toho, co ti umožnilo mi tento kámen darovat.“

Bojíte se dát najevo své city? Jsme tu pro Vás, zavolejte nám na tel.: 906 701 701 a my Vám rádi poradíme! Vaše astroporadna ASTROHLED

O tradicivloženo 19.7. 2010

Fotolia_povidka_o-tradici.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Mladí manželé žili krátce ve společné domácnosti. Jednoho dne rozhodla žena, že připraví jehněčí kýtu. Než ji ale dala péct, odřízla z kýty spodní část a položila tyto dva díly vedle sebe na pekáč.

Její muž jí nahlížel přes rameno a ptá se:
„Proč to tak děláš?“ „Nevím, ale moje máti to taky vždycky tak dělala,“ zněla její odpověď.

Muž byl zvědavý a při nejbližší příležitosti se zeptal tchýně, proč odřezává spodní část kýty. Odpověď byla překvapivá:“Nevím, moje matka to dělávala stejně.“ Babička ještě žila a tak se muž vypravil za ní a i jí se zeptal, proč před pečením odřezává spodní část kýty.

Babička odpověděla:“Ano, ano, to je jasné, mám tak malý pekáč, že se na něj celá kýta nevejde.“

Nevíte si rady? Jaké řešení je to správné? Jsme tu pro Vás, zavolejte nám na tel.: 906 701 701 a my Vám rádi poradíme! Vaše astroporadna ASTROHLED

Smíšekvloženo 12.7. 2010

Fotolia_povidka_smisek.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Jeden muž, který vždycky vzhlížel poněkud nevrle, aniž by si toho byl vědom, se jednoho dne ocitl tváří v tvář velkému zrcadlu – a vyděsil se. Pomyslel si – pokud mě všichni lidé vnímají takto, tak je to hrozné! Já přece vůbec nejsem tak nevrlý jak vypadám. V tom okamžiku se rozhodl, že se bude více smát. Samozřejmě –
snadné to pro něj nebylo. Stále na to zapomínal a i proto si rozvěsil na různá místa lístečky s nápisem: „Usměj se.“ První lekce, které se mu dostalo poté co se naučil usmívat, byla ta, že jeho úsměv lidi dráždil. Usmál se například na mladou ženu, která ve vedlejším voze čekala na křižovatce – ta ale svůj zrak odvrátila, zřejmě v domnění, že je neslušné úsměv opětovat. Pokud se usmál na muže, narazil také na zvláštní reakci, kterou vlastně se svým, doposud vážným, výrazem neznal. Úsměv spojený s očním kontaktem dráždil většinu lidí, protože oči při úsměvu vyzařovaly velké množství energie. Tolik energie vyzařují jen lidé, kteří si jsou velmi blízcí – to byl jeho poznatek. Přestal se tedy pokoušet vynucovat si oční kontakt. Jeho druhá zkušenost byla mnohem lepší. Seděl například v kavárně a jen tak se usmíval, aniž by nějaký kontakt hledal. Cítil najednou, že k němu stále častěji míří pohledy ostatních hostů. Vnímal dokonce i jejich myšlenky: Nejprve „To je nějaký blázen“, potom „Je snad zamilovaný?“ a pak „Proč se jen pořád směje?“. Tato třetí otázka určitě přiměla mnohé k hlubokému přemýšlení. Často se nestalo nic, ale mnohdy ho někdo oslovil a on mohl zapojit svůj úsměv spolu s kontaktem očí, aniž by došlo k nějakému nedorozumění. Od svého rozhodnutí „usmívat se“ byl totiž nejšťastnějším člověkem.

Ještě něco vám prozradím: svůj úsměv už teď nedokáže potlačovat. A jedna upřímná otázka: Usmíváte se v tomto okamžiku?

Nejste spokojeni se svým životem? Trápíte se? Jsme tu pro Vás, zavolejte nám na tel.: 906 701 701 a my Vám rádi pomůžeme! Vaše astroporadna ASTROHLED

Dva vlcivloženo 5.7. 2010

fotolia_povidka_dva-vlci.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Starý indián seděl se svým vnukem u táborového ohně. Byla už tma, oheň praskal a plameny šlehaly k nebi. Po chvíli mlčení stařík promluvil:“Víš, jak se někdy cítím? Jakoby v mém srdci bojovali proti sobě dva vlci. Jeden z nich lační po pomstě, je agresivní a hrůzostrašný. Ten druhý proti tomu je láskyplný,
jemný a soucitný.“

„A který z těch vlků vyhraje boj o tvé srdce?“ ptá se chlapec. „Ten, kterého budu víc živit.“odpověděl starý indián.

Nevíte si rady, co ze životem? Jsme tu pro Vás, zavolejte nám na tel.: 906 701 701 a my Vám rádi pomůžeme! Vaše astroporadna ASTROHLED

Štěňata k prodejivloženo 28.6. 2010

fotolia_povidka_stenata-k-prodeji.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

V obchodě se zvířaty byl vyvěšena velká cedule, na které stálo: „Štěňata k prodeji“. Jeden malý chlapec šel okolo a viděl tuto ceduli. Protože stál majitel obchodu právě ve dveřích, optal se ho, kolik ta štěňata stojí. „Mezi 500 až 800 korunami“, řekl mu muž. Chlapec sáhl do kapsy od kalhot a vytáhl několik mincí. „Mám jen
70 korun,“ řekl. „Můžu si je prosím prohlédnout?“

Majitel obchodu se usmíval a zapískal na svoji fenku. Za ní se kolébalo pět malých štěňátek. Jedno z nich bylo výrazně pomalejší, než ta ostatní a nápadně pokulhávalo.

„Co je s tím malým vzadu?“ptal se chlapec. Majitel obchodu mu vysvětlil, že štěně bylo při porodu zraněno a nikdy nebude pořádně běhat. „Toho bych si rád koupil“, zasnil se chlapec. „Toho bych si nebral, ten nebude nikdy zdravý.“ odvětil majitel. „Ale pokud ho tak moc chceš, daruji ti ho.“

Malý chlapec se rozzlobil. Podíval se muži přímo do očí a řekl:“Já nechci, abyste ho daroval. Tento pes má svoji hodnotu, stejně jako ti ostatní. Dám vám mých 70 korun a každý týden vám budu nosit dalších deset, dokud psa nesplatím.“

Muž jen odsekl:“Já bych ho opravdu nekupoval – nikdy nebude schopen s tebou dovádět a běhat, jako ti ostatní.“

Chlapec si vyhrnul nohavici a muž náhle spatřil kovovou dlahu, která podpírala chlapcovu zmrzačenou nohu. Chlapec se láskyplně zadíval na štěně a řekl:“Vždyť já sám nemůžu nijak rychle běhat a tento malý pejsek bude potřebovat někoho, kdo mu rozumí.“

Nedaří se vám najít někoho, kdo by vás pochopil? Jsme tu pro Vás, zavolejte nám na tel.: 906 701 701 a my Vám rádi poradíme! Vaše astroporadna ASTROHLED

Uvolněný lukvloženo 21.6. 2010

fotolia_povidka_luk.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Starý apoštol Johanes si rád hrával se svojí ochočenou koroptví. Jednou k němu přišel lovec. Udiven přihlížel, jak si tak vážený muž, jakým Johanes byl, hraje. Neměl by snad svůj čas trávit důležitějšími věcmi, než je koroptev? Tak se Johanese zeptal:“Proč marníš svůj čas hrátkami? Proč věnuješ svoji pozornost neužitečnému
zvířeti?“

Johanes zvedl překvapeně zrak. Nechápal, proč by si s koroptví neměl hrát. A tak řekl:“Proč není luk ve tvých rukou napjatý?“ Lovec odpověděl:“Ani nemůže být! Luk ztratí svoji sílu, když je neustále napínán. Když už budu chtít vystřelit šíp, bude mu síla chybět. A já tak minu cíl.“

Na to řekl apoštol:“Vidíš, tak jako ty pravidelně uvolňuješ svůj luk, tak musíme i my všichni odpočívat a zpomalit. Když bych si neodpočinul například hrátkami s tímto, pro tebe bezvýznamným, zvířetem, pak bych neměl sílu dělat to, co je třeba. Jen tak mohu dosáhnout svých cílů a dělat to, co je důležité.“

Nemůžete se rozhodnout, který/á je pravý/á? Jsme tu pro Vás, zavolejte nám na tel.: 906 701 701 a my Vám rádi poradíme! Vaše astroporadna ASTROHLED

Dárekvloženo 14.6. 2010

fotolia_povidka_darek.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Starý muž seděl v autobuse. V ruce držel překrásnou kytici. Mladá dívka, která seděla nedaleko, nemohla od kytek odtrhnout oči. Stále dokola si prohlížela pestré květy a usmívala se nesměle. Krátce před zastávkou muž vstal a vykročil k té dívce. Podal jí kytici a řekl: „Viděl jsem, že milujete kytky. Jsou sice určeny pro
moji ženu, ale myslím, že i ji by potěšilo, když vám je věnuji. Jdu teď za ní a povím jí, že jsem vám kytici daroval.“ Děvče vzalo květy a na tváři se mu rozlil zářivý úsměv. Když starý muž vystoupil, dívala se za ním. A on… zmizel za bránou, která vedla k malému hřbitovu…

Trápíte se a nevíte si rady? Jsme tu pro Vás, zavolejte nám na tel.: 906 701 701 a my Vám rádi pomůžeme! Vaše astroporadna ASTROHLED

Králův optimistický poradcevloženo 7.6. 2010

Fotolia_povidka_kraluvporadce.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Žil byl jednou jeden král. Měl svého poradce, který mu šel pro jeho nezdolný optimismus mnohdy na nervy. Jednou právě král rozkrajoval obrovským nožem kokosový ořech, když nad ním nečekaně přelétl pták. Král se lekl a nožem si uřízl jeden prst. Křičel bolestí a zlobou a odbelhal se za svým poradcem, aby mu to
neštěstí ukázal.

„To je úžasné!“ volal poradce. „Co to říkáš?“ ptal se král dočista zmatený. „Říkám jen, že je tohle neštěstí požehnáním. Spolehněte se na mě, ukáže se, že tato nehoda v sobě skrývá dobro.“

Teď už královi došla trpělivost. Nechal vhodit poradce do vyschlé studny a vydal se směrem k zámku.

Cestou ho ovšem přepadla banda lovců lebek, kteří potřebovali lidskou oběť pro své božstvo. Král se jim zdál být právě tím vhodným pro tento účel. Když ale jejich šaman uviděl, že králi chybí prst, pronesl: „Ne, toho si nemůžeme vzít za oběť. Bůh přijímá jen dokonalost a neposkvrněná těla.“ Nechali tedy krále jít svou cestou. Král byl přešťastný. Náhle ho napadlo, že se na svém poradci dopustil nespravedlnosti. Běžel zpátky a nechal poradce vytáhnout ze studny. „Prosím promiň mi, že jsem tě tam nechal vhodit.“ prosil král a vyprávěl mu, co se cestou přihodilo.

„Nemáte důvod se omlouvat, vaše výsosti. Bylo to požehnání, že jste mě nechal hodit do té studny.“

„Cože? Jak v tom můžeš spatřovat něco dobrého?“ ptal se nevěřícně král. „No, pokud bych neseděl ve studni, vzali by si lovci lebek za oběť mě!“

Potřebujete poradit, jak vyřešit neshody? Jsme tu pro Vás, zavolejte nám na tel.: 906 701 701 a my Vám rádi pomůžeme! Vaše astroporadna ASTROHLED

Přání sedlákavloženo 31.5. 2010

Fotolia_povidka_pranisedlaka.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Žil byl jednou jeden chudý čínský pěstitel rýže, který přes veškerou svoji píli byl schopen sotva zajistit své živobytí. Jednoho večera ho potkal skřítek, o kterém každé dítě ví, že dokáže splnit jakékoliv přání.
„Přišel jsem,“ řekl mu skřítek „abych ti pomohl. Donesu tě na horu přání, kde si budeš moci vybrat, co budeš chtít.“ A dříve než se sedlák
stačil ohlédnout, stál před obrovskou bránou. Na bráně bylo napsáno: „Každé přání nechť se stane skutečností“. To je pěkné, myslel si v duchu sedlák a mnul si přitom ruce. To znamená konec mého nuzného života, pomyslel si. Plný očekávání prošel bránou. Za ní stál bělovlasý, starý muž a sedláka uvítal slovy: „Zde se ti splní všechno, po čem toužíš. Ale nejprve musíš vědět, co všechno si lze vůbec přát. Proto mě následuj!“ Starý muž prováděl sedláka několika sály, jeden byl krásnější, než druhý. „Tady, v prvním sále“, mluvil moudře stařík „vidíš meč slávy. Kdo si ho bude přát, stane se násilnickým generálem, který udělá vše pro vítězství a jehož jméno bude i po mnoha staletích známé. Chceš to?“ To by nebylo špatné, myslí si sedlák, sláva je pěkná věc a já bych rád viděl výraz lidí v naší vesnici, kdybych se vrátil jako generál. Ale ještě si to rozmyslím. A řekl tedy: „Pojďme napřed dál“. „Dobrá, půjdeme tedy dál“, řekl s úsměvem stařík.
Ve druhém sále ukázal sedlákovi knihu moudrosti. Kdo by po ní toužil, ten prozře a bude znát všechna tajemství mezi nebem a Zemí. Sedlák si pomyslel: vždycky jsem ti přál hodně vědět. Možná by tohle bylo to pravé pro mě. Ale chtěl bych si to ještě rozmyslet.
Ve třetím sále se nacházejí truhlice plné zlata. To je síň bohatství.Kdo by si ji přál, ten bude mít spousty zlata, ať už pracuje, nebo ne. Chachá, smál se v duchu sedlák, tohle je to pravé pro mě. Kdo je bohatý, je nejšťastnějším člověkem na světě. Ale moment – štěstí a bohatství, to jsou dvě rozlišné věci. „Nejsem si jistý, pojďme dál,“ řekl sedlák nahlas.
A tak procházel sedlák dalšími sály a nebyl schopen se jasně rozhodnout. Když se právě rozhlíželi po posledním sále, řekl stařík sedlákovi „Teď si vyber. Bude splněno všechno, co si budeš přát!“ „Musíš mi nechat trochu času na rozmyšlenou,“ odvětil mu sedlák. V tu chvíli se ale brána za ním zavřela a moudrý stařík zmizel. Sedlák se ocitl zpátky doma. Skřítek seděl klidně před ním a povídá mu posmutnělým hlasem: „Chudáku sedláku, ty jsi právě takový, jako většina lidí. Nevědí, co by si měli přát. Přejí si všechno a nedostávají nic. Cokoliv si člověk bude přát, to mu nebesa sešlou – ale musí vědět, co přesně chce…

Nevíte si rady, jak se rozhodnout? Bude Vaše rozhodnutí správné? Jsme tu pro Vás, zavolejte nám na tel.: 906 701 701 a my Vám rádi poradíme! Vaše astroporadna ASTROHLED

Starý děd a jeho malý vnukvloženo 24.5. 2010

Fotolia_povidka_starymuz.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Žil byl jednou jeden dědeček, který byl velice starý. Jeho nohu už mu nesloužily, oči špatně viděly, uši už neslyšely a ani zuby už žádné neměl. Když jedl, vytékala mu polévka z úst ven.
Jeho syn a snacha ho tedy proto nenechávali sedět s ostatními u stolu. Jídlo mu nosili za kamna, kde seděl v rohu a jedl.

Jednoho dne, když mu donesli v misce polévku, starci miska upadla a rozbila se. Snacha mu začala vyčítat, že jim v domě všechno poškodí, nádobí rozbije a že mu tedy od nynějška budou nosit jídlo v dřevěné misce. Stařík jen seděl, vzdychl a neříkal nic.
Když o několik dní později seděli muž a žena doma, viděli, jak si jejich synek hraje na podlaze s dřívky a něco z nich tvoří. Otec se ho optal: „Co to má být, Míšo?“
A Míša odpověděl: „To bude dřevěná miska, tatíčku, do té vám a matičce budu dávat jídlo, až budete staří.“
Muž se ženou na sebe pohlédli a rozplakali se. Najednou jim bylo jasné, jak těžce staříka ranili a styděli se za to. Od té doby jídal s nimi u stolu a oni dva se k němu chovali laskavě.

Nevíte si rady se vztahy v rodině? Trápíte se? Jsme tu pro Vás, zavolejte nám na tel.: 906 701 701 a my Vám rádi pomůžeme! Vaše astroporadna ASTROHLED

Dva přátelévloženo 17.5. 2010

fotolia_clanek_povidka_dvapratele.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Dva přátelé putovali pouští. Bavili se o všem možném, ale došlo i na hádku a jeden uhodil toho druhého do obličeje. Ten se urazil. Aniž by řekl slovo, poklekl a napsal do písku následující slova: „Dnes mě můj nejlepší přítel uhodil do obličeje.“ Vstal a pokračovali v putování. Brzy dorazili do oázy. Rozhodli se, že se
vykoupou. Ten, který psal do písku, najednou zůstal vězet v bahně a hrozilo, že se utopí. Jeho kamarád ho zachránil doslova v poslední minutě. Když se první trochu zotavil, vzal kámen a vyryl do něj následující slova: „Dnes mi můj nejlepší přítel zachránil život.“ Ten druhý se překvapeně táže:“Když jsem tě urazil, tak jsi svoji větu napsal do písku a teď ji vyrýváš do kamene. Proč?“ A přítel odpověděl:“Když nás někdo urazí nebo poníží, měli bychom to napsat do písku, aby to mohl vítr odpuštění rozmést. Ale když někdo udělá něco, co je pro nás dobré, měli bychom to vyrýt do kamene, aby to nikdy žádný vítr nemohl vymazat.“

Toužíte po skutečném přátelství? Rádi byste měli spřízněnou duši? Jsme tu pro Vás, zavolejte nám na tel.: 906 701 701 a my Vám rádi poradíme! Vaše astroporadna ASTROHLED

Tajemství spokojenostivloženo 10.5. 2010

astrohled-serie-stesti.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Jednou zavítalo několik hledajících ke starému zenovému mistrovi. „Pane,“ tázali se ho „co děláš, abys byl šťastný a spokojený? Také bychom byli rádi tak šťastní, jako ty.“
Stařík se mírně pousmál a odpověděl jim: „Když ležím, tak ležím. Když vstávám, tak vstávám. Když jdu, tak jdu a když jím,
tak jím.“
Hledající se na sebe vzájemně nechápavě dívali. Pak jeden z nich staříka osočil: „Prosím, nedělej z nás hlupáky! To, co říkáš, přece děláme taky! Spíme, chodíme, jíme… Ale šťastní nejsme. Co je tedy to tvoje tajemství?“ Dostali navlas stejnou odpověď: „Když ležím, tak ležím. Když vstávám, tak vstávám. Když jdu, tak jdu a když jím, tak jím.“ Mistr cítil neklid a nespokojenost hledajících a tak po chvíli dodal: „Samozřejmě také ležíte, chodíte a jíte. Ale zatímco vy ležíte, myslíte na vstávání. Během vstávání přemýšlíte, kam půjdete a zatímco jdete, honí se vám hlavou myšlenky na jídlo. A tak jsou vaše myšlenky stále někde jinde, než jste právě vy. V předělu mezi minulostí a budoucností se odehrává současnost, tedy sám život. Soustřeďte se plně na tento neměřitelný okamžik a získáte šanci být opravdu šťastní a spokojení.

Nejste ve vztahu spokojeni? Jsme tu pro Vás, zavolejte nám na tel.: 906 701 701 a my Vám rádi poradíme! Vaše astroporadna ASTROHLED

Uvidíme – protože: Kdo ví?vloženo 3.5. 2010

Fotolia_povidka_hrebec.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Žil byl před dávnými časy v jedné čínské vesničce jeden starý muž. Ten muž žil společně se svým jediným synem v malé chatrči na kraji vesnice. Jeho jediným majetkem byl překrásný hřebec, kterého mu záviděla celá vesnice. Dostal již nesčetné množství nabídek na prodej, které ale vždycky jednoznačně odmítl. Koně
potřeboval při žních a kromě toho patřil k rodině téměř jako přítel. Jednoho dne hřebec zmizel. Sousedé přišli a říkali: „Ty hlupáku, proč jsi toho koně neprodal? Teď je pryč, žně jsou před námi a ty nemáš nic, ani koně, ani peníze na nádeníka. To je tedy neštěstí!“ Starý muž na ně pohlédl a řekl jen:
„Neštěstí – Uvidíme, kdo ví? Život si jde vlastní cestou, není třeba soudit, je nutné důvěřovat.“
Život musel jít dál i bez koně a protože právě začínaly žně, představovalo to neskutečné vypětí pro otce i pro syna. Bylo otázkou, jestli zvládnou celé toto období.
O několik dní později se hřebec zčistajasna vynořil a s ním přiběhl i divoký koník.
Nyní byli lidé ve vsi nadšeni. „Měl jsi pravdu“, říkali staříkovi. „Z neštěstí se skutečně stalo štěstí. Takový divoký koník, to je dar nebes, teď je z tebe boháč…“ A stařík jen řekl: „Štěstí – Uvidíme, kdo ví? Život si jde vlastní cestou, není třeba soudit, je nutné důvěřovat.“
Vesničané jen kroutili hlavou nad podivným staříkem. Copak nevidí, jaké neuvěřitelné štěstí ho potkalo? Následující den začal staříkův syn divokého koníka krotit a drezírovat. Ten ho ale při první vyjížďce shodil tak divoce, že si mladík zlomil obě nohy. Sousedé ve vsi se shromáždili a řekli staříkovi: „Měl jsi zase pravdu. Štěstí se ukázalo jako neštěstí, tvůj jediný syn je teď nemohoucí. A kdo se o tebe v stáru postará?“ Stařík zůstal klidný a pravil k vesničanům: „Neštěstí – Uvidíme, kdo ví? Život si jde vlastní cestou, není třeba soudit, je nutné důvěřovat.“
A tak zůstalo na starém muži zvládnout zbytek žní sám. Ještěže byl nový koník natolik krotký, že mohl být zapřažen za pluh jako druhý tažný kůň. Mnoho potu stařík prolil, mnoho práce až do setmění vykonal, jen aby obstaral obživu pro sebe a svého syna.
Za pár týdnů začala válka. Král potřeboval vojáky a všichni schopní muži ve vesnici byli odvedeni. Jen syn starého muže nenarukoval, chromého ve válce nepotřebovali. „Ty jsi měl zase ale jednou štěstí“ volali na starce lidé ve vsi. Stařík odvětil: „Uvidí se, kdo ví? Ale důvěřuji tomu, že štěstí se nakonec přimkne k tomu, kdo umí důvěřovat.“

Z cesty!vloženo 26.4. 2010

Fotolia_povidka_naceste.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Tento příběh se odehrává ve středověku. Starý obchodník odchází se svým vozíkem pryč z překrásného města Benátky. Jeho oslík mu dobře slouží a táhne poměrně rychle káru vpřed. Po chvíli dojedou na úzkou cestu, kam se nevejdou dva vozíky vedle sebe. Zrovna v tento okamžik se proti nim vynoří vozík. Jeho majitel
se vztekle zadívá sedlákovi do očí a vykřikne: „Jdi mi z cesty, starče, nebo udělám to samé, co jsem předvedl v Montecasinu!“ Vystrašený kupec ihned uvolní místo. Muž s vozem projel a kupec se odváží nesměle zeptat: „A co jsi udělal v Montecasinu?“ „No,“ odpoví muž „odjel jsem na stranu a udělal jsem místo.“

Nevíte si rady, jak se prosadit? Jsme tu pro Vás, zavolejte nám na tel.: 906 701 701 a my Vám to rádi povíme! Vaše astroporadna ASTROHLED

Škarohlídvloženo 19.4. 2010

Fotolia_usmev-1.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Tak jako vždycky, i tentokrát se Škarohlíd procházel ulicemi a tak jako vždycky byl špatně naladěn. Všechno ho zlobilo – počasí, šeď domů, nepřátelské výrazy ostatních. Zcela náhodou šel kolem něj Úsměv. Když Škarohlída míjel, skočil mu na obličej a usadil se tam. Ten si ho ale ve své nevrlosti vůbec nevšiml a šel se
špatnou náladou dál. Když ho potkávali ostatní lidé, srdečně ho zdravili a zdálo se, že jsou všichni rádi, že ho vidí. Škarohlíd se tomu velice podivil a proti své vůli se začal cítit o něco lépe. Stále více lidí se na něj usmívalo a pokyvovalo na pozdrav. U stánku s květinami dostal dokonce slunečnici a květinářka mu popřála krásný den. Dokonce i domy najednou působily méně šedě, náměstí dokonce vypadalo docela pěkně. I nebe se dnes zdálo být modřejší – a tam, není to snad slunce? Když přišel Škarohlíd domů a svlékl bundu, uviděl se v zrcadle. S úsměvem na rtech. Byl velice spokojený!

Nevíte si rady, jak docílit toho, aby jste byli spokojení? Jsme tu pro Vás, zavolejte nám                 na tel.: 906 701 701 a my Vám rádi poradíme! Vaše astroporadna ASTROHLED

Existuje po narození život? vloženo 12.4. 2010

clanek-dvojcata.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Párek ještě nenarozených dvojčat se baví v bříšku své matky. „Co myslíš, existuje vůbec život po narození?“ ptá se jedno z dvojčat. „Určitě! Tady uvnitř rosteme a sílíme kvůli tomu, co přijde, až budeme venku“ odpovídá druhý z páru.
„Já si myslím, že to je hloupost!“ reaguje první.
„Přece nemůže být život po narození. Jakpak by asi tak vypadal?“
„Tak úplně přesně to taky nevím, ale určitě tam bude mnohem víc světla než tady. A možná se tam budeme procházet a budeme jíst ústy…“ „Takový nesmysl, kdo to kdy slyšel! Jíst ústy – to je ale bláznivý nápad! Máme přece pupeční šňůru, která nám dodává živiny. A jak by ses chtěl procházet? Na to je přece pupeční šňůra krátká…“
„Určitě to je možné. Snad to ale bude všechno trochu jinak…“
„Ty úplně blázníš. Znáš snad někoho, kdo by se z toho „po narození“ vrátil zpátky? Narozením život končí.“
„Souhlasím, že nikdo neví, jak bude vypadat život po narození, ale vím, že potom uvidíme naši maminku a ta se bude o nás starat.“
„Maminku? Snad nevěříš na nějakou maminku? Kdepak tedy je, prosím tě?“
„Tady, všude kolem nás. My jsme a žijeme v ní a skrz ni. Bez ní bychom vůbec nemohli existovat!“
„Hloupost! Nikdy jsem si žádné maminky nevšiml a proto neexistuje.“
„Ale ano, někdy, když jsme úplně tiše, ji můžeš slyšet zpívat. Nebo vnímat, jak hladí náš svět…“

Chcete vědět, jakou bude mít Vaše miminko budoucnost? Jsme tu pro Vás, zavolejte nám na           tel.: 906 701 701 a my Vám to rádi povíme! Vaše astroporadna ASTROHLED

Příkaz králevloženo 5.4. 2010

Fotolia_viking.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Žil byl jednou jeden král. Poslal své vojevůdce a vojáky za hranice země a přikázal jim:“Jděte a zničte mé nepřátele!“
A tak tedy táhli vojevůdci s vojáky do boje.
Prošlo několik měsíců a ke králi se nedostala žádná zpráva. Vyslal tedy do světa poslíčka. Jeho úkolem bylo zjistit, co se stalo. Když došel
posel na nepřátelské území, narazil na tábor, kde již z dálky bylo slyšet veselí, smích a oslavy. Přiblížil se a uviděl, jak u jednoho stolu sedí vojevůdci s vojáky a královými nepřáteli. Posel šel za jedním vojevůdcem a káral ho:“Co to má znamenat? Ty jsi neprovedl králův rozkaz! Máš zlikvidovat nepřátele a místo toho tu s nimi sedíš a slavíš!“
Vojevůdce si posla vyslechl a pravil:“Já jsem rozkaz krále vykonal. Nepřátele jsem zničil – udělal jsem z nich přátele!“

Nevíte si rady, jak zjistíte, zda je Vaše přátelství opravdové? Jsme tu pro Vás, zavolejte nám na     tel.: 906 701 701 a my Vám to rádi povíme! Vaše astroporadna ASTROHLED

Bajka o žábáchvloženo 29.3. 2010

Fotolia_povidka_zaba.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Jednoho dne se žáby rozhodly uspořádat soutěž. Aby si to udělaly obzvlášť těžké, daly si za cíl dostat se na nejvyšší bod vysoké věže. V den konání soutěže se sešlo mnoho dalších žab, které přihlížely. A pak konečně klání začalo. Upřímně řečeno, žádná z přihlížejících žab nevěřila, že by kdokoliv ze závodníků mohl
dosáhnout cíle. Místo aby odvážné závodníky podporovaly, volaly jen:“Ach ti chudáci! Ti to nikdy nezvládnou!“, nebo „to je nemožné!“, případně ještě „vzdejte to, to nezvládnete!“
A opravdu se začalo zdát, že má publikum pravdu, protože žáby jedna po druhé soutěž vzdávaly.
Publikum křičelo dál: „Ach ty chudinky! Ty to nemůžou zvládnout!“
Skutečně to po chvíli vzdaly všechny žáby – až na jednu jedinou, která bez známky jakékoliv mrzutosti šplhala kousek po kousku na věž – až dosáhla cíle!
Přihlížející žáby byly zcela šokovány a zmateny a všechny chtěly od vítěze vědět, jak jen mohl tak vysoko vylézt. Jedna z žab se za ním rozběhla a volala na něj. Vítěz se ani neotočil. Byl hluchý!

Nevěříte si, že dokážete zvládnout Vaši životní situaci? Jsme tu pro Vás, zavolejte nám na tel.: 906 701 701 a rádi Vám poradíme! Vaše astroporadna ASTROHLED

Sedm divů světa!vloženo 22.3. 2010

Fotolia_pyramida.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

V jedné školní třídě byli žáci požádáni, aby zapsali, co považují za sedm divů světa.
Přitom vzniklo následující pořadí:
1. Pyramidy v Gize
2. Taj Mahal
3. Grand Canyon
4. Panamský kanál

5. Empire State Building
6. St. Peters Dom ve Vatikánu
7. Velká čínská zeď

Při sbírání tohoto výčtu si učitelka povšimla, že jedna žákyně stále pracuje. Proto se jí zeptala, jestli má s vyplňováním nějaké potíže. Žákyně odpověděla: „Ano. Nemůžu se úplně jednoznačně rozhodnout. Je přece tolik divů.“ Na to učitelka:
„Tak nám přečtěte, co už máte zapsáno a zkusíme vám pomoct.“
Mladá dívka chvíli váhala a pak začala předčítat:
„Mých sedm divů světa je“ :
1. Zrak
2. Sluch
3. Schopnost dotýkat se
4. Čich
5. Cit
6. Smích
7. …a schopnost milovat
Ve třídě se rozhostilo ticho. Tyhle všední věci, které považujeme za samozřejmé, jsou opravdovými zázraky. Nejcennější věci v životě jsou ty, které se nedají koupit ani vyrobit. Měj to stále na paměti, užívej si svého života, žij těmito pravdami a předávej je dál.

Čekáte na zázrak a stále nepřichází? Obraťte se na nás, zavolejte na tel.: 906 701 701 a my vám rádi poradíme! Vaše astroporadna ASTROHLED.

Dokonalé srdcevloženo 15.3. 2010

dokonale-srdce.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Jednoho dne stál na náměstí malého města muž, který prohlašoval, že má nejhezčí srdce v celém údolí. Kolem něj se shromáždila spousta lidí a obdivovali jeho srdce, bylo přece tak dokonalé. Žádné skvrny, žádné chyby. Všichni mu dávali zapravdu, bylo to opravdu nejhezčí srdce, které kdy viděli. Mladý muž byl velice
pyšný a ještě hlasitěji své srdce vychvaloval. Náhle se v davu vynořil starý muž a řekl:“Tvé srdce není ani zdaleka tak pěkné, jako moje.“ Shromážděný dav a mladý muž obrátili své zraky k srdci starého muže. Tlouklo silně, ale bylo plné jizev, místy kousky zcela chyběly a byly nahrazeny jinými, které ale nezapadaly zcela přesně a působily tak roztřepaně. Jinde zase zůstaly jen prázdné brázdy. Lidé se na muže upřeně dívali: Jak jen může tvrdit, že je jeho srdce hezčí? – mysleli si. Mladý muž si starcovo srdce prohlédl, prozkoumal jeho stav a zasmál se. „Ty si děláš legraci!“, řekl, „snad nechceš srovnávat své srdce s mým! To moje je dokonalé a tvé plné jizev, protkané spoustou slz“.
„Ano,“ řekl starý muž, „tvoje srdce vypadá krásně, ale já bych s tebou nikdy neměnil. Každá jizva představuje člověka, kterému jsem daroval svoji lásku. Vytrhnu kousek svého srdce, předám mu ho a často dostanu zpět kousek jeho srdce, který zapadá do prázdného místa v mém srdci. Ale protože ty kousky nejsou stejné, je mé srdce pokryto i hrubými místy, kterých si ovšem velice vážím. Připomínají mi totiž lásku, kterou jsme vzájemně sdíleli. Někdy jsem také ale daroval kus svého srdce a nedostal jsem zpátky nic. To jsou ty prázdné brázdy. Dávat lásku, to představuje i podstoupení jistého rizika. I když jsou tyto brázdy bolestivé, zůstávají otevřené a připomínají mi lásku, kterou cítím k ostatním lidem… a věřím, že se jednoho dne vrátí a vyplní to prázdné místo. Víš už, co znamená pravá láska?“ Mladý muž jen tiše stál a po tvářích mu stékaly slzy.
Přistoupil ke starci, vzal své dokonalé srdce a kousek z něj vytrhl. Nabídl ho staříkovi. Třesoucíma se rukama ho stařík přijal a vložil do svého srdce. Vyňal potom kus svého starého zjizveného srdce a vyplnil jím jizvu v srdci mladého muže. Obě části do sebe nezapadly dokonale, okraje zůstaly otřepené.
Mladý muž si prohlédl své srdce, které už nebylo dokonalé, zato ale krásnější, než kdy předtím, neboť cítilo lásku starce, která do něj proudila. Muži se objali a bok po boku odešli.

Trápíte se samotou? Už nechcete být déle samy? Rádi Vám poradíme, kdy najdete svou spřízněnou duši! Zavolejte nám na tel.: 906 701 701 my Vám rádi pomůžeme. Vaše astroporadna ASTROHLED

Sázka mezi sluncem a větrem!vloženo 8.3. 2010

sazka-mezi-sluncem-a-vetrem.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Vítr a slunce se jednoho dne pustili do křížku, kdo z nich rychleji přiměje vandráka k tomu, aby si svlékl kabát. „Dobrá, tak pojďme závodit“, řekl vítr. A začal. Foukal tak silně, jak jen to dokázal, řádil a točil se ve snaze strhnout muži kabát z těla. Ale vandrák jen silněji tiskl svůj kabát na tělo a držel si ho přitom oběma rukama. Po
dlouhé době to vítr vzdal. Na řadě teď bylo slunce. Zvolilo zcela jiný způsob: láskyplně vysílalo vandrákovi své teplé paprsky. A netrvalo dlouho, vandrák si rozepnul kabát a svlékl si ho.

Nevíte, jakou cestu zvolit a co Vám osud přichystal? Bude jednodušší řešení snažší nebo naopak? Jsme tu pro Vás, zavolejte nám na tel.: 906 701 701 a rádi Vám poradíme! Vaše astroporadna ASTROHLED

Když měla disciplína dovolenou!vloženo 1.3. 2010

Fotolia_disciplina.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Jednoho dne už toho měla disciplína dost. Nejen že byla stále vychovávána k usilovné snaze, ale někdy měla své vlastní pracovní morálky sama dost. Toužila po tom, nemuset na chvíli dávat pozor a udělat si dovolenou. Jako ostatní. Jen tak si lenošit, užívat. To znělo docela dobře. A tak si disciplína sestavila plán:


1. Dlouhý spánek, přinejmenším do 9 hodin.

2. Potom snídaně. Alespoň hodinu.

3. Lenošení na pohovce, déle než jednu hodinu. Nicnedělání.

Tímto způsobem si disciplína naplánovala každý den dovolené – koneckonců musí být na zotavení využita každá minuta! Následující den začala své plány uskutečňovat. Ovšem ukázalo se, že s dovolenou to asi nebude takové, jak si představovala. Upřímně řečeno – zase tak moc se dovolená do ostatních dnů neodlišovala. Co se na tom ostatním tak líbí? Po několika dnech se disciplína rozhodla, že skončí s dovolenou a začne znovu pracovat.

Jako první si na to sestavila plán:…

Máte pocit, že jste v neustálém shonu a nevíte, kdy tomu bude konec? Jsem tu pro vás a rádi vám poradíme, jak se vše bude vyvíjet! Zavolejte nám na tel.: 906 701 701! Vaše astroporadna ASTROHLED

Dva andělé!vloženo 22.2. 2010

Fotolia_clanek_dva-andele.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Dva andělé
, kteří byli právě na cestách, se zastavili, aby strávili noc v domě zámožné rodiny. Rodina byla nezdvořilá a odmítla, aby andělé odpočívali v jejich pokoji pro hosty. Místo toho dostali malé místečko ve studeném sklepě. Když se natáhli na tvrdé podlaze, uviděl starší anděl díru ve stěně a opravil ji. Když se ho
mladší zeptal, proč tak učinil, starší odpověděl: „Věci nejsou vždycky takové, jakými se zdají být.“
Příští noc se andělé vydali do domu velmi chudého, ale pohostinného sedláka a jeho ženy. Sedlák se s nimi ochotně rozdělil o tu trochu jídla, co měl a k přespání jim nabídl jejich postel. Když následujícího dne vyšlo slunce, nalezli andělé sedláka a jeho ženu na zápraží v slzách. Jejich jediná kráva, která jim dávala mléko a tím představovala jejich jediný příjem, pošla. Mladší anděl se rozzlobil a ptal se staršího anděla, jak to mohl dopustit. „První muž měl všechno a přesto jsi mu pomohl“ říkal vyčítavě. „Tato rodina měla málo a tys nechal pojít jejich krávu.“ „Věci nejsou vždycky takové, jakými se zdají být.“ pravil starší anděl. „Když jsme odpočívali v chladném sklepě, všiml jsem si, že v té díře ve zdi je ukryté zlato. Protože byl ale majitel posedlý majetkem a nechtěl se s ostatními podělit o svůj šťastný osud, spravil jsem zeď tak, že zlato nenajde. Když jsme tuto noc spali v posteli sedláka, přišel anděl smrti a chtěl si vzít jeho ženu. Nabídl jsem mu místo ní tu krávu. Věci nejsou vždycky takové, jakými se zdají být.“
Někdy to tak bývá, že se věci a události neukážou býti takovými, jakými se zdají na první pohled. I když máš víru, potřebuješ taky důvěru, že se vše děje v tvůj prospěch. A to se vyjeví až po nějaké době…

Jsme tu pro vás, abychom pomohli vyřešit vaše problémy, se kterými si nevíte rady. Odhalíme společně, jak se budou vyvíjet události, které vás čekají. Zavolejte nám na tel.: 906 701 701 a my vám poradíme a prozradíme, co bude dál! Vaše astroporadna ASTROHLED

Svoboda a autonomie!vloženo 8.2. 2010

Fotolia_clanek_18.1.10.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Zpívejte a tančete spolu, zůstaňte ale každý sám pro sebe tak, jako jsou struny loutny samy, i když se chvějí stejnou hudbou. Dejte svá srdce, ale nevydejte je tomu druhému, protože jen ruka života může pojmout vaše srdce. Stůjte spolu, ale nebuďte si příliš blízko, protože i sloupy v chrámu stojí odděleně, a ani dub ani cypřiš nerostou ve stínu sousedního stromu.

Chudí lidé!vloženo 15.2. 2010

Fotolia_clanek_chudi-lide.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Jednoho dne vzal muž svého synka na vesnici, aby mu ukázal, jak žijí chudí lidé. Otec a syn strávili noc a den na farmě jedné velice chudé rodiny. Když se vrátili domů, ptal se otec syna: „Jak se ti líbil výlet?“ „Byl velmi zajímavý“, odvětil syn. „A všiml sis, jak moc chudí mohou lidé být?“ „Samozřejmě, otče, viděl jsem to.“
„A jaké je tvé ponaučení?“ táže se otec a syn odpovídá: „Všiml jsem si, že zatímco my máme jednoho psa, chudáci mají čtyři, my máme bazén, který sahá až do půli naší zahrady a oni mají jezero, jehož konce není vidět. My máme na zahradě nádherné lampy, oni mají hvězdy. Naše terasa vybíhá až do předzahrádky, oni mají celý horizont.“ Otec se nezmohl na slovo a syn dodal: „Děkuji otče, že jsi mi ukázal, jak chudí vlastně jsme.“

Připadá vám, že nemáte to, po čem už dlouho toužíte? Máte pocit, že ostatní mají více než vy? Jsme tu pro vás a rádi vám pomůžeme zjistit, kdy se i vy budete mít lépe! Zavolejte nám na
tel.: 906 701 701 a my vám rádi poradíme! Vaše astroporadna ASTROHLED

Paradox naší doby!vloženo 1.2. 2010

Fotolia_paradox_clanek.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Paradox naší doby je: máme vysoké budovy, ale nízkou toleranci, široké dálnice, ale ne příliš široký rozhled. Spotřebováváme hodně, ale máme málo, více nakupujeme, ale méně si užíváme. Máme větší domy, ale menší rodiny, více pohodlí, ale méně času, lepší vzdělání, ale méně rozumu, více znalostí, ale méně zručnosti,
více expertů, ale také více problémů, lepší zdravotnickou pěčí, ale méně zdraví.
Hodně kouříme, moc pijeme, nezodpovědně rozhazujeme; málo se smějeme, jezdíme rychle, rychle se rozčílíme, chodíme pozdě spát, vstáváme unavení, čteme moc málo, moc se díváme na televizi.
Svůj majetek jsme mnohonásobně zvětšili, ale své hodnoty zredukovali. Mluvíme až moc, milujeme zřídka a nenávidíme příliš často. Víme, jak si vydělat na život, ale už ne, jak jej žít. Létáme na Měsíc, ale k sousedům se dostaneme zřídka. Dobyli jsme Svět, ale ne prostor v nás. Děláme velké věci, ale ne lepší. Snažíme se čistit ovzduší okolo nás, ale své duše zanášíme. Umíme tříštit atom, ale ne naše předsudky.
Píšeme více, ale víme méně, plánujeme více, ale méně dosáhneme. Naučili jsme se být rychlí, ale neumíme čekat.
Je doba vyšších rodinných příjmů a vyšší rozvodovost, krásnějších domů, ale rozbořených domovů.
Je čas léků, které umí vše: nás vzrušit, uklidnit a zabít.
Je doba, kdy je důležitější mít něco ve výloze, nežli v obchodě, kde moderní technika může přenést tento text skrze celý svět a kde máte možnost: život změnit – nebo text vymazat.

Nezpomínejte, darovat více času těm, které milujete, protože s vámi nebudou napořád. Řekněte něco pěkného těm, kteří se na vás nyní dívají zezdola a jsou plni nadšení, protože za chvilku budou velcí a nebudou již tolik s vámi. Obejměte lidi okolo sebe, řeknětě jim, jak je máte rádi, to nic nestojí. Řekněte milovanému člověku: Miluji tě! A také to tak ciťte! Jeden polibek, jedno objetí, které přícházejí od srdce, mohou vše zlé opět napravit. Jdětě ruku v ruce a važte si okamžiků, kdy jste spolu.
Najděte si čas na lásku, najděte si čas na sebe, povídejte si, dělte se o spolu o vše krásné – neboť život není měřen na počet nádechů, ale na počet okamžiků, které nás o dech připravují.

Máte pocit, že jste sami, nejste milovaní nebo nikdo vaši lásku neopětuje? Jsem tu pro vás a rádi vám pomůžeme najít cestu k sobě samému i k lidem okolo vás! Zavolejte nám na tel.: 906 701 701 a nebuďte již více sami! Vaše astroporadna ASTROHLED

Požádat o pomoc!vloženo 25.1. 2010

tym_astrohled.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Chceme-li zvládat těžkosti a problémy, musíme si promyslet možné posily a pomoci, kterých bychom přitom mohli využít. Jasně to ukazuje příběh malého chlapce, který i přes velké úsilí nemůže zvednout obrovský kámen. Otec se chlapce táže: „Nasadil jsi už opravdu všechny síly, které máš k dispozici?“ – „Ano, to přece vidíš – opravdu to nejde!“ – „To ti nevěřím!“ – „Jak to?“ ptá se chlapec užasle. Nato mu otec odpoví: „ Ještě jsi mě nepožádal o pomoc.“ Posbírat síly znamená také to, vyžádat si pomoc od jiných lidí! 

Na vaše starosti, jsme tu my! Váš ASTROHLED! vloženo 18.1. 2010

Fotolia_pytel_clanek.jpgPovídka od Týmu Astrohled:

Jedna žena byla nespokojena se svým osudem, byla chudší než všichni ostatní. Chléb jí nikdy nevystačil pro jejích sedm dětí. Její muž zemřel již dávno. Jedné noci, po zoufalé modlitbě, se jí zjevil anděl, který jí předal pytel a vyzval ji k tomu, aby do něj uložila všechny svoje starosti a
strasti. Pytel snad ani nebyl tak velký, aby mohl pojmout tolik trápení, starostí a obav. Žena vláčela těžký pytel, vzdychala, nadávala, ale anděl ji vzal za ruku a vedl do nebe. Když tam dorazili, žena užasla. Nebe si představovala zcela jinak. Všechny mraky byly tvořeny pytli starostí. A na největším z těchto pytlů seděl starý a velmi vážený muž, kterého si pamatovala z dětství, z obrázků. Vševědoucí muž znal i její trápení – vždyť také každý den slýchal její modlitby a kletby. Nařídil jí, aby odložila svůj pytel a řekl, že teď může otevřít všechny ostatní pytle a nahlédnout dovnitř. Pro jeden se pak ale musí rozhodnout a vzít si ho s sebou zpět do pozemského života. Žena otevírala jeden pytel po druhém a ve všech nacházela zlobu, problémy, potlačené konflikty, nudu a mnohé další. Některé z těchto věcí jí připadaly cizí, jiné naopak známé a o dalších… nevěděla s jistotou, jestli už se s nimi kdy setkala, nebo ne. Namáhavě se propracovávala přes všechny mraky, až konečně přišla k poslednímu pytli. Otevřela ho, rozprostřela jeho obsah, rozčlenila si ho a poznala, že to je ten její pytel. Když ho ale zvedla, připadal jí mnohem lehčí, ale to nebylo všechno: její starosti ji netrápily, bolesti nebolely. Namísto toho spatřila reálné chyby, objektivní hrozby a výnosné cíle.

Moudrá rada!vloženo 11.1. 2010

Fotolia_koza_clanek.jpgPovídka od kartářky Barbory:

Za dávných časů žil v Galicii velmi moudrý rabín. Jeho obec byla tak chudá, že žádná z tamějších rodin neměla víc, než jen jeden pokoj. Obzvlášť zle se vedlo nádeníkovi, který měl sedm dětí. S nářkem přišel k rabínovi a naléhal na něj, aby mu pomohl. Rabín vzal chudáka do stáje, odvázal
tam svoji kozu a vtiskl provaz do jeho ruky. „Vezmi si tu kozu s sebou domů, Reb Jide“, řekl „a uvaž ji k posteli. Za osm dnů mi ji přivedeš zpátky.“ S pláčem táhl chudý Žid kozu k domovu. Nikdy by se neodvážil rabínovi odporovat.
„Ženo moje“, řekl zajíkavým hlasem, „přivaž to zvíře k posteli. Asi to má být vůle Boží, že přitahujeme stále více neštěstí.“
A tak kozu přivázali k posteli. Mečela. Udělala nepořádek. Strkala do dětí. Děti plakaly. Koza měla hlad. Žid a jeho rodina jí museli obstarat trávu. Koza se nažrala, ale tráva byla rozházená po celé místnosti. Koza nevábně voněla a také si zabrala poslední kousíček místa pro sebe.
Následující den běžel chudák za rabínem a stěžoval si: „Všechno je mnohem horší, než bylo dřív. Koza nám nepřinesla žádnou úlevu.“ Ale rabín zůstal neoblomný. Kozu nechtěl zpátky dříve než v pátek. Nádeník se celý zoufalý vydal na cestu domů. Jeho žena a děti už na něj netrpělivě a s nadějí čekali. On ale jen beze slov pokyvoval hlavou. Po dnech plných utrpení přišel konečně pátek. Žid odvázal kozu od postele, vytáhl ji za sebou z domu a kráčel ji vrátit rabínovi.
„Ani teď to nepomohlo, rabíne.“ řekl. „Tvoje koza není žádné zázračné zvíře. Je to koza jako všechny jiné. Mečí, smrdí, dělá nepořádek a je stále hladová. Doufal jsem, že najdeš lepší lék na moje strádání.“
Rabín pokýval hlavou a nic neřekl. Zavedl kozu do chléva a nechal Žida odejít. Už z dálky nádeník viděl, že se na něj jeho žena a děti vesele usmívají z okna. Když už byl úplně blízko, všiml si, že jsou umytí a čistě oblečení. A jakmile vstoupil do místnosti, byl překvapen. Připadala mu krásnější než jindy: nemečela tam koza, nikdo nedělal nepořádek, žádný zápach, nikdo nestrkal do dětí. A okolo stolu bylo překvapivě hodně místa.
A v tom pochopil, jak moudrá ta rabínova rada ve skutečnosti byla. Spokojeně spolu oslavili sabat.

Rybář!vloženo 4.1. 2010

Fotolia_rybar-clanek.jpgPovídka od astroložky Alžběty:

Bohatý turista fotografuje rybáře, který polehává na slunci a zapřede s ním, proti jeho vůli, hovor. Snaží se v něm tomuto chudákovi v jiskřivých tónech a obrazech vysvětlit, čeho všeho by mohl dosáhnout, kdyby jen tak „líně“ nepolehával na slunci, nýbrž znovu vyjel na jezero a nachytal
ještě více ryb, čímž by si zajistil vyšší prodej… Za chvíli by si určitě mohl koupit lepší člun, možná dokonce dva čluny, postavit si fabriku na zpracování ryb… „A k čemu to všechno?“ ptá se tento „chudý“ rybář. „Pak byste mohl zaměstnat ostatní lidi a nechat je na sebe vydělávat…a jednoho dne byste nemusel dělat už vůbec nic a mohl byste se jen tak opalovat na slunci…!“ Nato rybář lakonicky odpoví:“Ale přesně to já přece už teď dělám…“

Pramen: Heinrich Böll (zkráceno)

Sousedé!vloženo 28.12. 2010

serie_sousede.jpgPovídka od numerologa Gabriela:

Jeden muž se právě chystal pověsit si obraz. Hřebík měl, ale chybělo mu kladivo. Soused jedno má. Muž se tedy rozhodl, zajít k němu a vypůjčit si ho. Náhle ho ovšem přepadly pochybnosti: Co když mi soused nebude chtít kladivo půjčit? Včera mě pozdravil jen tak
ledabyle. Možná spěchal... Možná ale spěch jen předstíral a opravdu má něco proti mně. Ale co by to mohlo být? Nic jsem mu přece neudělal, určitě si jen něco namlouvá. Když by ode mě chtěl někdo něco půjčit, hned bych mu to dal. Tak proč on tedy ne? Jak je možné, že někdo člověku odmítne takovou banální prosbičku? Lidé jako můj soused, otravují druhým život. A to si ještě myslí, že jsem odkázaný jen na něj! Jen proto, že má kladivo. Teď už toho mám ale opravdu dost. – A tak se muž žene k sousedovi, zazvoní, soused otevře, ale než stačí pozdravit, zakřičí na něj náš muž: „Nechte si to vaše kladivo, vy hulváte!“

Nikomu se nezavděčíš!vloženo 21.12. 2010

astrohled-serie-osel.jpgPovídka od astroložky Karmen:

Otec se synem a malým oslíkem se pomalu ploužili v poledním žáru zaprášenými uličkami Keshanu. Otec seděl na oslíkovi, kterého chlapec vedl. „Chudák chlapec“, řekl muž, který šel kolem nich. „jeho krátké nohy se snaží držet tempo s krokem osla. Jak jen může člověk
takhle pohodlně sedět na oslovi, když vidí, že jeho dítě padá únavou z té chůze.“ Otec si vzal ta slova k srdci, za dalším rohem sesedl s osla a nechal chlapce, aby se posadil. Netrvalo to moc dlouho, když v tom další kolemjdoucí pozvedl svůj hlas: „Taková nestydatost. Ten výrostek si sedí na oslu, jako nějaký sultán a jeho chudák otec musí pobíhat vedle něj“. Chlapce tato slova zasáhla a požádal otce, aby se posadil za něj na oslíka. „Viděl to kdy svět?“ vyštěkla žena zahalená do závoje, „takové trápení zvířete! Chudák oslík bude mít prověšená záda a ten starý i mladý lenoch se na něm jen tak povalují, jak by to byla nějaká pohovka!“ Otec se synem se na sebe podívali, a aniž by řekli slovo, sestoupili s osla. Jen ušli vedle zvířete pár kroků, začal se jim jakýsi cizí člověk vysmívat:“Tak hloupý bych tedy být nechtěl. Na co si vedete osla na procházku, když k ničemu není? Nepřinese vám žádný užitek a ani jednoho z vás neunese.“ Otec dal oslíkovi do huby trávu a položil svoji ruku na synovo rameno. „Je úplně jedno, jak to děláme“, řekl mu, „vždycky se najde někdo, komu se to nelíbí. Myslím, že musíme sami nejlíp vědět, co považovat za správné.“

Musím řezat!vloženo 14.12. 2010

astrohled-serie-drevorubec.jpgPovídka od kartářky Daniely:

Muž jde lesem a potká dřevorubce, který uspěchaně a namáhavě pracuje na tom, aby poražený strom rozřezal na spousty menších dílů. Muž se k němu přiblíží, aby se podíval, proč se dřevorubec tak namáhá, a poté řekne: Promiňte, ale všiml jsem si: Vaše pila je úplně
tupá! Nechtěl byste si jí pořádně nabrousit? Dřevorubec však odpoví (sténaje): "Na to nemám vůbec žádný čas, musím řezat!"

NAŠI PORADCI - Vyberte si toho svého a zavolejte na tel.: 906 701 701

Hodnocení:
(1330x)
zobrazit detail
Ella
Výklad karet, Numerologie
ODKLÁDÁTE VELKÉ ROZHODNUTÍ? Bez váhání rozptýlím všechny vaše pochyby!
Zavolejte mi ještě dnes na tel.: 906 701 701. Kartářka a numeroložka Ella!
Hodnocení:
(1322x)
zobrazit detail
Marta
Výklad karet, Astrologie, Práce s kyvadlem
JISKŘIVÉ OKAMŽIKY VE VAŠEM VZTAHU JIŽ DÁVNO POMINULY?
Spolu znovu objevíme kouzlo lásky! Zavolejte mi na tel.: 906 701 701! Kartářka Marta
Hodnocení:
(1242x)
zobrazit detail
Monika
Výklad karet, Numerologie, Práce s kyvadlem, Runy
BUDETE V NOVÉM PRACOVNÍM KOLEKTIVU OBLÍBENÍ? Ráda vám odpovím!
Pro přesný výklad používám kyvadlo! Zavolejte mi na tel.: 906 701 701. Kartářka Monika
Hodnocení:
(1171x)
zobrazit detail
Melinda
Výklad karet
NEVÍTE, JAK OKOUZLIT MUŽE SVÝCH SNŮ? Ráda vám diskrétně poradím, obraťte se na mě s důvěrou! Vaše kartářka Melinda na tel.: 906 701 701
Hodnocení:
(910x)
zobrazit detail
Alena
Astrologie, Jasnovidectví bez pomocných prostředků
CO VÁS ČEKÁ A NEMINE? Nahlédněte se mnou do budoucnosti, stanu se vaším spolehlivým průvodcem! Zavolejte mi na tel.: 906 701 701! Astroložka Alena
Hodnocení:
(809x)
zobrazit detail
Laura
Astrologie
NEKOMUNIKUJTE S VLASTNÍMI RODIČI? Kde se stala chyba? Spolu na to přijdeme a dáme vše do pořádku, zavolejte mi! Astroložka Laura na tel.: 906 701 701
Hodnocení:
(370x)
zobrazit detail
Justýna
Výklad karet, Runy
VYTRÁCÍ SE Z VAŠEHO VZTAHU POVĚSTNÁ JISKRA? Společně ji opět vzkřísíme! Kartářka Justýna na tel.: 906 701 701
Hodnocení:
(2231x)
zobrazit detail
Karmen
Výklad karet, Astrologie, Numerologie, Feng-Shui, I - Ťing, Psychologické poradenství, Změna podvědomí - emoční zápisy ke šťastnějšímu životu
CÍTÍTE VE VZTAHU NEJISTOTU? Toužíte po splynutí duší? Pomohu vám dát vše do pořádku! Nabízím vám precizní poradenství! Vaše Karmen na tel.: 906 701 701
Hodnocení:
(2074x)
zobrazit detail
Daniela
Výklad karet, Runy, Andělské kontakty
BRÁNÍTE SE NOVÉMU VZTAHU ZE STRACHU, ŽE NEVYDRŽÍ? Nahlédnu s Vámi do jeho budoucnosti! Zavolejte mi na tel.: 906 701 701! Paní Daniela
Hodnocení:
(2011x)
zobrazit detail
Klára
Výklad karet, Numerologie
PROŽÍVÁTE TĚŽKOU ŽIVOTNÍ SITUACI? Nevíte, jak dál? Společně najdeme řešení, mé karty nám napoví! Zavolejte! Vaše Klára na tel.: 906 701 701
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 > >>|


Registrace

Výběr poradce

Na telefonu
ano ne
Písemná poradna
ano ne
Webkamera
ano ne
Pohlaví
muž žena
Druh výkladu
Podle jména


Anketa

Přáli byste si mít na těchto stránkách 2 x denně on-line televizi s živým přenosem?
Počet hlasujících: 4257
  1. 2800

  2. 1457

Vyberte možnost a klikněte

Základní navigace

Přejít na obsah (přeskočit nahoru)
Astrohled Vám přeje krásný den.
Dnes je 23. února 2012
Svátek má Svatopluk, zítra Matěj

astronakupy - astrohled - horoskopy - astrologievýklad karet - numerologie - ostatní - o nás - impressum spolupracujte s námi - registrujte se


Copyright E.M.A. Europe s.r.o. © 2009 - 2012, všechna práva vyhrazena. Poskytovatel: E.M.A. Europe s.r.o., 1 min/70 Kč vč. DPH, P. O. Box 14, 110 15 Praha 015, www.ema.bz, www.platmobilem.cz